„Vedení je hodně o administrativě. Spíše než přípravu her mám na starosti sladění aktivit, které vedoucí nachystali, a případné vychytání hluchých míst,“ popisuje šéfka čistě dívčího oddílu Šídla z bystrckého střediska Vrbovec.
Oddíly bez kluků nejsou ve Skautu žádná zvláštnost. Přesto přináší takové složení skupiny často více výzev. „Když to přeženu se stereotypy, je takový kolektiv náchylnější na žabomyší války. Konflikt, ve kterém jedné straně něco vadí, ale nedá to tolik najevo, se řeší hůř, než když se kluci poperou,“ vysvětluje s nadsázkou.
Žáci potřebují zpětnou vazbu, ne hodnotící číslo, vysvětluje pedagožka |
Kdyby měla sama zakládat oddíl, zvolila by určitě kombinovaný. „I kdyby byli v oddíle jen tři kluci, vytvořilo by to různorodější dynamiku vztahů v kolektivu,“ jmenuje Hudcová jeden z benefitů.
Na Skautu by ráda změnila věčný zvyk všechno bodově hodnotit. V jejím tříletém působení se jí aspoň podařilo zrušit bodování úklidu na táborech. „Jsou to malé krůčky. Opravdu si myslím, že hodnocení body už do výchovy dětí nepatří. Změnit to ale nebude snadné,“ uvědomuje si.
Špatné zprávy se říkají těžko
Po třech letech vedení Hudcová skautský oddíl předává. Studentku pedagogické fakulty teď totiž čeká pracovní stáž ve Španělsku, ke skautu se však plánuje vrátit.
Ani v pozici vedoucí nebyla Hudcová všemocná a některé změny se jí protlačit nepodařilo. „Že jsem vedoucí, zkrátka neznamená, že musí všechno vypadat podle mých přání. Návyky kolektivu vedoucích se musí respektovat,“ ví budoucí učitelka češtiny.
Skauti slaví v Brně století. Učíme děti kreativně přemýšlet, říká členka |
Nejtěžší na funkci první ženy oddílu jí připadalo učinit rozhodnutí, která někomu ublíží. „Snažím se jednat co nejvíc na rovinu. To jsem si vzala od některých svých vedoucích,“ odkazuje na svá dětská léta ve skautu. Přiznává však své tendence ušetřit lidi špatných zpráv, což může situaci spíše zhoršit.
V době jejího nástupu trápil skupinu nedostatek vedoucích. Problém měl vyřešit příchod cizích posil, a to se ne vždy vyplatilo. Někteří totiž neměli o vedení Šídel stejnou představu. „Muset se s některými rozloučit nebylo příjemné, ale bylo to nutné. Naučila jsem se, že ne každou nabídnutou pomoc je nutné přijmout,“ podotýká Hudcová.
