Vydíraný Ukrajinec žije v Česku už 24 let a vůdce Luhanské brigády Pavla Nykoljuka zná od začátku svého pobytu. Peníze po něm ale prý začal chtít Oleg Kalašnyk, který podle státní zástupkyně skupinu vedl od roku 2007, kdy byl Nykoljuk ve vězení za obchod s falešnými penězi a nelegální držení zbraní.
„Chtěl po mně peníze za ochranu. Že kdyby po mě někdo chtěl peníze, tak on to domluví a my budeme doma mít všichni klidné spaní,“ popsal jediný ze svědků, který přiznal, že skupině výpalné vyplácel.
A to pravidelně každý měsíc po dobu několika let, ačkoliv měl podle výpovědi s Kalašnykovými přátelský vztah. „Před pěti lety jsem jim řekl, že už platit nebudu. Že mi nikdo nevyhrožuje a už to stačí. Pak se začaly dít věci,“ vyprávěl dnes u soudu.
Okno jeho bytu prý vysklil kámen s výhrůžkami, jemu i jeho synovi někdo vypouštěl pneumatiky u aut. Mladšímu synovi pak někdo umístil na auto zápalnou lahev. „Pak začaly chodit esemesky. Že už vidím, že po mně jdou, jestli si to nerozmyslím,“ popisoval muž.
Volání ze skrytých čísel
Právě takové praktiky podle žaloby skupina, jejíž členové také pochází z Ukrajiny, využívala. Své krajany varovala, že v Česku operuje gang, který vydírá podnikatele, a nabízela jim ochranu.
To byl případ i druhého ze svědků, který obžalované z většiny znal a podle svých slov měli dobré vztahy. „Přišli za mnou Pavel a Saša. Byla to přátelská návštěva, přišli mě varovat, že si mám dávat bacha. A že kdyby se něco stalo, tak mám zavolat a oni to vyřeší. A za to by chtěli na benzín deset, patnáct tisíc,“ líčil u soudu podnikatel.
Peníze však údajně nevyplatil s tím, že si poradí sám. Pár dní na to mu začala volat skrytá čísla. Jednou po něm vyžadovali, aby dovezl do Brna 4,5 milionů korun, podnikatel ovšem vždycky zavěsil. „Jméno neřekli, chtěli výpalné. Mluvili rusky, myslím, že to byla čistá ruština,“ reagoval na dotaz soudce Dufka.
Volali mu však i ukrajinsky mluvící lidé. Jeho „přátelé“ se později ještě jednou ptali, jestli nezměnil názor a jestli je všechno v pořádku. Paradoxem je, že právě tento podnikatel půjčoval Pavlovi Nikoljukovi peníze - jednou 80, jindy 120 tisíc.
„Kamarádská“ schůzka v kanceláři
Na jazyk, kterým vyděrači komunikovali, se soudce ptal i dalšího ze svědků, za kterým koncem roku 2018 údajně přišli do kanceláře dva rusky hovořící muži. „Mluvili rusky, ale s přízvukem. Byli to Ukrajinci,“ tvrdil svědek.
Schůzka prý nebyla dlouhá. Muži sháněli jeho otce, který v té době byl na Ukrajině. „Chtěli se kamarádit, nevysvětlovali proč, jinak že ale nemusím vyjít z kanceláře naživu,“ popisoval muž lámanou češtinou. Jeho otec pak obdržel za dva měsíce zhruba deset telefonátů z českých, ukrajinských, ale i španělských nebo italských čísel.
„Pokusili se nám na Ukrajině zapálit dům, do okna hodili zápalnou lahev,“ popisoval svědek útok, který se měl udát asi měsíc po příhodě v kanceláři. Jako jednoho z dvojice, která mu vyhrožovala, označil přímo v soudní síni obviněného Volodymira Andrejčuka, jehož poznal už na policejních fotografiích.
Andrejčuk se ohrazoval, že si podnikatel nepamatuje přesné datum údajné návštěvy a že v té době ani nemusel být v Česku. Nakonec se nechal z dnešního i budoucích líčení omluvit a odešel. Nejasností však bylo ve výpovědích svědků víc.
Dobré vztahy vzaly za své
Jméno Kalašnyk zaznívalo v jednací síni často, obžalovaná je vedle Olega i jeho žena Valentyna. Další z možných vydíraných mužů přiznal, že ze začátku měla jeho rodina s Kalašnykovými dobré vztahy, manželky se vídaly, znaly se jejich děti, a on sám občas dával Kalašnykovi zbytky ze stavby. „A najednou, že musím začít platit peníze. Každý měsíc, že mám firmu, a on, že mě bude chránit, aby mi nikdo neublížil,“ popisoval u soudu svědek.
Kalašnykov mu pak měl nabídnout alternativu. „Chtěl manželčino auto jako náhradu, že s ním jeho syn bude jezdit na trénink. To jsem odmítnul. Dal mi poslední variantu vzít na sebe leasing. On říkal, že je to pro pana Nikoljuka, ale toho člověka já neznám,“ dodal podnikatel s tím, že žádnou z alternativ nepřijal.
„V roce 2020 mi volal na dovolenou a chtěl skelnou vatu. Řekl jsem mu: pane Kalašnykove, vy jste mi vyhrožoval, vyhrožoval jste mojí rodině, já už vám nikdy nic nedám. Po tom, co mě začal vydírat, už nebyly žádné návštěvy, žádná komunikace. To prostě nešlo,“ zdůrazňoval svědek.
Údajně dobré vztahy s Kalašnykovými měl paradoxně i první ze zmíněných svědků, který mu dlouhodobě vyplácel výpalné. S Kalašnykovem hrával pravidelně fotbal, stal se i kmotrem jeho dcery, protože podle jeho slov to jako pravoslavný věřící nemohl odmítnout. Své kmotřence pak posílal dárky a peníze, to prý však dělal dobrovolně.
Ačkoliv Kalašnykovi v obálkách nebo na manželčin účet platil nemalé peníze, stále se vídali na narozeninových oslavách, dovolených a návštěvách. Společné rybaření nebo dovolené však svědek popřel. Kalašnykova manželka mu u soudu vyčítala, že lže. Nemohli se shodnout ani na tom, jestli nápad, aby se stal kmotrem, vzešel od něj nebo od Kalašnyků. Svědek nicméně několikrát zdůraznil, že při výpovědi na něj ze strany policie ani nikoho jiného nebyl vyvíjen žádný nátlak.
Právě policii v pondělí u soudu Valentyna Kalašnyková obviňovala z komplotu. Soudní líčení bude pokračovat 30. srpna.
