„Situace je mimořádně kritická. Pokud nyní nepřijmeme striktní omezení, hrozí rozsáhlé hospodářské škody i vážné ohrožení našich chovů,“ varuje viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček, který je zároveň předsedou představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje.
S žádostí o vyhlášení mimořádné situace se v pondělí obrátil na ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). Toto opatření má posílit kapacity Státní veterinární správy i složek integrovaného záchranného systému. Pomoct lépe hlídat hranice by podle zemědělců mohla i armáda nebo pracovníci zemědělských podniků.
„Pro zabezpečení dezinfekce projíždějících aut navrhujeme automatický sprchový tunel. Jsme přesvědčeni, že toto řešení je možné vyrobit ve firmách, které jsou zaměřeny na výrobu technologických zařízení provozů živočišné výroby,“ navrhuje Hlaváček, podle něhož se jedná o zjednodušenou mycí linku pro automobily, případně traktory.
Výborný v úterý oznámil, že mimořádnou situaci není třeba na jihu Moravy vyhlašovat. Vojáci se ovšem do hlídání hranic zapojí, konkrétně ti z veterinární správy armády. Od středy by měli pomoci s kontrolami nákladních vozů.
31. března 2025 |
Výborný armádu o možnou spolupráci požádal už minulý čtvrtek. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) následně pověřila náčelníka generálního štábu Karla Řehku, aby zjistil, kolik vojáků z veterinární správy by bylo schopno se na kontrolách na hranicích podílet. „Dnes mi pan ministr řekl, že tato potřeba z jejich strany je, protože jejich veterináři už mají nějaké kapacity vyčerpány, a proto nás budou žádat o pomoc,“ uvedla Černochová.
Česká armáda má necelé tři desítky specialistů ve veterinární oblasti, sdělil následně mluvčí ministerstva obrany David Šíma. „Ve prospěch státní veterinární správy jsme k řešení aktuální situace schopni vyčlenit cca 20 osob, což jsou nejenom veterinární lékaři, ale také veterinární technici a další specialisté,“ uvedl. V tento moment se podle něj nepočítá s nasazením celé skupiny. „Nicméně konkrétní podrobnosti budou zřejmé po zítřejším (středečním) jednání vlády,“ dodal mluvčí.
Riziko zavlečení nákazy do Česka roste, poslední potvrzené ohnisko nemoci se nachází na farmě ve slovenské obci Plavecký Štvrtok v okrese Malacky pouhých padesát kilometrů od hranic s Českem.
Testování mléka z jihomoravských farem
Ministr zemědělství Výborný v pondělí oznámil zpřísnění dosavadních preventivních opatření. Rozšiřují se kontroly vozů o hmotnosti nad 3,5 tuny, které převážejí zvířata, potraviny či krmiva, a to i na hraniční přechod s Rakouskem Halámky-Gmünd na jihu Čech.
Od úterý také měly začít preventivní PCR testy mléka z jihomoravských farem, které mají více než sto dojnic. V okresech Břeclav a Hodonín se mají provádět testy mléka ze všech farem.
Výborný dále apeloval na velkochovatele. „Na Velikonoce se vozí pravidelně velikonoční jehňata a kůzlata ze Slovenska, jakýkoli dovoz byť jednoho z nich je hazard a je to nezodpovědné hlavně vůči chovatelům. Nedělejte to, ohrožení je obrovské,“ upozornil ministr.
Na Moravě kvůli slintavce zakázali vstup do lesních obor, omezení jsou i v zoo |
Státní veterinární správa od půlnoci na úterý v reakci na šíření slintavky a kulhavky také zakázala v chovech ovcí, koz, skotu a prasat návštěvy lidí, kteří zvířatům upravují paznehty a stříhají vlnu, protože představují velké riziko šíření nákazy. Rovněž zakázala ze Slovenska a Maďarska dovážet masokostní moučku, zapracované živočišné bílkoviny a kafilerní tuky.
Podle Zemědělského svazu ČR by případný výskyt nákazy v zemi vyřadil české zemědělství z mezinárodního obchodu na dva až tři roky. Kvůli obavě o zvířata zakázaly Lesy ČR vstup do osmi obor na východě Česka, opatření zavedly i některé zoologické zahrady.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem, přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Na člověka je nepřenosná. V Česku byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975, v Evropě se v současnosti šíří v Maďarsku a na Slovensku.
