Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPavel po setkání prohlásil, že se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim věnoval čas diskusi o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. Ty v poslední době pošramotil různý postoj jejich vlád zejména k zahraničním otázkám.
„Oba jsme zdůraznili, že vztahy mezi našimi zeměmi by neměly být negativně ovlivněny rozdílností pohledů a názorů na některé specifické otázky zahraniční a bezpečnostní politiky. Shodli jsme se na tom, že na toto budeme oba v našich zemích apelovat,“ uvedl Pavel.
„Vztahy mezi oběma zeměmi probíhají na mnoha úrovních, například mezi firmami a vědeckými institucemi. Rozhodně by neměly být předmětem negativního působení ovlivněného názorem na aktuální politickou situaci,“ doplnil český prezident.
Pellegrini zmínil, že požádal Pavla o „určitou intervenci“, neboť je Slovensko často v Česku vykreslováno negativně, což Slováci špatně vnímají. Opačně tomu tak podle něj není. „Každá vláda je jen krátkou epizodou v životě národů,“ uvedl slovenský prezident.
Podle něj je také důležité budovat dobré vztahy se současnou americkou administrativou pod vedením Donalda Trumpa. „Není třeba panicky reagovat na každou novou zprávu. Je lepší vyčkat, jednat rozvážně a počkat na konečný výsledek. Bez americké podpory totiž Evropa nedokáže zaručit takovou bezpečnost,“ zmínil.
„Ukrajina nemá důvod Rusku věřit“
K současnému pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině český prezident podotkl, že byla pouze přerušena, a ne ukončena. „Byla to reakce na nepovedené jednání (prezidentů Trumpa a Zelenského) v Oválné pracovně. Věřím, že oba aktéři společně dojdou k obnovení pomoci,“ pronesl Pavel.
Ten však zároveň připomněl rozdílné zkušenosti, které mají Ukrajina a USA s Ruskem. Zmínil, že Ukrajina opírala svou bezpečnost o Budapešťské memorandum, které Rusko porušilo.
„Ukrajina má minimální důvod věřit Rusku, proto požaduje jasné bezpečností garance. Naproti tomu pro Američany může být samotné slovo Ruska dostatečnou garancí. V tomto se vnímání těchto zemí liší,“ uvedl Pavel.
Pellegrini vnímá jako problém, že Ukrajina znemožňuje tranzit plynu z Ruska přes své území na Slovensko, zvlášť v situaci, kdy jeho země podle něj Ukrajině dlouhodobě pomáhá. Zastal se tak premiéra Roberta Fica (Směr-SD), který se kvůli tomu vůči Ukrajině ohrazuje.
„Válka na Ukrajině, geopolitické napětí či bezpečnostní hrozby vyžadují chytrou obrannou a zahraniční politiku. Evropa musí být jednotná, silná a sebevědomá,“ upozornil rakouský prezident Alexander Van der Bellen.
Ten ocenil vývoj vztahů všech tří zemí v posledních letech. „Příkladem je například spolupráce v krizových situacích, kdy si záchranné složky z těchto zemí navzájem pomáhají, jako tomu bylo například při tornádu v Hodoníně,“ připomněl.
Lepší propojení zvýší i bezpečnost, řekl Pavel
Hlavními tématy jednání prezidentů bylo zhodnocení přeshraniční spolupráce a možnosti jejího prohloubení. Zaměřili se na poučení z praxe při řešení krizových situací, jako byly koronavirová pandemie, tornádo v roce 2021 nebo loňské povodně. „Kvalitní spolupráce našich zemí u takových katastrof může snížit rozsah škod i zachránit životy,“ poznamenal Pavel.
Hlavy států diskutovaly i o zlepšení dopravní infrastruktury, a to jak silniční, tak železniční prostřednictvím vysokorychlostních tratí. „Jde také o otázku bezpečnosti. Bez efektivního propojení regionů není možné uvažovat o dalším ekonomickém rozvoji, ale ani o mobilitě občanů nebo vojenské mobilitě,“ řekl Pavel.
Evropa se nesmí spoléhat na USA, ale na sebe, uvedl Pavel na debatě v Břeclavi |
Řešily se rovněž inovace. Součástí této debaty bylo i devět prezentací projektů studentů středních škol z Česka, Rakouska a Slovenska. „Byli jsme velice potěšeni úrovní projektů i způsobem uvažování studentů, který dává dobrý předpoklad k tomu, aby Evropa technologicky rostla,“ vyzdvihl Pavel.
Slavkovský formát byl založen podpisem deklarace v lednu 2015 na zámku Slavkov. Česko mu předsedá od loňského července do konce letošního června, poté předsednictví převezme Slovensko. Obsahem jednání zpravidla podle Hradu bývají témata EU, zahraničněpolitické otázky, ale též energetická bezpečnost, doprava, digitální transformace či umělá inteligence.
