ZŠ Merhautova stojí v těsné blízkosti vyloučené lokality, kde žijí převážně Romové. I když děti spádově patří na tuto základku, mnohé neromské rodiny je raději přehlašují jinam. Pokud má jiná škola volnou kapacitu a rodič trvá na zápisu, řediteli nezbude než mu vyhovět. Na Merhautovu naopak roky mířily děti ze sociálně slabších rodin z jiných částí Brna.
„Dva roky jsme zkoušeli, že bychom přijímali jen spádové děti. Z devadesáti procent však šlo stále jen o ty romské, ostatní rodiče je přihlašovali jinam,“ líčí ředitelka školy Jana Foltýnová. Ubylo sice žáků ze sociálně slabšího prostředí, ale jiných nepřibylo. Škola tak otevřela jen dvě třídy místo tří až čtyř, které byly v daném ročníku běžné.
Segregace Romů ve školách trvá. Česku hrozí stamilionové pokuty z EU |
U prvního kola zápisů pro příští školní rok byla podle Foltýnové polovina žáků romského a polovina neromského původu. Ještě bude druhé kolo, po němž se uvidí, jak se poměry změní a jestli neromské děti nakonec ještě nezamíří jinam.
Pomoci zlepšit jméno školy u většinové populace má nový plán, který v tomto týdnu přijali brněnští zastupitelé. Primárně řeší právě Merhautovu, která složením žáků odpovídá kritériím segregované školy. Další je ještě ZŠ J. A. Komenského.
Učení v souvislostech a propojení s životem
„Nechceme dělat žádné experimenty na dětech ani rychlé politické kroky. Jde o to posílit důvěru a zlepšit komunikaci. Když je ve třídě zdravý mix dětí, prospívají lépe všichni,“ věří místostarosta městské části Brno-sever Martin Glogar (KDU-ČSL).
Lákadlem mají být mimo jiné inovativní metody ve výuce, po kterých je podle místostarosty poptávka. Konkrétně půjde o vzdělávací program Začít spolu, který má podle Glogara dobré výsledky právě v heterogenních kolektivech, což je i případ Merhautovy.
V Brně bují záškoláctví. Problémy se týkají už každého devátého žáka |
Program Začít spolu klade důraz na učení v souvislostech a propojování s reálným životem. Chyba se nebere jako selhání, ale proces učení. Podobně jako jiné alternativní vzdělávací metody staví do popředí zájem dítěte, nikoliv frontální výuku ze strany učitele. „Je to jedna z cest. Nebude to hned, naopak jde o dlouhodobý úkol, kdy primární je komunikovat a budovat důvěru,“ podotýká Glogar.
Nový plán se zároveň zaměří na posílení práce s rodiči a podporu předškolní docházky. Dokument, který vznikal dva roky, zohledňuje rovněž ekonomické zázemí rodin, často nestabilní bydlení, slabší domácí podporu při učení i případnou jazykovou bariéru.
