Okupace ji zastihla v Srbsku. Stali se z nás bezdomovci, líčí pamětnice

  7:08aktualizováno  7:08
Rodina tehdy třináctileté Danuše Komárkové z Brna se o vojenské invazi v Československu dozvěděla na plavbě po Dunaji. V nedobrovolném vyhnanství je zachránila solidarita obyvatel srbského Kladova.

Na slavnou plavbu sportovních lodí Tour International Danubien jezdí třiašedesátiletá Brňanka Danuše Komárková dodnes. Na ročník před 50 lety však nikdy nezapomene (na snímku je fotografie s rodiči z osudné plavby roku 1968). | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Horké srpnové dny v roce 1968 se staly směsicí vzteku, vlasteneckého nadšení i strachu z budoucnosti nejen pro obyvatele okupovaného Československa. Do zoufalství uvrhly i tisíce lidí, kteří zrovna trávili dovolenou v cizině. Neměli spojení s domovem, s blízkými. A ani pořádně nevěděli, co se děje a jak se vůbec vrátí do vlasti.

Byla mezi nimi také tehdy třináctiletá Danuše Komárková z Brna, kterou osudný 21. srpen zastihl s rodiči na břehu Dunaje v srbské Tekiji. Na dva týdny se stala migrantem odkázaným na pomoc neznámých lidí, kterým navíc ani nerozuměla. Přesto na ně s obrovskou vděčností vzpomíná.

„Byli jsme na tradiční, největší mezinárodní plavbě sportovních lodí Tour International Danubien, které se účastní vodáci z celého světa. Pluje se z německého Ingolstadtu až do delty řeky a Černého moře v délce přes 2 500 kilometrů. Naše skupina pětadvaceti Čechoslováků tehdy jela trasu z Bělehradu,“ vypráví dnes třiašedesátiletá ředitelka mateřské školy na náměstí Svornosti v Brně.

Na lodi plula s otcem a matkou. Jejího sedmiletého bratra rodiče poslali na tábor v Luhačovicích, protože na cestu po Dunaji byl ještě malý. „Zhruba ve dvě hodiny ráno někdo přiběhl ke stanu a volal, že je u nás okupace. Byli jsme vyděšení. Rozdělali jsme oheň, sesedli se kolem malého tranzistoru a snažili se zachytit nějaké zprávy,“ popisuje Komárková.

Srpen68 - články k výročí

Nejdřív ještě vysílala Praha, která však brzy zmlkla, protože byla obsazena. Pak zachytili Banskou Bystrici, ale ta po nějaké době také utichla. „Bylo to šílené, vůbec jsme nevěděli, co se u nás děje. Mluvili o tancích, o mrtvých, o střílení do lidí. Původně jsme měli pokračovat dál po Dunaji až do Bulharska, ale doneslo se nám, že na bulharské straně je pro Čechoslováky nebezpečno. Tak jsme se dohodli, že pojedeme do Kladova v Srbsku. To je poměrně velké město. Věřili jsme, že tam seženeme nějaké zprávy a vymyslíme, jak se co nejrychleji dostat domů,“ vzpomíná Komárková.

Recept na stres? Ubytování, jídlo, peníze i výlety do okolí

Nakonec zakotvili v turecké pevnosti Fetislam na pravé straně Dunaje a zůstali tam asi dva týdny. Situace ale byla nadále nepřehledná. „Docházely nám peníze, neměli jsme žádné jídlo. Navíc jsme se dozvěděli, že se zavřely hranice s Rakouskem a domů se nedostaneme ani přes Maďarsko. Stali se z nás bezdomovci. A najednou se kolem zvedla obrovská vlna solidarity. Místní představitelé takzvané skupštiny se nás i pod vlivem žádostí ze strany obyvatel Kladova ujali. Lidé se dokonce nabídli, že si nás vezmou do rodin,“ povídá Komárková.

Československá skupina ale chtěla zůstat pohromadě ve stanech. Když však jedna účastnice dostala žloutenku, přijali nabídku přestěhovat se do mateřské školy naproti nemocnici, kde dívka ležela.

„Nosili nám jídlo a ovoce, na obědy jsme chodili s Titovou mládeží (Josip Broz Tito byl prezident tehdejší Jugoslávie, pod niž Srbsko tehdy patřilo – pozn. red.), která stavěla hydrocentrálu Djerdap I. A každý den jsme dostali obálku s 300 dináry – ty nám pomohly k nákupu potřebných věcí, především oblečení. Dokonce pro nás pořádali zájezdy do okolí, abychom se tak nestresovali z událostí, které panovaly v Československu,“ líčí 50 let staré zážitky Komárková.

Hostitelé Čechoslovákům dokonce nabídli, aby zůstali, že jim obstarají byty a zaměstnání. Všichni ale chtěli domů k blízkým. „O bratrovi jsme celou dobu nevěděli nic. Jen jsme doufali, že si ho známí vzali k sobě. Alespoň to tak bylo domluvené, kdyby například onemocněl nebo tábor z nějakého důvodu zrušili. A tenhle důvod byl pádný,“ má jasno.

Raketou na vlak do Vídně. Za pomoc věnovali český křišťál

Už to vypadalo, že se vodáci vrátí přes Istanbul a západní Evropu, potom se však otevřely hranice s Rakouskem. A opět pomohli Srbové. Poskytli rychlou a drahou loď Raketu a dopravili celou skupinu do Bělehradu na vlak do Vídně.

Tam už se sjížděly tisíce Čechoslováků z celého Jadranu. „A zase jsme měli štěstí. Ujali se nás dobří lidé, tentokrát rakouská charita. Čekali jsme nekonečné hodiny ve vlacích a kolem chodili dobrovolníci s čajem a taškami, kde bylo jídlo, pití a nějaké sladkosti pro děti. Lísteček se vzkazem ‚rakouští katolíci přejí šťastný návrat‘ mám dokonce doma ještě schovaný,“ usmívá se Komárková. Teprve doma se setkali s bratrem, který byl v pořádku. Po nějaké době zástupci vodácké skupiny dovezli do Kladova český křišťál jako poděkování.

Na cestu po Dunaji rodina Komárkova vyjížděla dál, i se synem. Jenže každá účast už byla velmi pečlivě plánována. „A protože se jelo také přes západní Německo, Rakousko a Jugoslávii, která byla počítaná za Západ, jezdil s námi vždycky nějaký estébák, který nás hlídal a natáčel na video. Když se mu někdo nelíbil, měl příště smůlu,“ podotýká Komárková, která na akci jezdí dodnes. „I když je to už půl století, vzpomínka na obrovskou vlnu solidarity a pomoci tenkrát v srpnu 1968 ve mně žije dodnes,“ dodává se slzami v očích.

Před 50 lety vláda posvětila dočasný pobyt sovětských vojáků. Zůstali 23 let

Fotografie Jovana Dezorta z událostí 21. srpna 1968 získala v soutěži Českého...

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla sovětská...

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

VIDEO Návrat československé delegace z Moskvy na konci srpna 1968 provázely obavy i očekávání. Podpis...

Na výsadkáře mířila děla tanků, kasárna v Holešově ale nevydali

Jediná kasárna v zemi v srpnu 1968 Rusové nedostali. Tehdejší velitelé 7....

Od nadřízeného velitelství měli pokyn považovat sovětské vojáky za okupanty a nespolupracovat....

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali

Rozbor písma Biľaka – porovnání jeho podpisu pod tzv. „zvacím dopisem“ se...

VIDEO „Vážený Leonide Iljiči,“ tak začínal dopis podepsaný pěti politiky ČSSR, který „legalizoval“...

Rokytnici v srpnu 68 vládli okupanti, ničili přírodu a zapalovali skládky

Sovětská technika před bývalým hotelem Alma, který okupanti vybydleli a musel...

Jen málokteré město v Královéhradeckém kraji zasáhla okupace Československa v srpnu 1968 tak jako...

Papíroví okupanti zaplavili Česko, nápad vznikl v Rožnově pod Radhoštěm

Autorem originální připomínky k výročí srpnové okupace je Jan Petružela z...

Ve více než stovce měst napříč republikou se v posledních dnech objevili papíroví vojáčci....

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Podivín na Hodonínsku zastřelil místostarostu, ten jen doprovázel policii

Policisté zasahovali v Dražůvkách na Hodonínsku. V domě se zabarikádoval...

V Dražůvkách na Hodonínsku postřelil místní muž místostarostu a zabarikádoval se v domě. Postřelený místostarosta...

Stavbař komplikuje život sousedům, koupenou chatu předělává bez povolení

Stavbař Petr Kratochvíl se bez povolení pustil do přeměny chaty v osadě...

Mezi sousedy v jindy poklidné osadě Jitřenka se zhruba dvacítkou chat v katastru obce Nevojice na Vyškovsku to už pár...

Všem pomáhal, říkají sousedé o zastřeleném místostarostovi

Policie a starostka obce Dražůvky se vyjádřili ke střelbě

Obyvatelé Dražůvek na Hodonínsku se vzpamatovávají z pro ně nepochopitelného útoku, při kterém místní muž zastřelil...

Zoufalí cestující v ucpaném Brně prchají z MHD, v létě má být ještě hůř

V brněnských zácpách nabírají vozy hromadné dopravy zpoždění v řádu desítek...

Dopravní situace v Brně už delší dobu přivádí mnohé řidiče i cestující k šílenství, navíc se stále zhoršuje. Podepsal...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Další z rubriky

Co dřív bylo plevel, už nevadí. Teplejší klima mění zeleň ve městech

Pampeliška neboli smetanka lékařská (Taraxacum officinale). Ilustrační foto

Místo dokonale střiženého hustého pažitu přerostlý trávník a v něm pampelišky. I tak některá jihomoravská města reagují...

Romantika i mráz. V maringotkách v centru Brna bydlí odvážlivci celý rok

Studentka Tereza s přítelem bydlí v maringotce poblíž brněnského výstaviště už...

Samostatnost, romantika, ale i netěsnící dveře a teploty pod bodem mrazu. S tím vším musí počítat obyvatelé maringotek,...

Stavbař komplikuje život sousedům, koupenou chatu předělává bez povolení

Stavbař Petr Kratochvíl se bez povolení pustil do přeměny chaty v osadě...

Mezi sousedy v jindy poklidné osadě Jitřenka se zhruba dvacítkou chat v katastru obce Nevojice na Vyškovsku to už pár...

Najdete na iDNES.cz