Poslední kroky mladé spisovatelky vedly do plynové komory v koncentračním táboře Osvětim, když jí bylo dvaadvacet let. Židovská dívka z měšťanské rodiny si svůj život, myšlenky a prožitky podrobně zaznamenávala v denících, jichž se dochovalo osm.
Co je Žarošický velbloud Jde o třetí fází dlouhodobého projektu RUTH MAIER, připomínajících životní příběh spisovatelky. První částí bylo české vydání Deníku Ruth Maierové v roce 2022 a putovní výstava s názvem Přetnuté životy a poselství Archy rodiny Maier. Druhou částí je rozšíření zmíněné výstavy soustředící se i na období pobytů Ruth Maierové v Žarošicích. Třetí, současná část, pořádaná ústavem Opus Lacrimosa ve spolupráci s dalšími institucemi, je rozplánovaná až do roku 2028. |
První známé záznamy jsou z doby, kdy jí bylo dvanáct, a týkají se Žarošic. Právě tam se koná workshop.
„Jsme teď v Žarošicích. Je tu překrásně. Mám Žarošice raději, než Vídeň. Cítím se tady doma. Budu psát. Teď se musím dívat. A nasávat do sebe všechnu tu krásu. Po návratu do školy to využiju a budu z toho žít. Jako velbloud z tukových zásob,“ zapsala si Ruth Maierová v červenci roku 1936.
Cílem workshopu je dlouhodobě uchovat, připomínat a dále rozvíjet její odkaz. „Dlouho jsem uvažoval nad posledními slovy Ruth, o kterých víme, a jsou natolik mnohovýznamová, že interpretovat si je musíme každý sám: ‚Myslím, že to dopadlo tak, jak mělo. Proč bychom neměli trpět, když je tolik utrpení?‘“ uvedl Vilém Reinöhl, člen rodiny Maierových, pro Český rozhlas.
Dospívající Ruth přišla o otce, když jí bylo třináct let. Ještě větší vliv na její život měla však v meziválečném období narůstající nacistická propaganda, anexe Rakouska a vzrůstající nenávist k Židům.
Jako mnoho dalších židovských rodin byli i Maierovi vyhoštěni z Vídně v červenci 1938 z domu do ghetta. Na podzim téhož roku, večer před svými osmnáctými narozeninami, zažila Ruth protižidovský pogrom známý jako Křišťálová noc.
Její sestra Judith nastoupila v prosinci na dětský transport do Anglie, to se však Ruth, která už na to byla stará, netýkalo. Její matka proto hledala další možnosti, jak dostat dceru do bezpečí.
V lednu 1939 odcestovala Ruth sama do Norska, konkrétně do města Lilleström nedaleko Osla. O rok později dokončila norskou maturitu a seznámila se s básnířkou Gunvor Hofmovou. Tak pak dalších více než padesát let uchovávala zápisky osudem zmítané spisovatelky, zavražděné v Osvětimi v roce 1942.
Deníky spisovatelky Ruth Maierové, zavražděné v Osvětimi.
Zachovány zůstaly dopisy, které Ruth psala sestře do Anglie, a část zápisků. Od roku 1953 se Hofmová snažila o jejich knižní vydání, dlouho však marně
„Zpočátku to bylo tak: židovská dívka na útěku, oběť té nízkosti, kterou jsem po mnoho let nenáviděla, aniž jsem mohla jakkoli pomoci. Pak se ukázalo, že Ruth je jakousi mou duchovní paralelou, že naše duše jsou spřízněné, ačkoli jsme obě vyrostly ve velice odlišném prostředí a naše dětství bylo diametrálně rozdílné,“ vysvětlovala norská básnířka v diskuzi s nakladatelstvím o možnosti vydání.
Až v roce 2007 vyšla v Norsku kniha ze zachovalých zápisků a dopisů Ruth s názvem Deník Ruth Maier. Zkompletoval ji norský básník Jan Erik Vold. V předmluvě popisuje osud rodiny i vztah s Gunvor Hofmovou a její následnou tvorbu, kterou ovlivnila ztráta Ruth.
