Dnes jede osobní vlak z Vranovic do Břeclavi zhruba půl hodiny. Za pár let by ho ale mohl předjíždět jiný, který zvládne cestu mezi oběma města i za deset minut. Trať totiž patří mezi sedm železničních úseků v republice vytipovaných pro dvousetkilometrovou rychlost.
Na prvním z nich – na trati z Prahy do Plzně – se přitom začne vysokou rychlostí jezdit zkušebně už v srpnu. Jihomoravská trať má následovat.
Před patnácti lety mezi Vranovicemi a Břeclaví padl dosud platný rychlostní rekord na české železnici, a to 237 kilometrů v hodině. Do budoucna by se zde podobnou rychlostí mohlo jezdit úplně běžně. Úsek je jedním z klíčových, které stát pro dvousetkilometrovou rychlost vytipoval.
Znovu se o něm začalo hlasitě hovořit právě nyní, když Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) začíná dvoustovku spouštět na dalších tratích v zemi. Kromě letního testování této rychlosti mezi Rokycany a Plzní je totiž na spadnutí i zavedení dvoustovky na novém koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi.
Trať musí na vyšší rychlost upravit
„V úseku mezi Vranovicemi a Břeclaví bychom měli projekčně prověřit úpravy infrastruktury pro rychlost 200 kilometrů v hodině s cílem následného zavedení této rychlosti, pokud to bude reálné především z hlediska finanční náročnosti a z hlediska územního projednání,“ potvrdil mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Proces je podle něj složitý zejména u mimoúrovňových křížení s pozemními komunikacemi. To zatím také oddaluje spuštění vyšší rychlosti, s níž se mezi Břeclaví a Vranovicemi počítalo nejpozději v roce 2024. Nově se budování trati odhaduje na léta 2026 až 2030.
Jeden železniční přejezd musí být nahrazený silničním nadjezdem a jeden přechod pro pěší podchodem. Ve stanicích Podivín, Zaječí a Šakvice musí dojít k úpravě nástupišť.
Vlaky z Břeclavi do Prahy zrychlí i jinde
Zvýšení rychlosti by znamenalo časové zkrácení dojezdové vzdálenosti na prvním tranzitním železničním koridoru vedoucím do Prahy a dále do Děčína. Na tom se s dvousetkilometrovou rychlostí počítá ještě v úseku mezi Pardubicemi a Chocní. Každou časovou úsporu by přitom cestující uvítali.
„Poměrně často jezdím pracovně do Prahy. Pořád je lepší jezdit vlakem než stát na D1 v kolonách. I tak jsou to ale tři hodiny jízdy,“ říká Kristýna Brunclíková, která vlakem z Břeclavi do Prahy jezdí nejméně jednou do měsíce a do vlaku si bere práci, aby hodiny v dopravním prostředku nějak zužitkovala.
Kde se zvýší rychlostI. tranzitní železniční koridor:
III. tranzitní železniční koridor:
IV. tranzitní železniční koridor:
|
Česko přitom s rychlostními vlaky za zbytkem Evropy zaostává. Na loňské konferenci Rychlá železniční spojení ČR, která se uskutečnila v rámci brněnských Stavebních veletrhů, to kritizovali i zástupci České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT).
„Ztratili jsme drahocenné roky zejména s ohledem na složitost projednávání každé trasy,“ uvedl tehdy František Mráz, místopředseda ČKAIT.
Podle něj Česku chybí tratě vyšší generace, to znamená samostatné železniční tratě, které by byly zapojeny pouze do velkých železničních uzlů a mohly by nahradit leteckou dopravu na střední vzdálenost v Evropě.
Naposledy se rychlost na českých tratích zvedala už před čtvrt stoletím, a to na 160 kilometrů za hodinu. I tehdy u toho byl jihomoravský úsek ve Vranovicích.
V tunelu u Plzně už testují vyšší rychlost (1. července 2019):
