Podle Moniky Neshybové, mluvčí Lesů města Brna, které se o oboru i chov divokých prasat starají, jde o takzvaný leucismus. S ním prase v přírodě nepřežije, ale v zajetí se dožívá běžného věku.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

„Prasata trpící leucismem mají zesvětlenou srst, není to úplný albinismus. A pro šelmy, jako jsou lišky či jezevci, jsou taková zvířata snadnou kořistí. Proto se tato anomálie objevuje zejména u prasat chovaných v oborách,“ přibližuje Monika Neshybová

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

V první vlně porodily dvě bachyně z obory osm selat, následně se očekávala další. Celkem zde žije sedm bachyní a jeden kanec, je jim zhruba deset až 15 let.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Lesy města Brna každoročně s ostatními správci obor některé kusy zvířat vyměňují, aby zachovali genetickou pestrost chovu.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Správci regulují i velikost chovu, aby množství zvířat odpovídalo rozloze kančí obory.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Lidé do Holedné, která leží mezi městskými částmi Jundrov, Kohoutovice, Bystrc a Žebětín, chodí na procházky denně.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

O víkendech při pěkném počasí dojdou až ke kančí oboře stovky lidí.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Chovatelé návštěvníky prosí, a je to i na tabulkách napsané, aby prasatům neházeli žádné krmení.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Divoká prasata jsou sice všežravci, ale pro případ, že jim chtějí lidé něco z domu donést, mají k dispozici nádobu, v níž mohou potraviny zanechat.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

„Oborník jim pak vybere, co je pro ně vhodné. Vysloveně nevhodné je pečivo a plesnivé či hnijící potraviny,“ popisuje Monika Neshybová.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Divoká prasata v Holedné si obvykle pochutnávají na bukvicích, na kukuřici ve směsi s dalším obilím, nepohrdnou žaludy, lidé jim nosí často mrkev. V přírodě však dokážou sníst například i drobné hlodavce.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

V brněnské oboře lidé obdivují puntikáté selátko