Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvNedávno se Michal Sedláček zúčastnil exkurze po nizozemských stanicích v Amsterdamu, Rotterdamu, Utrechtu a Haagu, jež jsou dílem stejných architektů. „Nevymýšlejí něco, co nikdy nedělali. Mají zkušenosti. Cesta ukázala, že z hlediska technického, konstrukčního a ekonomického je brněnské nádraží zcela reálné,“ říká.
Proč by lidé, kteří v Nizozemsku nebyli, měli věřit, že nové nádraží v Brně skutečně vznikne?
Máte pravdu, že v Brně panuje skepticismus. Je trochu obětí svého úspěchu. Brno je krásné město, kde se dobře žije, lidé v něm chtějí bydlet, říkají si: vždyť tady už všechno funguje a není důvod to zlepšit. Ale je to trochu jinak. Evropská města mezi sebou soutěží. Mladí lidé mají možnost se odstěhovat někam jinam a my musíme zajistit, aby pro ně bylo Brno stále atraktivní. Nazrála k tomu situace.
 |
V jakém smyslu?
Zástupci státu, kraje i města potvrdili, že chtějí postavit nové nádraží. My Brňáci bychom si neměli říkat, že ho nechceme jen proto, že ho plánujeme už sto let. Všichni hlavní architekti v historii Brna chtěli mít nádraží u řeky, podle mě tam jednoznačně patří. Zúčastnil jsem se společně s profesorem Rullerem soutěže na nádraží pod Petrovem, takže velice detailně znám, co by se v jeho případě stalo. Varianta pod Petrovem nikdy nedokáže zajistit Brnu pořádné nádraží. Musíme si uvědomit, že Brno nikdy nebude mít letiště, které bude fungovat mezinárodně. Pokud chce být město na mapě Evropy, musí mít spojení na letiště.
Nové nádraží u řeky jej zajistí?
Ano. Pokud budeme mít nové nádraží a rychlé vlaky, kterými se dostaneme do hodiny do Prahy a Vídně, město se dostane na mapu Evropy a velice mu to pomůže. Brno se stane dostupné nejen pro turisty, ale především pro vědce, osobnosti, investory. Pokud tohle neuděláme, může se stát, že město nebude růst a skutečně zapadne. Nádraží je pro nás zásadní nejen z hlediska Česka, ale i mezinárodně. Brnu velmi pomůže i v tom, že kolem něj vybudujeme novou čtvrť, která se stane katalyzátorem rozvoje. Brno je krásné město na žití, ale neuvědomujeme si, že máme skutečně velkou konkurenci. Města se rozvíjí, investují, a my to zanedbáváme právě proto, že se nám tady dobře žije.
Pomůže projektu nádraží i upřednostnění železnice před dálnicemi ze strany státu?
Je skvělá věc, že jsme si konečně uvědomili, že je pro nás železnice zásadní. Velmi nám pomůže nejen rychlé spojení Praha–Brno–Ostrava, ale i mezinárodní. Letecká doprava je složitá, automobilová taky. Pokud můžeme mít rychlé tratě do Rakouska, Německa, Polska, bude to velká pomoc. Myšlenka Česka jako křižovatky Evropy je dobrá. A je výborné, že se na ni vláda konečně zaměřila.
Vnímáte brněnské nádraží ze strany ministerstva dopravy a Správy železnic jako prioritu?
Určitě je velká změna v tom, že místo diskusí, co by se mělo udělat, se vše poslední dva tři roky skutečně rozjelo a projekty ze strany státu i města se konečně začaly posouvat. Všichni mluví o penězích, ale prvořadé je mít hotové projekty, aby se to dalo postavit.
Byl jste při nedávné cestě po Nizozemsku z něčeho překvapen?
Všechna nádraží jsem znal. Ale zaujalo mě, že v některých projektech aktivují místo ještě předtím, než začne stavba. Pořádají akce a přivedou do místa lidi, aby ho poznali a oblíbili si ho. V Brně jsme nad tím neuvažovali, ale myslím, že by to pomohlo, protože teď třeba někteří lidé nevědí, kde je dolní nádraží. Byli tam párkrát, ale kdyby se tam pořádaly akce jako letní kino, výstavy, koncerty, jídelní festivaly, přiblížily by to místo lidem. Je potřeba, aby město, Správa železnic a možná i soukromí investoři přispěli k tomu, aby se místo stalo známým pro Brňany, aby si ho oblíbili ještě předtím, než tam nádraží a budovy vzniknou.
Dovedete si něco podobného na dolním nádraží představit?
Je to zajímavý podnět, který určitě vyzkoušíme. Nevím, jestli to bude fungovat, ale chtěl bych to zkusit. Máme šest let, než se začne stavět. Pokusíme se to začlenit do plánu propagace a popularizace nového nádraží.
Jak docílit toho, aby nádraží po otevření nebylo jen prostorem, kam jdou lidé na vlak? A aby se nestalo hnízdištěm bezdomovců?
Právě z toho důvodu na návrhu pracovaly dvě firmy. Benthem Crouwel, která je víc specializovaná na nádraží, a West 8 zabývající se veřejným prostorem. Má mnohaleté zkušenosti s tím, jak udělat nejen budovu nádraží, ale i co se děje před ní a za ní. I z tohoto hlediska je návrh výjimečný, protože nehledí jen na nádraží, ale i na to, aby se okolí nestalo centrem bezdomovců jako u hlavního nádraží v Praze. Aby se tam lidé cítili bezpečně nejen ve dne, ale i v noci.
Proto jste před nádražím nechtěli velký park?
Ano. Některé návrhy v soutěži skutečně před nádražím velký park měly. Říkali jsme, že máme zkušenosti právě třeba z nádraží v Praze, kde přestože se město velice intenzivně snaží, aby byl prostor bezpečný, nedaří se to. Kombinace nádraží a parku nejde dohromady. Nádraží potřebují veřejná prostranství, jež mají sociální kontrolu, kterou zajišťujeme i tím, že naproti nádraží jsou budovy i s byty. Když někde bydlíte a vezmete místo za své, v podstatě ho hlídáte. Když se tam děje něco nekalého, zavoláte třeba policii. Když jsou někde jenom kanceláře, v nichž nikdo večer a v noci není, není tam žádná sociální kontrola.
Mezi lidmi se objevují názory, že například skleněná střecha nového nádraží není proveditelná. Co si o tom myslíte?
Právě návštěva v Holandsku nám ukázala, že nejen střecha, ale i celý projekt je proveditelný. Třeba střecha, která je na brněnském nádraží poměrně veliká, už tam existuje. Jde o kombinaci dřevěných a ocelových vazníků, není to nic drahého, co by nešlo udělat. Cílem exkurze bylo ukázat, že to, co navrhujeme v Brně, není nějaký výstřelek a něco drahého. Ale něco, co už je postavené někde jinde.
Takže je to převeditelné?
Ano. Když jsme vypisovali architektonickou soutěž, určili jsme podmínky. Především aby nádraží bylo funkční, proveditelné, ekonomické. Také aby bylo estetické, ale nebylo to na prvním místě. Podle toho porota návrhy hodnotila. Na prvním místě funkčnost, ekonomika, provoz. Nám se naštěstí podařilo najít vítěze, který k tomu ještě dokázal navrhnout nádraží, které je velice pěkné.
Trio bloků bude zárodkem obří brněnské čtvrti, slibuje krátké vzdálenosti |
Řeší se také holubi, od nichž bude skleněná střecha špinavá.
Přesně tak, spousta reakcí byla ve smyslu, že skleněná střecha bude špinavá, nebude se čistit, co budeme dělat s holuby. V Rotterdamu bylo velice dobře vidět, jak je to vymyšlené. Střecha se čistí jak zespodu, kde jsou lávky, tak shora, kde jsou lávky také. Nemají tam české řešení s hroty proti holubům, ale mají dráty s elektrickým napětím. Viděli jsme, že tam holubi nebyli, nebo minimálně. A bylo vidět, že střecha je čistá, udržovaná. Stejně to bude i v Brně.
Zdejší budoucí nádraží tedy bude nejvíc podobné tomu v Rotterdamu?
Rotterdamské nádraží je taky vyvýšené nad zemí, takže se dá podcházet. Dále je podobné rozsahem, množstvím kolejí, zastřešením, má velkou vstupní halu i náměstíčko před nádražím. Dokonce je podobný i počet cestujících. Naše nádraží není v žádném případě kopie, ale je odvozené, inspirované, v podobném měřítku. Ještě další věc, pod rotterdamským nádražím je metro. Pokud v Brně postavíme podzemku, bude to úplně stejný princip. Nádraží a v pravém úhlu pod ním pojede metro.
Vy jste přesvědčený, že když se v Brně postaví nádraží, vznikne i metro neboli severojižní kolejový diametr?
Pokud stát a město postaví nádraží, doděláme v každém případě i podzemku. Budeme mít zkušenosti a důvěru, že to jde. Nádraží je jednoznačně složitější než podzemka. Když bude nádraží, bude i podzemka. Brno ji potřebuje. Pokud se má rozvíjet, je určitě potřeba jedna podzemní linka.
Projekt nového nádraží od nizozemských architektů myslí i na jeho okolí.
Z jakého důvodu?
Protože spoj sever–jih nestačí. Víc tramvají už tam jezdit nemůže, nevejdou se. Jezdí každých pár minut. Víme, že se lidé do Brna chtějí a budou stěhovat. Směr sever–jih už není kapacitní. Jediné řešení je umístění části trati pod zem.
Počítá studie nizozemských architektů s metrem?
Ano, samozřejmě. Říkejme tomu podzemka, nebude to klasické metro. Půjde o podzemní tramvaj, vlak nebo hybridní kombinaci. Část podzemky pod, před a za nádražím už má územní rozhodnutí, proto je součástí projektu nádraží podzemní stanice. Když se bude stavět nádraží, vykope se i ona. Připraví se tak do budoucna, ať už to bude pro podzemní vlak, nebo tramvaj.
Plánujete projekt blíže představit širší veřejnosti?
Projekt lidem představujeme na putovní výstavě. Po Nové radnici a Vaňkovce ho uvidí v Urban centru, pak na hlavním nádraží v Praze. Důležité je, že na výstavě je velký model nejen nádraží, ale i širšího okolí. Také máme nové video a v příštím roce plánujeme velkou věc v podobě Virtuplexu. Je to virtuální realita jedna ku jedné. To znamená, že jste ve velké prázdné hale, máte na očích virtuální brýle a chodíte projektem. Nejprve bude v Bratislavě a pokusíme se přivést Virtuplex i do Brna, třeba na výstaviště, aby se lidé dokázali virtuálně projít nejen po nádraží, ale i před ním a za ním. Znám virtuální realitu dlouhou dobu, ale tohle je něco úplně jiného. Chodíte po nádraží a okolí, můžete chodit nahoru i dolů. Dokonce se to používá k tomu, aby si architekti vyzkoušeli, jestli nenajdou v projektu nějaké chyby.
V čem může mít brněnské nádraží navrch proti těm nizozemským?
V tom, že Holanďani nádraží navrhli a postavili, mají to vyzkoušené. Říkají si: chceme to udělat líp, tady jsme udělali chybu, a v Brně už ji neuděláme. To bylo vidět i na návrzích. Zmiňovali třeba, jak daleko dávali sloupy, v Brně už je mají dál od sebe. Spoustu věcí, u kterých zjistili, že nefungují, nebo aspoň ne stoprocentně, u nás nebudou opakovat. Poučili se a v Brně to udělají lépe.
