Čtvrtek 21. ledna 2021, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 21. ledna 2021 Běla

Nejhorší je ptát se dětí migrantů, odkud pocházejí, říkají vědkyně

  11:01
Do situace, kdy do českých škol mohou přijít děti migrantů ze současné vlny, se trefilo dokončení tříletého výzkumu socioložek Lucie Jarkovské a Adély Souralové. Zajímalo je, jak děti cizinců zapadají do českých škol.

Adéla Souralová a Lucie Jarkovská (zleva) s kolegyněmi tři roky zkoumaly na sedmi školách po celém Česku, jaké podmínky mají děti z etnických menšin v českém školství. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Etnicita není důležitá. Ve chvíli, kdy se dítě naučí jazyk, jako by je už od ostatních dětí ve třídě nic neodlišovalo. Alespoň si to myslí čeští učitelé.

Vyplývá to z výzkumu čtyř odbornic z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. MF DNES dvě z autorek publikace „Etnická rozmanitost ve školách: stejnost v­ různosti“ vyzpovídala. Lucie Jarkovská a Adéla Souralová na ní začaly pracovat ještě spolu s Janu Obrovskou a Kateřinou Liškovou před třemi lety.

Zajímalo je, jak se děti lidí, kteří přišli z různých koutů světa, vypořádávají s českým vzdělávacím systémem.

Proč jste se rozhodly zkoumat právě etnické menšiny v českých školách?
Lucie Jarkovská:
U nás jsme zvyklí žít v hodně etnicky homogenním prostoru. Po druhé světové válce se to tady etnicky „vyčistilo“. Všechny etnické menšiny odešly. Do Československa sice přicházeli migranti, ale ti byli drženi odděleně. Například v Adamově byla ubytovna zahraničních dělníků, ale oni vůbec nepřicházeli s místními obyvateli do styku. Děti měly zakázané kolem ní chodit do školy. Byl to strach z neznáma. Dnes se ale situace mění a nás zajímalo, jak tyto změny vstřebává vzdělávací systém.

Jak se etnická homogenita projevuje ve škole?
L. J.:
Náš školský systém je nastavený tak, že se mu dobře přistupuje k ­žákům k jednomu jako druhému. Vyučující byli po desítky let trénováni na práci s třídou, jako by to byl jeden muž. A ve chvíli, kdy se tam někdo liší, je to najednou problém. Není to jen etnicita, ale také třeba to, že se někdo přistěhuje z jiného města nebo vesnice.

Fotogalerie

Má etnicky homogenní prostor nějaká pozitiva?
Adéla Souralová:
Řekla bych, že v­ dnešní době se ukazují spíš negativa. Tím, že mnoho Čechů není zvyklých na tu jinakost, vzniká šílená panika. Náš výzkum ukázal na každodenních situacích, že na etnickou odlišnost reagujeme zdrženlivě. A pokud jsou nějaká pozitiva, negativa je převálcují.

Zkoumaly jste děti Vietnamců, Ukrajinců a Rusů. Zejména poslední dvě národnosti jsou do jisté míry kulturně podobné. Dá se váš výzkum vztáhnout i na současnou situaci s ­uprchlíky z ­muslimských zemí?
L. J.: Někteří vyučující říkají, že etnicita není vůbec důležitá. Ve chvíli, kdy se dítě naučí jazyk, není mezi nimi rozdíl. Jakmile jsme se ale začali bavit o romských dětech, rozdíl byl nepřekonatelný. To jsou přitom děti, jejichž rodiny tady žijí stovky let nebo přišly ze Slovenska, ne přes půl světa. Ale učitelé najednou mluví o nepřekonatelných kulturních rozdílech a o tom, že to mají v genech.

Dá se to chápat tak, že by lidé měli tendence vnímat děti uprchlíků stejně, jako teď vnímají romské děti?
L. J.:
Důležité je, co mají děti za sebou a jak moc sem chtěly nebo nechtěly. V našem výzkumu se ukázalo, že náboženství zase tak velkou roli nehrálo. Dítě, které migruje, si zažilo trauma v zemi, kde je válka. Přijde sem a je zasazené do detenčního centra, kde vidí, jak jsou jeho rodiče šikanováni. A najednou ten, komu věřilo, že mu pomůže, je nepřítel.

Lucie Jarkovská

Učí na katedře sociologie FSS MU obor genderová studia. Před 4 roky na této katedře dokončila doktorské studium prací na téma Genderová reprodukce v každodennosti školní třídy: Etnografický výzkum. Genderovými aspekty a stereotypy v českém školství se zabývá dlouhodobě. Na stejné téma napsala knihu.

Takže není ani tak důležité náboženství nebo sociální rámec, ale to, jak budeme s dítětem zacházet?
L. J.:
Samozřejmě náboženství je také důležité. Musíme například vědět, že muslimové nejedí vepřové maso. Stejně jako vegetariánům se nemá dávat maso, muslimům se nemá dávat vepřové. Jenže u těch muslimů se na to často zapomíná. Dobré zacházení je opravdu důležité, děti mají obrovský adaptační potenciál, a když k nim přistupujete s láskou a respektem, odmění vás.

Jak rodiče cizinců vnímají české školy?
A. S.:
Zabývala jsem se vietnamskou menšinou a ta obecně považuje český vzdělávací systém za lepší než ten jejich. Ale Vietnamci jsou v mnohém specifická skupina. Češi automaticky předpokládají, že asijské dítě bude premiant. To ostatně ukazují i zahraniční výzkumy. Jejich rodiče navíc velmi často investují do dalšího vzdělávání. Chtějí, aby děti chodily na jazykové kurzy, měly doučování v­ matematice.

Adéla Souralová

Předloni dokončila doktorát ze sociologie. Ve své doktorské práci se zajímala o vietnamské rodiny v Česku, o jejichž děti se starají české chůvy. Předtím studovala na pedagogické fakultě francouzštinu pro základní školy. Na FSS učí na oboru sociální antropologie předměty jako je například Gender a rodina v době migrace a mobility.

Není to důvod, proč Češi nemají vztah k Vietnamcům tak vyhrocený jako k jiným národnostem?
A. S.:
To, že mají zkušenost s Asiaty jako premianty, může působit jako taková dvojsečná zbraň. Na jednu stranu děti umí česky, nedělají problémy. Ale pokud Vietnamec vyhraje olympiádu v českém jazyce, což se normálně děje, už to tak dobré není.
L. J.: Kdyby to byla matematika, tak je to v pořádku. Ale čeština je znak určité národní hrdosti. Takže proč by měl cizinec být lepší v češtině než Čech? Cizinec zapadne, když předstírá, že je Čech. To se samozřejmě daří lépe Rusům. U Vietnamců je to horší. Když bude Vietnamec chodit do folklorního kroužku, pořád je to pro okolí Vietnamec.

Může se tento vztah změnit s nástupem další generace?
A. S.:
Myslím, že ano. Pohled generace, které teď je 20 let, bude jiný. Co ale zůstává a co děti hodně vnímají, je fyzická odlišnost. Děti hodně řeší, kam vůbec patří. I když jsou tu vychované a mají tady kamarády. Jenže všichni se jich ptají, odkud vlastně jsou. Což je nejhorší otázka, kterou můžete dítěti s migrantskou zkušeností položit. Jsou z Vietnamu, nebo České republiky? A ony jsou třeba z porodnice na Obilňáku.

Nezáleží také na přístupu jednotlivých pedagogů?
L. J.:
Určitě. Jenže to je vůči učitelům a učitelkám nefér. Záleží na systému a politice, které prosazuje stát či kraje. Tendence je taková, že školy, které mají jednoho dva žáky migrantů, nedosáhnou na žádný speciální program. Až je ve třídě vyšší procento cizinců, mohou žádat o peníze. To pak vede k ­segregaci, kdy jsou děti cizinců vzdělávané v jedné škole. A jsme zase tam, kde jsme byli v 80. letech. Cizinci do svého prostoru.

To je něco podobného jako v případě Brna a vyloučených lokalit. Jsou tu školy, které se přímo na děti z těchto lokalit specializují.
A. S.:
Jenže to je jejich jediná strategie, jak můžou přežít. Nemají jinou možnost než se na tyto děti soustředit. Neromští rodiče tam svoje dítě nedají, i když pod ně spádově patří. A školy potřebují naplnit kapacitu.
L. J.: Napadá mě zajímavý příklad z ­Ameriky. Tam je napadlo udělat v­ ghettech školy přitažlivé i pro rodiče z bílé střední vrstvy. Například v jedné škole se rozhodli investovat do astronomické observatoře. V Americe je zapsání dítěte do astronomického kroužku tak drahá záležitost, že si ji málokdo může dovolit. A ve chvíli, kdy v ghettech bylo okolo 30 procent dětí rodičů právě z té střední třídy, všechny děti začaly vykazovat lepší výsledky.

Vyřešilo by investování více peněz do školství problém u nás?
A. S.:
Aby to nevyznělo tak, že za všechno můžou školy. Můžeme to vidět na příkladu brněnského Bronxu. Ačkoliv školy udělaly cokoliv, aby udržely romské i neromské rodiče, byli to právě neromští rodiče, kteří dali děti pryč.
Nehraje roli také osobní zkušenost lidí?
A. S.: Podívejte se na paniku okolo uprchlíků. Kolik lidí má osobní zkušenost s muslimem? Zkušenosti s­ Romy máme po desetiletí, a stejně vždycky člověk vybere tu jednu negativní, kterou slyšel od kamaráda kamaráda. A stereotypy se neustále opakují.

Jarní prázdniny 2021

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů. Jednodenní pololetní prázdniny jsou v pátek 29. ledna.

  • Nejčtenější

Vláda kývla na strategii očkování. Ministr Blatný prověří předbíhání při něm

Na pravidla pro očkování kývla vláda a ministr zdravotnictví Jan Blatný je vzápětí podepsal. Vláda nařídila...

Nejkrásnější alej Česka má smůlu, půlka musí kvůli silnici padnout

Mohou se pyšnit nejkrásnější alejí v Česku. Radost z vítězství v jubilejním desátém ročníku ankety však části obyvatel...

Batole v mrazivé noci zamklo rodiče na balkóně, pomohl soused a strážníci

Perné chvíle připravil svým rodičům dvouletý chlapec v Brně, když je nešťastnou náhodou zamkl na balkóně. Pár se...

Nevyužité vakcíny rozdal starosta seniorům, dvanáct dávek rozpoutalo aféru

Premium Očkování proti covidu-19 provázejí rozjitřené emoce a zmatky. Ukazuje to příběh z Jevišovic na Znojemsku, kde se dvě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Řidič srazil na přechodu mladou ženu. Nevolej policii, zakřičel a ujel

Policisté pátrají po řidiči, který v pondělí dopoledne srazil chodkyni ve Svitavské ulici v Blansku. Na mladou ženu...

Kdo staví vilu na Babě? Muž s vazbami na sponzory Zemanovy kampaně

Premium Nová prosklená vila na vrchu Baba v Praze budí zájem místních i turistů. Dům patří firmě Luboše Paška, který je...

Ano, Češi byli nejlepší! říká zámořský expert o časech, kdy i Kanada žárlila

Premium Omlouvá se při vzpomínce na nezdar Pavla Patery v Dallasu. Zápasy proti Buffalu s Dominikem Haškem v brance přirovnává...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

  • Další z rubriky

Starosta blokoval zasedání o rozpočtu tak dlouho, až přišel o místo

Ještě minulý týden radnici v brněnských Kohoutovicích hrozilo, že nebude moct poslat ze svého účtu ani korunu, a...

Řidič srazil na přechodu mladou ženu. Nevolej policii, zakřičel a ujel

Policisté pátrají po řidiči, který v pondělí dopoledne srazil chodkyni ve Svitavské ulici v Blansku. Na mladou ženu...

Za srážku s autobusem, při níž zemřela žena, dostal řidič kamionu podmínku

Dvouletou podmínku dostal řidič kamionu, který v září 2019 narazil v Brně do autobusu. Při srážce zemřela jedna z...

Chytrá lednice vám napíše, co máte nakoupit, říká brněnský výzkumník

Premium Češi v poslední době stále více objevují výhody takzvané chytré domácnosti. Aspoň jedno takové inteligentní zařízení...

Vytetovaná sexuální instrukce zaráží i mého gynekologa, líčila dívka

Nesedí k ní, ale onen vulgární sexuální povel má na podbřišku opravdu vytetovaný. Vznikl jako rozpustilá, hrdá,...

Analytik: Evropa byla od blackoutu setiny. Bez ČR by to Rakousko nezvládlo

8. leden 2021 se mohl stát skutečným „černým dnem”. Evropě totiž hrozil blackout, tedy masivní výpadek dodávek...

Dalibor Janda leží ve vážném stavu v nemocnici na koronární jednotce

Dalibor Janda (67) byl hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Zpěvák leží ve vážném stavu na...

PŘEHLEDNĚ: Od ledna kartou online postaru nezaplatíte. Jaké podmínky má vaše banka?

Otisk prstu či scan obličeje při placení kartou na internetu již dávno není sci-fi. Možná je po vás vaše banka chce...

Bezplatné jezdění po dálnici? Elektronické známky téměř nikdo nehlídá

Premium Druhý týden platí na českých dálnicích novinka v­ podobě elektronické dálniční známky. Zatímco lidé takzvané viněty...