Ženu v prosinci 2003 po ambulantním vyšetření hospitalizovali na gynekologicko-porodnické klinice s podezřením na zánět vaječníků. Dostala antibiotika, absolvovala sérii vyšetření a zdálo se, že zdravotní stav se zvolna zlepšuje.
Následovalo však prudké zhoršení a dvě operace. Lékaři nakonec zjistili masivní krvácení do břicha, které se stalo příčinou smrti.
Krajský soud v Brně dříve přiznal oběma žalobcům milion korun za trauma způsobené smrtí matky. Když zemřela, bylo jim osm a 11 let. Po zásahu odvolacího soudu ale nedostali nic. Nyní musí vrchní soud celou kauzu projednat znovu.
Právnička pozůstalých Kristina Škampová dnešní nález označila za báječný vánoční dárek. „Bude to pro ně velká událost,“ řekla novinářům. Věří, že justice si nyní netroufne jít proti názoru ústavních soudců na počítání promlčecí lhůty.
V návaznosti na tragickou událost čelil vedoucí lékař oddělení obžalobě v trestněprávním řízení. Po rozsáhlém dokazování včetně několika znaleckých posudků dospěl soud k závěru, že lékař postupoval v souladu s aktuálními poznatky medicíny a zprostil ho obžaloby.
Pozůstalí nemohli předpovídat, co se stane, zdůvodnil soud
Pozůstalí neuspěli ani se žalobou o jednorázové odškodnění. Podle justice se neprokázalo zavinění ani příčinná souvislost mezi postupem nemocnice a smrtí ženy.
V únoru 2010 pozůstalí podali u Krajského soudu v Brně další žalobu, tentokrát o náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku psychického traumatu ze smrti matky. Krajský soud zadal vypracování nového znaleckého posudku a na základě jeho závěrů rozhodl, že ošetřující lékaři nepodnikli dostatečné kroky ke zjištění příčiny a k následné léčbě zhoršujícího se zdravotního stavu. Každému z potomků soud přiřknul milion korun.
Nemocnice se však odvolala a Vrchní soud v Olomouci rozhodnul, že nárok je promlčený. S jeho závěry se původně ztotožnil i Nejvyšší soud. Nyní se kauza vrátí zpět na úroveň odvolacího soudu.
Podle vrchního soudu začala tříletá promlčecí lhůta běžet už po smrti matky. Podle ústavních soudců je správné počítat promlčení až od okamžiku, kdy se natolik výrazně změnila judikatura. Ústavní soudce zpravodaj Jaromír Jirsa to přímo označil za „kotrmelec v soudní praxi“ a zdůraznil, že pozůstalí nemohli předvídat, co se stane za několik let.
„Nejvyšší soud jako sjednocovatel judikatury neřekl, jak se má naložit s kauzami, které běží a které by v důsledku změněného právního názoru měly být promlčeny, a jak je to s nároky, které ještě nebyly u soudu uplatněny,“ řekl Jirsa.
