Matematiku učíte už téměř čtyřicet let. Jak moc se za tu dobu její výuka změnila?
Odpovědět na tuto otázku je obtížné. Při výuce matematiky se dají využívat různé technické pomůcky, ale jinak si myslím, že ji na základní škole můžeme rozdělit na dvě části. Jsou věci, které se děti prostě musí bezpodmínečně naučit. Jako například násobilku, paměťové sčítání, odčítání, dělení nebo pojmy, vzorečky. To je ten základ. A na to navazuje druhá důležitá část – naučit děti přemýšlet. Naučit je pracovat s informacemi, poskládat si, které informace k sobě patří, převést je do matematického jazyka a potom vybrat nějaký vhodný matematický aparát pro řešení dané úlohy.
Jak se je to snažíte naučit?
Když narazím na problém, vždy se snažím vymyslet nějaký způsob, metodu, která jim pomůže informace dát dohromady. Používám různé obrázky, tabulky, schémata. Například při řešení slovních úloh na roztoky si to nejdříve nakreslíme jako rovnici: nádoba + nádoba = nádoba s výsledným roztokem. Pak čteme a postupně do obrázku zapisujeme množství, koncentraci v procentech a ke každé nádobě doplníme množství čisté látky. A pak už je jednoduché napsat rovnici. Nemají ze zadaných informací guláš a získávají hned jasnou představu o řešení.
Změnila se nějak za tu dobu, co jste ve školství, ochota dětí učit se matematiku?
Řekla bych, že teď jsou žáci méně soustředění i línější používat hlavu. Nevím, zda je to dané tím, že jsou často na mobilu a dělají činnost, při níž nepotřebují tolik namáhat mozek. Možná jsou zahlceni více informacemi. Doba je celkově rychlejší.
Máte nějaký recept na to, aby se lépe soustředili?
Každý žák je jiný. Ne vždy se mi podaří dítě srovnat podle svých představ, ale snažím se. Hledám možnosti i u sebe. Teď mám jednu třídu, v níž jsou děti hodně nestabilní. Téměř polovina třídy má různé dysfunkce. Takže co pomůže? Střídat hodně činností. A když vidím, že nějaký žák něco nezvládl, jdu k němu, sleduju přímo jeho práci a pomáhám. Někdy to chce hodně trpělivosti. Více než dřív.
Proč myslíte, že jste získala ocenění od ministerstva školství?
Největší zásluhu na tom mají žáci, kteří mne do ankety Zlatý Ámos navrhli. Je to také díky jejich zástupcům, kteří moji nominaci na regionálním kole obhajovali. Udělali to netradičním způsobem. Připravili vtipnou scénku, kde mne představili jako vedoucího ŠOK, což je náš školní odborný klub, který na škole organizuje veškeré aktivity typu věda hrou. Žáci předvedli ukázky z fyzikálního představení Čaroděj ze země AKIZYF a matematických a fyzikálních hraček, které s nimi vyrábím. A do semifinále mi dali na podporu spoustu dárků, které sami vyrobili – velký netradiční krasohled, čarodějnický klobouk nebo krabičku, z níž po otevření vyskočila spousta krychliček s různými přáními a vzkazy.
Vám šla matematika odmalička? Měla jste někdy pětku?
Z matematiky ne. Měla jsem jednou z fyziky 5+. Sice jsem vyřešila všechny příklady, jenže jsem napsala jinou skupinu. Ale protože jsem byla jediná, kdo měl všechny příklady, tak mi dal učitel to plusko.
Dáváte teď taky takové známky?
Pro sebe si píšu 2+, 2/3, ale i 5+. Můžete mít pětku, že nic nenapíšete, a můžete mít to plus, že tam něco máte. Pět stupňů je pro mé hodnocení dětí málo. Píšu si také slovní hodnocení, zda se zlepšuje, co se mu nejlépe daří a v čem má problém.
Jakou látku nejraději učíte?
Mám ráda lomené výrazy, ačkoli žáci je rádi nemají. Jsou to zlomky v náročnější podobě. Člověk už u nich musí přemýšlet a hledat cesty, jak si výpočet zjednodušit. Ale obecně mě v matematice i fyzice vždy nabudí problémy. Do toho zahrnuji i problémy, když děti něco nezvládají a já přemýšlím proč. Každé dítě i třída jsou jiné. Třeba zlomky vůbec jsou pro děti obtížné. Nejdůležitější je, aby pochopily, co ten zlomek znamená. Proto zase pro vytváření tohoto pojmu hodně používám konkrétní pomůcky, nákresy, skládačky.
Jak přistupujete k těm žákům, kterým matematika tolik nejde?
Vzpomínám na svoji poslední třídu, kde jsem byla třídní. Letos už maturují. Měla jsem v ní několik integrovaných žáků, i dyskalkuliky. Ve třídě byla velmi dobrá atmosféra. Práce se nám dařila, protože chtěl učitel i žák, a naše společné úsilí podpořili i rodiče. Na základní škole se musíte přizpůsobit všem dětem. Pomalejší děti nemůžete hned odradit, nemůžete dát písemku na deset minut a stop. Je pravda, že teď mají děti ještě větší problémy s tím, že nestíhají. Snažím se je kontrolovat a motivovat. U každé písemky mám připravené nějaké obtížnější příklady navíc, pokud by jim zbyl čas. I procvičování mám rozdělené na několik skupin.
Řekla byste o sobě, že jste přísná paní učitelka?
Já vždycky říkám: jsem na vás přísná, protože vás mám ráda. Myslím si totiž, že znalosti jsou jediná věc, kterou vám nikdo nevezme. Ale také si myslím, že bych mohla být i přísnější. Jak je člověk starší, některé věci omlouvá. Snažím se také být spravedlivá a vidět žáka i s jeho problémy. Nejvíce mne však zlobí nepřipravenost na výuku. Dřív nebyl problém s tím, že by děti neměly věci na matematiku v pořádku. Kružítko, pravítko, úhloměry, učebnici. Teď je to často velký, u některých žáků neřešitelný problém.
Setkáváte se u dětí s řečmi typu „k čemu mi to v životě bude“?
Setkávám, i když se snažím žákům přibližovat matematiku s praktickým životem. Myslím si také, že spoustu znalostí a dovedností děti zapomenou. Matematika nás však učí hlavně myslet. Kdysi jsem si zapsala v ruštině slova známého vědce Lomonosova: Matematiku se máme učit už jen z toho důvodu, že nám dává do pořádku rozum.
Hodně se teď mluví o metodě Hejného, podle níž se děti nemají matematiku učit jako fakta, ale řešit vhodné úlohy a například o těchto řešeních diskutovat s ostatními spolužáky. Používáte ji?
Knížky jsem si koupila, ale k jejich podrobnějšímu studiu se dostanu až o prázdninách. Je to určitě zajímavá metoda, mluvila jsem o ní se spoustou známých. Dětem se to prý líbí a výsledky jsou. Nějaké dílčí přístupy, které jsem viděla v učebnicích a vím o nich od kolegů, určitě ve své práci dělám. Komplexně jsem ji však nezkoušela. Inspiruji se spíš na různých seminářích nebo si vyměňuji nápady s kolegy. A také si kupuju všechny knížky, které se týkají fyziky nebo matematiky hrou.
