Věří, že díky tomu čeští zemědělci zvýší svoje příjmy a zároveň podpoří cestu k energetické soběstačnosti svojí i celé země.
„Agrovoltaika je jeden z obnovitelných zdrojů, její místo z pohledu ochrany naší nejcennější půdy si v zemědělství umíme teď představit nad trvalými kulturami – na chmelnicích, ovocných sadech či vinicích,“ nastiňuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Právě to má být způsob, jak solárními elektrárnami nezastavět nejcennější ornou půdu. Nad vinohrady by se panely tyčily na úzkých sloupcích a neležely by vodorovně, ale ve výrazném náklonu, nebo až kolmo. Stojné konstrukce tak zabírají sotva procento z plochy pozemku.
Účinnost takové elektrárny je sice nižší než té klasické na poli, nicméně v zahraničí už pro ni vymysleli spoustu triků - panely se dají řízeně naklánět a používají se i oboustranné pro lepší příjem světla.
Každopádně jihomoravští vinaři o uplatnění agrovoltaiky ve svých podnicích stojí.
„Jenže na to bohužel není nachystaná legislativa. Přitom v Evropě už tento systém úspěšně zavádějí,“ upozorňuje prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Podle něj fotovoltaické panely, pokud tedy nevadí oku estéta, vinohradům nijak neškodí. Chytají dostatek slunečního svitu pro výrobu elektřiny, ale neubírají révě paprsky, které potřebuje.
„Pro vinařství by mohla agrovoltaika znamenat energetickou soběstačnost,“ míní s tím, že vinařské podniky můžou vyrobenou energii použít pro svůj provoz - například pro stroje pracující ve vinohradech.
Zkrátka vinice představují obrovský prostor, který se právě pro solární panely dá využít.
„Samozřejmě bychom je neumisťovali na Železnou, Purmice nebo Šobes,“ dodává prezident Svazu vinařů s trochou ironie, že nejlepší vinařské tratě, které zároveň tvoří nezaměnitelný půvab jihomoravské krajiny, pro projekt vhodné nejsou.
Na vysoce výnosových vinicích v méně turisticky atraktivních lokalitách, kde je zároveň dostatek slunce, solární elektrárny rozhodně uskutečnitelné jsou. Takový signál ostatně směrem k vládě už vinaři ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně vyslali.
Kromě energie i ochrana vinic
Fotovoltaiku nad vinohrady už úspěšně testují například ve Francii. Společnost Sun’Agri má zkušební plochy v oblasti Piolenc v Provence a na jihu země v Tresserre. Z dosavadních výsledků vyplývá, že agrovoltaické systémy instalované nad plodinami jsou nejen zdrojem energie, ale i nástrojem pro ochranu vinic a přizpůsobení se révy klimatickým změnám.
Francouzská společnost Sun’Agri má zkušební plochy v oblasti Piolenc v Provence a na jihu země v Tresserre. | foto: Sun’Agri
Réva slunce potřebuje, nicméně v jižní Francii je ho až příliš. V posledních horkých letech zastínění spíše pomohlo. Dokázalo snížit teplotu plodin pod panely při vedrech až o pět stupňů, což se například pozitivně projevilo v roce 2019. Nechráněné rostliny se spálily, ty zastíněné zůstaly zdravé.
Panely jsou také obranou proti jarním mrazům, dešti a krupobitím. Vinice pod nimi navíc ztrácely méně vody. Spotřeba pro závlahy tak v Piolenc klesla až o 34 procent. A pozitivně se to projevuje i na vyrobeném víně, které má lepší aromatickou rovnováhu.
Jenže základní problém přetrvává. Český zákon totiž momentálně dvojí využití půdy jak pro zemědělství, tak pro energetiku nezná. Platí pouze pravidla pro stavbu pozemních solárních parků a ty se nesmí budovat na plochách označených v územním plánu jako zemědělské nebo na půdě patřící do zemědělského půdního fondu.
Právě to se má brzy změnit. „Ministerstvo životního prostředí pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, abychom sadařům i pěstitelům chmele a vína mohli otevřít tyto zcela nové možnosti,“ slibuje ministryně Hubáčková.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) je dobrá zpráva i to, že resort životního prostředí hledá cestu, aby pro projekty na instalaci agrovoltaiky ve vybraných případech nebyla nutná platba za odvody.
„Tím se zemědělcům podstatně zlevní náklady na celkovou investici, navíc využijí dotací na fotovoltaiku. Věřím, že se vše podaří oboustranně vyladit i v nadcházejícím připomínkovém řízení k návrhu novely,“ hlásí Nekula.
Sadařům chybí příklad
Na vládu v tomto směru tlačí také Agrární komora, Ovocnářská unie a Zelinářská unie ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost.
Společně prohlašují, že rostoucí ceny energií zastihly zemědělce v těžké době, kdy jsou jejich výnosy už tak pod velkým tlakem extrémního počasí, nedostatku pracovních sil a vyšších cen půdy. Právě agrovoltaika přitom může být v mnoha ohledech součástí řešení.
„Také české zemědělství je potřeba připravit na dopady klimatické změny. A právě zkušenosti s agrovoltaikou ze zahraničí ukazují, že částečné zastínění chrání plodiny před letními horky nebo přívalovými dešti. Navíc nedává smysl, když stát sice nabízí dotační podporu pro vznik takových projektů, ale současně má zákony, které to neumožňují,“ komentuje situaci Martin Abel, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.
Podle Martina Ludvíka, předsedy Ovocnářské unie České republiky, roste zájem o agrovoltaiku i mezi sadaři.
„Mnozí ale nevědí, co si pod ní mají představit, protože pilotní instalace v Česku pořád chybí. Stát by měl umožnit vznik prvních projektů, které ověří nasazení této technologie v našich podmínkách,“ míní Ludvík.
