Dnes značná část trasy na českém území marně čeká na modernizaci. A z železniční slávy Znojma zbyla jen hodně vybledlá vzpomínka.
Zlaté časy alespoň od pátku připomíná výstava 140 let Severozápadní dráhy v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
Severozápadní dráhu postavila za Rakouska-Uherska soukromá společnost jako nejkratší spojení z Vídně do Berlína. Na české straně vedla mimo jiné přes Znojmo, Jihlavu, Kolín, Ústí nad Labem a Děčín. Na region od Znojma na sever měla blahodárný vliv.
"Těsně před první světovou válkou, kdy už se ke slovu dostaly nejvýkonnější parní lokomotivy, byla rychlost dálkových vlaků na této trati 80 kilometrů v hodině. Na tu dobu to bylo fantastické," poznamenává kurátor výstavy Jiří Kacetl. Z Vídně do Děčína dojel vlak i za sedm hodin. Dnešnímu EuroCity to přes Břeclav trvá šest a půl.
Přes Břeclav je dráha rovinatější
Inženýři použili při stavbě pár technických novinek. Nový byl způsob uložení kolejí a pozornost přitahovaly také mosty ve Vídni, Znojmě a Ústí. Drážní budovy po celé délce měly jednotný architektonický výraz. V roce 1909 přišlo zestátnění a prioritu začala postupně získávat rovinatější trať, která vede na sever přes Břeclav a Brno.
140 let Severozápadní dráhy* Výstavu připravilo Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve spolupráci s kolegy z rakouského Hollabrunnu. * Minoritský klášter ve Znojmě, 1. patro severozápadního křídla. * Podrobně komentované fotografie, velká mapa, televizní dokument o znojemském železničním mostu a také různé suvenýry. * Potrvá od 21. června do 1. září 2013, pak bude dál putovat po městech na trase dráhy. |
"Fatální ránu pro tuto spojnici znamenal vznik Československa. To se Rakouska bálo, proto se snažilo zpřetrhat s ním co nejvíce vazeb. Znojemsko obecně to tehdy velice odneslo. Dvě třetiny obratu regionu bylo navázáno na rakouský prostor," popsal Kacetl.
Koleje přežily dodnes. Dráha se však roztříštila a jednotlivé úseky dopadly všelijak. Cesta po železnici ze Znojma na sever upadá a do Břeclavi, odkud vede moderní elektrifikovaná dvoukolejná trať, se Znojemští ve vlaku drncají hodinu a půl.
"Už za první republiky, když se rozhodlo, že se bude náklad vozit jen přes Břeclav, se jeden poslanec nechal slyšet, že stát nechává regiony v jihozápadním koutě Moravy pomalu umírat. Ten výrok je bohužel nadčasový a platí i po těch letech," posteskl si Kacetl.
Nákladní vlaky by jízdou přes Znojmo ušetřily, míní historik
Historik věří, že trasa přes Znojmo, rekonstruovaná i z evropských peněz, by měla hlavně nákladní dopravě co nabídnout. Pořád je totiž nejkratší.
"V nákladní dopravě jsou kilometry důležité. Sedmdesát tarifních kilometrů přece jen stojí dost peněz. Pro spoustu dopravců by byla lákavější a dali by jí přednost před kamionem," říká.
Dopravní koncepce Jihomoravského kraje však v Severozápadní dráhu nevěří. Úsek mezi Znojmem a Okříškami na Třebíčsku je podle aktuálního dokumentu kraje delší než silnice a vede mimo přirozená centra.
"Cestovní dobou není trasa Znojmo - Jihlava konkurenceschopná vůči silnici. Využitelná je jen v regionální dopravě v úseku ze Znojma do Moravských Budějovic," píše se v dokumentu. Napojení do Břeclavi je podle něj pro regionální dopravu dostačující a modernizace není v nejbližší době potřeba.
