Ten na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity přednáší předmět DNA diagnostika a od roku 1996 se specializuje na to, jak se biologické systémy chovají. Zároveň se v laboratořích Elisabeth Pharmacon podílel na vývoji prvního testu v Česku, který odhalí DNA koronaviru a splňuje legislativní požadavky na zdravotnické prostředky.
V čem by mohl váš test v boji s koronavirem pomoct?
Je určen pro laboratorní využití, takže se nejedná o rychlý test pro použití v terénu. Pomoci tedy může pouze mikrobiologickým laboratořím, které mají vybavení pro provádění DNA diagnostických testů. Výhodou nově vyvinutého testu je jeho citlivost, která je dána cílením na tři místa v genetické informaci – u virů nazývané RNA – viru SARS-CoV-2. Testování pozitivních vzorků a srovnávání s jinými metodami v naší laboratoři totiž ukázala, že některé vzorky mohou mít velmi nízkou koncentraci viru a mohly by být mylně diagnostikovány jako negativní. Navíc virus mutuje, takže cílení na tři místa v jeho genomu je dostatečnou zárukou, že v případě infikovaného člověka vyjde test jako pozitivní. Vše se také provádí v jedné zkumavce, čímž se výrazně šetří čas laboratorních pracovníků. A navíc jsme schopni na trh dodat dostatečný počet souprav.
Jak dlouho jste test vyvíjeli?
Intenzivně na něm pracovali čtyři lidé po dobu čtrnácti dnů. Diagnostická souprava nazvaná EliGene COVID19 BASIC A RT je k dostání od 23. března a dá se objednat přímo v naší společnosti. Mohou si je objednávat státní i soukromé, které jsou na seznamu Státního zdravotního ústavu.
Už dříve jste velmi přesně odhadl vývoj v Itálii i to, že 16. března bude v Česku kolem 400 nemocných. Podle čeho?
Čekal jsem přesně takový vývoj a vůbec mě nepřekvapuje. Na Twitteru jsem psal, co se má dělat, minimálně s dvou- až třítýdenním předstihem. Se zařazením viru jsem začal už 27. ledna a postupně v dalších dnech popisoval příznaky onemocnění. To, že virus přenáší i infikovaní lidé bez příznaků, což povede k nepozorovatelnému šíření viru, a také o tom, jak dlouho zůstává v prostředí i jak ho lze zbavit infekčnosti. Srovnával jsem ho s původním SARS.
V čem se současná podoba liší?
Je vysoce infekční. Původním SARS se nakazilo osm tisíc lidí za osm měsíců, zatímco novým virem SARS-CoV-2 osm tisíc lidí za měsíc. Citoval jsem německou studii a napsal, že dynamika přenosu viru bude zcela odlišná, než se původně očekávalo, a šíření infekce bude mnohem rychlejší. Pozastavení letů z oblastí s infekcí jsem doporučoval už 13. února s poukazem na to, že screening teploty pasažérů zachytí maximálně 52 procent nakažených. Dále jsem upozornil na skutečnost, že virus se může přenášet kapénkovou cestou také na oční sliznici a člověk s respirátorem se tak může nakazit, přidal jsem i další doporučení.
Omar Šerý (47)
|
Například?
Že respirátor N95 je neúčinný a běžný respirátor je použitelný dvacet minut, dokud nenavlhne. Jediný respirátor, který má smysl, je FFP3, ale těch je zoufale málo. Novou možností je používání respirátorů z nanovláken, ty třeba nově vyvinula brněnská firma Respilon. Psal jsem i o dalších zdravotních důsledcích koronaviru, který může způsobovat záněty varlat a neplodnost. O tom, že virus také může být zanesený do splaškových vod, protože se vylučuje stolicí, nebo že se s klinickými testy dostane úplně do všech laboratoří. Už 23. února jsem upozorňoval na nutnost celoplošného nošení roušek a 27. února jsem vyzval Státní ústav kontroly léčiv, aby opatřil zásobu antimalarika chlorochin. Za zhruba tři neděle ho ministerstvo zdravotnictví uznalo jako perspektivní lék. Psal jsem i o nutnosti zavést rychlé testy přímo v terénu nebo že nebude dost ochranných pomůcek pro zdravotnický personál. To všechno se teď naplňuje včetně toho, že u vyléčených pacientů se virus znovu objevuje, takže mohou nakazit své okolí.
Takže už je pozdě?
Ano v tom smyslu, že už se virus rozšířil. Dalo se tomu zabránit, kdyby lidé nosili roušky už od začátku března a kdyby vracející se z Itálie byli v karanténě hned, jak se tam objevily první případy. Já osobně jsem už 9. března zrušil kontaktní výuku předmětu DNA diagnostika právě z důvodu prevence šíření viru. Teď se zdá, že už řada lidí nebezpečí pochopila. Kostky jsou vrženy. To, co se nestihlo udělat dříve, již neovlivníme.
Co je tedy dnes nejdůležitější?
Přísná karanténa, jinak nás čeká situace obdobná v Itálii nebo Španělsku. Musíme maximálně chránit lékaře a zajistit dostatek lůžek i v prostorách, které nejsou k nemocniční péči určeny. Budou potřeba, když nebudou nemocnice zvládat příliv pacientů. Odborníci by se měli soustředit na skutečně všechny možnosti prevence a léčby koronavirové infekce. Mám dojem, že je to velmi nekoordinované a prakticky chybí někdo, kdo by vedl tým vědců, který by identifikoval možné léčebné strategie, především ty nové. V této situaci to nelze nechat pouze na lékařích infekčních oddělení a čekat, že v tom stresu budou studovat literaturu a vymýšlet nové strategie.
Zatím se mluví jen o remdesiviru. Jsou i další možnosti?
Ano. Existuje řada již registrovaných léků, které budou využitelné pro léčbu koronavirové infekce. Zdaleka se nejedná pouze o chlorochin nebo hydroxychlorochin. Už dávno měly být zabezpečeny dodávky těchto léků ze zahraničí v dostatečném množství, nehledě na to, zda jsou, nebo nejsou u nás registrované. Situace je taková, že jde o záchranu životů tisíců lidí, a tady musí jít některé legislativní aspekty stranou.
Karanténu a roušky už vláda zavedla, kdy se projeví účinky?
Konkrétní výsledky „celostátní karantény“ datované od 16. března se mohou promítnout do nárůstu křivky až po čtrnácti dnech, protože počty osob, které se nakazily, mají zpoždění pět až sedm dnů. Teprve pak se projeví příznaky u většiny. Zda je karanténa účinná, tak budeme vědět po dalším týdnu, kdy bude možné matematicky vyhodnotit snad klesající trend křivky.
Jaký je podle vás skutečný počet případů? U některých lidí se nemusí příznaky projevit vůbec.
V současné době nejsou kapacity laboratoří schopny otestovat všechny zájemce, takže jsou spousty lidí, kteří mají příznaky, ale sedí doma, aniž by byli testováni. Realita bude taková, že k 23. březnu bylo reálně nakažených kolem dvou tisíc lidí, ale zdaleka ne všichni budou otestovaní.
Oficiálně se odhaduje, že do konce dubna onemocní 15 tisíc lidí. Jaký bude podle vás další vývoj?
Profesor Prymula něco řekl, držme se toho a na rekapitulaci se podívejme až po třech týdnech karantény. Můj odhad podle vývoje v Číně ještě před začátkem karantény byl, že epidemie poleví nejdříve v srpnu. Myslím, že to tak asi bude, ale nejdříve za týden, spíš ještě za další týden si můžeme říct přesněji, jaký bude další vývoj.
Proč by se měl virus chovat právě tak, jak odhadujete?
Vycházím z biologie viru. Odhadování, jak se biologické systémy chovají, je moje specialita již od roku 1996. Když jsem z první německé studie o koronaviru 1. února vydedukoval, že virus byl přenesen na dalšího člověka už za 24 hodin od nákazy a příznaky se projeví až po několika dnech, přiznám se, že jsem sám pro sebe zakřičel něco velmi sprostého. Hned mi bylo jasné, že je to průšvih.
Myslíte, že virus ještě zmutuje? Má v tomto případě vůbec význam očkování?
Virus mutuje stále tak, jak se přenáší z člověka na člověka, a může získávat nové vlastnosti a schopnosti. Ty mohou způsobit jeho postupné vyvanutí z populace, nebo naopak může získat schopnost se šířit rychleji, případně usmrcovat víc infikovaných osob. Není vakcína jako vakcína, existují různé technologie jejich přípravy a fungování. Teprve čas ukáže, zda se lze na nějakou vakcínu spolehnout. První ověřené by mohly být na trhu nejdříve za rok, a to doufám, že první koronavirová vlna bude dávno za námi.
Může se virus vrátit? A jak tomu čelit?
Virus se vzhledem ke svým vlastnostem vrátit může. Musíme na něj být připraveni, především vývojem nových léků. Máme jeden z nejšpičkovějších výzkumných ústavů na světě, který se výzkumem antivirových léčiv zabývá, a to Ústav organické chemie a biochemie spadající pod Akademii věd. Myslím, že si to jako Češi málo uvědomujeme, ale právě v tomto ústavu vznikla většina dnes používaných a účinných léků na HIV infekce a virové hepatitidy. Dále se budeme muset zabývat zajištěním dokonalých ochranných prostředků povinně pro všechny.
Něco na způsob povinných lékárniček v autě?
Ano. Doporučil bych postupně každou domácnost vybavit alespoň jednou celoobličejovou maskou s účinností proti virům. Měla by ale na to reagovat například i legislativa. A hlavně bychom měli být samostatní ve výrobě všeho, nejen elektřiny a automobilů. Ukazuje se, že Evropská unie jako celek v době pandemie nefunguje.
Hodně se diskutuje o nutnosti očkování. Myslíte, že se názor lidí na ně po koronaviru změní?
Otázka očkování není jednoduchá. Určitě je nutné nechat děti očkovat podle základních očkovacích schémat, nebo tu budeme mít epidemie podobné této koronavirové. Lidé na epidemie příušnic a spalniček už pozapomněli. Všichni se donedávna měli dobře a mysleli si, že všechno je věčné, včetně blahobytu. Některá očkování a postupy jsou diskutabilní, ale to je spíše pro odborné fórum.
A co například nošení roušek? U nás je při rýmě či kašli nenosil nikdo, přitom v Asii je to běžné.
Pevně věřím, že po tomto tréninku v nošení roušek si při příští chřipkové epidemii všichni nasadí kvalitní respirátory a roušky. Bude tak méně nakažených i mrtvých.
