První výstavu o Napoleonovi ve Slavkově nechal zavřít vrchní soud, protože ji...

První výstavu o Napoleonovi ve Slavkově nechal zavřít vrchní soud, protože ji napadli tvůrci původního libreta. Obnovená výstava otevřená od 13. června je však podle nich téměř stejná, obrátili se proto znovu na soud. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Slavkov se za napoleonskou expozici omlouvat nemusí, rozhodl napodruhé soud

  • 1
Krajský soud v Brně zamítl ve všech bodech žalobu ve sporu o napoleonskou expozici na zámku ve Slavkově u Brna. Autoři podkladů k výstavě tvrdili, že byla porušena jejich autorská práva, a požadovali omluvu a sto tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, strany se mohou odvolat. Brněnský soud ve věci rozhodoval podruhé.

Brněnský soud ve věci rozhodoval podruhé, dříve žalobě vyhověl. Vrchní soud ale poté rozsudek zrušil a spis vrátil zpět.

Podle žalující strany město zneužilo libreto, tedy písemné podklady a nástin výstavy, k vytvoření napoleonské expozice, kterou žalobci považují za nekvalitní. Výstava byla otevřena v opravených stájích a jízdárnách slavkovského zámku v květnu 2013, podle autorů libreta Jakuba Samka a Vladimíra Kočana ale měla věcné chyby.

Olomoucký vrchní soud městu na podzim 2013 nařídil výstavu uzavřít, od června 2014 je ale otevřena jiná výstava s názvem Austerlitz - malé město velikých dějin. Podle autorů libreta je však téměř stejná.

Krajský soud dal v červenci 2016 žalující straně částečně za pravdu a rozhodl, že se má Slavkov autorům libreta omluvit a každému z nich zaplatit padesát tisíc korun. Soud ale zároveň zamítl návrh, aby bylo městu zakázáno jakýmkoli způsobem používat libreto k napoleonské expozici.

Obě strany sporu se proti verdiktu odvolaly, olomoucký vrchní soud rozsudek o rok později v prvních dvou bodech zrušil a věc vrátil zpět krajskému soudu.

Soudkyně odkázala na smlouvu

Podle středečního verdiktu soudkyně Petry Flídrové sice není sporu o tom, že autory libreta jsou Samek s Kočanem, žalovaná strana ale podle ní měla uzavřenou smlouvu na dodání projektové dokumentace, jejíž součástí bylo i libreto, s firmou. Podle soudkyně autoři libreta navíc neměli s dodavatelem této projektové dokumentace jasné ujednání.

„Nelze tedy dojít k závěru, že to byl žalovaný, kdo porušil práva žalobců,“ řekla soudkyně. Na základě projektové dokumentace se původní výstava následně realizovala.

Podle žalující strany je libreto samostatným předmětem autorského práva a Slavkov jejich autorská práva porušoval. Například při otevření expozice nebyla uvedena jména autorů libreta, autorům také nebyl umožněn autorský dohled nad prováděním díla.

Právní zástupkyně města už dříve uvedla, že žalující strana nepředložila platnou licenční a podlicenční smlouvu na dílo, předloženy podle ní byly smlouvy účelově vyhotovené později tak, aby bylo zabráněno smluvnímu převedení majetkových práv.

Podle ní si žalovaný objednal studii a v rámci toho mu bylo předáno i libreto. Žalovaná strana tedy byla podle ní oprávněna studii i realizační dokumentaci používat.

,