Solární park ležící na pozemcích kraje, který dosud vyvolával řadu kontroverzí, od začátku listopadu patří firmě Mosotis ze skupiny Jufa podnikatelů Jana Chrenka a Jiřího Fasta. Zejména druhý jmenovaný patří k významným hráčům v českém solárním byznysu (o solární elektrárně u letiště jsme psali také zde).
„Uspěli jsme v konkurenci tvořené deseti dalšími zájemci, a to především díky transparentní vlastnické struktuře a našim zkušenostem s akvizicemi solárních elektráren,“ sdělil Chrenko. Podle Hospodářských novin přišla podnikatele elektrárna uvedená do provozu před osmi lety na asi 1,7 miliardy korun.
Peníze dostanou dosavadní spoluvlastníci firmy Brno Solar Park: Letiště Brno, které mělo 40 procent akcií, česko-slovenská investiční skupina Proxy-Finance a firma SE-SOLAR II., jež vlastnily třicetiprocentní podíly.
Proxy-Finance část svého podílu koupila před dvěma lety od firmy Nemonet, kterou vlastní prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray. Ten se k nynější transakci odmítl vyjádřit. „Není to pro mě téma,“ odpověděl na otázky kolem jeho role.
Zástupci Letiště Brno odmítli cenu komentovat. „Jsme pouze jednou ze stran této transakce a nejsme oprávněni poskytovat informace o smluvních podmínkách. Můžeme pouze uvést, že výnos z prodeje podílu bude použit na další rozvoj letiště,“ uvedla mluvčí Letiště Brno Kateřina Pichalová.
Jen loni přitom podle výroční zprávy měli vlastníci z elektrárny tržby přes 327 milionů korun. Čistý zisk se ročně počítá v milionech korun, zejména kvůli splátkám vysokého úvěru na vybudování 90 tisíc solárních panelů. Noví vlastníci ho budou splácet ještě nejméně dalších 10 let. Úvěry původní vlastník Brno Solar Park získal i díky tomu, že se Jihomoravský kraj pod vedením bývalého hejtmana Michala Haška (ČSSD) zaručil za fungování elektrárny na svých pozemcích.
Elektrárna je na pozemku kraje, ten z jejích tržeb nic nemá
Bývalé vedení hejtmanství bylo kritizováno kvůli tomu, že do krajského rozpočtu nejde z tržeb elektrárny ani koruna. Pozemky má z pohledu kraje nevýhodně pronajaté na 50 let Letiště Brno, které je pak elektrárně poskytlo. Za jakou částku, zástupci kraje neví, protože jim letiště odmítlo umožnit přístup do účetnictví.
Prodej elektrárny proto nyní vyvolal pozdvižení na hejtmanství. Politici o něm nevěděli.
„Jsme z toho v šoku, protože nám Letiště Brno tento záměr nikdy nesdělilo. Zároveň není uvedený ani v jeho dlouhodobé strategii,“ řekla náměstkyně hejtmana Taťána Malá (ANO). Podle ní si kraj nechá zpracovat analýzu, jaké může mít prodej dopady.
Radní přitom už rok řeší s letištěm novou nájemní smlouvu, která by měla kromě více peněz z pronájmu pozemků dát kraji i větší pravomoce. Podle Malé ale překvapivý prodej elektrárny nepřispívá k vzájemné důvěře. „Opět přichází facka,“ dodala Malá.
S tím ale letiště nesouhlasí. „Tato záležitost nemá se smluvními vztahy s Jihomoravským krajem žádnou podstatnou souvislost,“ dodala mluvčí Pichalová.
Prodej dojednaný už před rokem
Redakce MF DNES na to, že se podobná transakce chystá, upozornila už loni v srpnu. Mezi uchazeči byli podle informací MF DNES třeba podnikatel Tomáš Pitr, v minulosti pravomocně odsouzený za krácení daní, nebo brněnská investiční skupina DRFG. Podle vyjádření nového majitele Chrenka ale byl prodej dojednaný už zhruba před rokem a dlouho trvalo, než jej schválili akcionáři firmy Brno Solar Park.
Elektrárna u letiště má tři části – první byla dokončena 31. prosince 2009, poslední 25. října 2010. Datum uvedení do provozu první části zkoumal Energetický regulační úřad. Byl to totiž poslední možný termín před snížením výkupních cen, které má elektrárna garantované na 20 let. V současnosti probíhá i kontrola Státní energetické inspekce zaměřená na oprávněnost čerpání podpory na výrobu elektřiny za rok 2012.
Solární elektrárnu i Letiště Brno vlastní složitý propletenec firem, který ještě nedávno končil na Kypru a v Panamě. Jen jména dohledatelná z veřejných zdrojů působí jako přehlídka jihomoravské smetánky.
Elektrárnu například stavěla stavební firma OHL ŽS, kterou v té době vedl Haškův ekonomický poradce Michal Štefl. Že by měl v elektrárně podíl, tehdy odmítl. Jeho syn Michal Štefl mladší ale sedí v několika firmách s dalším bývalým podílníkem elektrárny a vlivným znojemským lobbistou Theodorem Dvořákem, a to včetně firmy SE-SOLAR II., která teď svůj podíl v elektrárně prodala.
