V Křenovicích na Vyškovsku zrekonstruovali dávné popraviště s šibenicí a lákají...

V Křenovicích na Vyškovsku zrekonstruovali dávné popraviště s šibenicí a lákají na ně turisty. | foto: archiv Oldřicha Bartoška

Dřív na ně věšeli vrahy, teď lákají turisty. Téma šibenic lidi oslovuje

  • 8
V 16. až 18. století bylo na Moravě okolo 300 šibenic, na nichž umírali lidé. Nyní se z nich stávají turistické atrakce. Antropologové z Masarykovy univerzity dokonce usilují o to, aby získaly památkovou ochranu.

Nad tím, kam vyrazit na výlet, přemýšlí o prázdninách téměř každý. Na jižní Moravě mají díky novým naučným stezkám, které lákají turisty na něco jiného, než jsou hrady, zámky či zříceniny, o tip navíc.

Jsou to cesty vedoucí k šibenicím, na nichž se dříve popravovalo. Tedy k místům, kde svůj život o několik století nazpět končili lidé, kteří měli na svědomí vraždy nebo velké krádeže.

Na popravčí vrch se stejně jako kdysi odsouzený mohou od konce června zájemci vydat v Křenovicích na Vyškovsku.

„Od kostela vede cesta s několika zastávkami, kde se lidé o popravách dozvědí více. Nahoře je smírčí kámen, půdorys šibenice a mučicí kolo,“ popsal křenovický starosta Jan Mozdřeň (Sdružení pro Křenovice). „Otevřeli jsme sice nedávno, ale už teď můžu říct, že si turisté atrakci pochvalují,“ dodal.

Kdysi to byly krajinné dominanty

Že se nad Křenovicemi tyčila šibenice, zjistili vědci z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ti se rozhodli začít mapovat taková místa před třemi lety, protože se na to nikdo předtím důkladně nezaměřil.

„Přitom jde o podobnou památku, jako jsou hrady, zámky, hradiště, zříceniny nebo pohřebiště. Svého času to byly výrazné krajinné dominanty,“ vysvětlil antropolog Josef Unger, proč se tématem začali zabývat.

Jen na Moravě jich našli okolo 300. Všechny pocházejí z období od 16. do 18. století. Pečlivě si je evidují a u těch, co jsou alespoň trochu zachovalé, se snaží, aby je ministerstvo kultury památkově chránilo.

„Je to ale administrativně náročný proces, který se může protáhnout ještě na rok nebo na dva,“ poznamenal Unger.

Kdo čeká, že se na naučné stezce dozví o tom, jak šibenici stavěli ze dřeva a ve tvaru obráceného písmene L, na jehož konci visela oprátka, ten se mýlí. Původně totiž šlo o stavbu z cihel a kamene.

Do šibenice se vcházelo dveřmi

Z té křenovické se dochovaly základy o velikosti pět krát pět metrů. Samotná šibenice byla vysoká asi tři metry, dovnitř se vcházelo dveřmi. Na jejím vrcholu byly trámy, na které se věšeli odsouzení.

O tom, že si turisté vyzkouší, jaká byla cesta odsouzeného, se mluví také v Tišnově. A to bezmála dva roky. Stezka má zájemce provést od radnice, kde stával pranýř, přes kopec Klucanina až k místu, kde se popravovalo.

Cestu mají podle plánů lemovat kameny různých tvarů, které mají znázorňovat sedm smrtelných hříchů. A tam, kde stávala šibenice, vyroste kaplička.

Město nyní čeká, až dostane přislíbenou dotaci od Jihomoravského kraje. „Stezka už se začíná budovat, zatím je tam jen nová turistická značka. Hotová by měla být příští rok v září, o podobě kapličky se ale zatím diskutuje,“ sdělil antropolog a jeden z objevitelů Miloš Sysel.

Město si od šibeniční stezky slibuje, že přitáhne nové návštěvníky. „Myslíme si, že se z ní stane turistická atrakce, protože tady v okolí nic takového není,“ uvedl mluvčí tišnovské radnice Roman Skřepek.

Památky minulosti, na kterou se díváme s odstupem

Antropologové z Masarykovy univerzity teď řeší ještě šibenici u Šatova na Znojemsku, která se nachází přímo na hranicích s Rakouskem mezi vinohrady.

Až do druhé světové války z ní zůstaly zachované dva sloupy. Ale když po válce německy mluvící obyvatelstvo utíkalo zpět do Rakouska, zbořilo je. Podle Ungera projevilo zájem o jejich znovuobnovení vinařství Znovín, s nímž momentálně jednají.

Na seznamu bývalých šibenic, které by mohly získat památkovou ochranu, mají antropologové například ještě pozůstatky té ve Vranově nad Dyjí nebo Lomnici u Tišnova.

Dochované jsou záznamy také ze Strážnice, Znojma nebo Čejkovic. „Téma šibenic dnes lidi oslovuje. Snad je to tím, že se nebojíme trestu smrti, takže jsme schopní se o tom bavit s nadhledem. Bereme to jako památku minulosti, na kterou se díváme s odstupem,“ myslí si Unger.

Hrdelní právo, tedy právo ukončovat život těm, kteří se prohřešili, náleželo samozřejmě i Brnu, které mělo popravčí místo v Křenové ulici. Dnes jej tam připomíná jen Zderadův sloup, u něhož se trestanec naposledy pomodlil a požádal o odpuštění.