Filip tvrdí, že kraj jako vlastník letiště nepřichází zkrátka, a chystá se na jednání s jeho novým vedením v čele s hejtmanem Bohumilem Šimkem (ANO).
„Věřím, že najdeme takový způsob spolupráce, který bude přínosem nejen pro letiště a kraj, ale především pro cestující a společnosti, jež letiště využívají,“ říká Filip v e-mailovém rozhovoru pro MF DNES, v němž zároveň odpovídá i na dotazy ohledně linky do Mnichova či zvyšování komfortu pro cestující.
Co říkáte na to, že nové vedení hejtmanství již avizovalo, že nechá vztah kraje a firmy Letiště Brno prověřit?
Domnívám se, že většina nových zastupitelů o provozu letiště ví pouze ze zkreslených informací, které přinášejí média, a tím pádem žije v domnění, že je potřeba něco prověřovat. Rádi je seznámíme se vším, co se letiště a provozu týká. Věřím, že pak změní názor a pochopí, že je vše jinak.
Hejtman Šimek ale prohlásil, že smlouva o pronájmu je pro kraj nevýhodná. „Vedení letiště musí pochopit, že doba blahobytu skončila,“ řekl doslova. Jaká je tedy vaše vyjednávací pozice?
Nevím, co k tomu pana hejtmana Šimka vedlo. Za nás hovoří více než deset let úspěšného provozování letiště s významným přínosem pro Jihomoravský kraj. Věřím, že jakmile zasedneme k jednání, řada nejasností se vysvětlí.
I minulý hejtman Michal Hašek (ČSSD) při prezentaci jedné z verzí auditu smluvních vztahů oznámil, že by chtěl podmínky upravit a dosáhnout vyššího nájmu. Kam tato jednání před krajskými volbami dospěla?
Závěry ekonomické právní analýzy smluv, tzv. auditu, jsou takové, že smluvní vztah je v souladu s právními předpisy a je pro Jihomoravský kraj jako pronajímatele ve srovnání s jinými modely provozování regionálních letišť výhodnější. Nájemné, které společnost Letiště Brno na základě dlouhodobé smlouvy platí, průběžně upravujeme podle hospodářských výsledků firmy. A veškerý rozvoj a investice, jež tady řešíme, se pak promítají do navyšování majetku, a tím pádem i výše nájemného. Opakovaně jsme zástupcům kraje deklarovali naši otevřenost k diskusi nad smluvními vztahy, zejména z pohledu vyšší míry jejich informovanosti o dění na letišti. Ke konkrétním jednáním ale dosud nedošlo.
Jiří Filip a Letiště Brno
|
Znalecký posudek, který si kraj nechal v dubnu udělat, říká, že běžné nájemné za letiště je kolem 60 milionů korun, tedy asi třikrát vyšší než teď. Jste ochotní na takový nájem přistoupit?
Posudek máme k dispozici teprve pár dní a seznamujeme se s ním. Z tržního hlediska a ve srovnání s jinými letišti v Česku je uváděné nájemné zcela mimo realitu. Třeba na letišti v Ostravě je roční nájem kolem osmi milionů. Posudek navíc nebere v úvahu podmínky a omezení využití pronajatého podniku ani specifika provozování letiště.
Pokud se s novým vedením kraje nedohodnete, hrozí, že s provozem letiště skončíte?
Naše firma má letiště pronajaté od roku 2002 původně od státního podniku Česká správa letišť. Kraj smlouvu převzal v roce 2004, kdy mu bylo na základě zákona převedeno do vlastnictví. Máme platnou nájemní smlouvu, která je založena na dlouhodobém podnikatelském plánu, s nímž souvisejí také dlouhodobé investice. Jsme připraveni jednat, stejně jako jsme byli před volbami s bývalým vedením, aby se situace uklidnila a bylo jasné, že se tu dějí věci transparentně a v souladu se zákonem.
Tvrdíte, že máte nárok na provozování logistické zóny u brněnského letiště, kde má vyrůst distribuční centrum mezinárodní logistické firmy TNT. Věříte, že se s krajem dohodnete i tady, přestože o obchod má zájem také developer CTP?
Pozemky, na nichž má být postavena logistická hala, jsou od počátku součástí pronajatého závodu letiště. Vybudování logistické zóny v těchto místech plánoval již předchozí provozovatel, Česká správa letišť. Není to tedy nic nového. S těmito pozemky, stejně jako s jinými částmi pronajatého závodu, jsme oprávněni nakládat v souladu se smlouvou, za účelem zajištění dalšího rozvoje letiště bez zatěžování krajského rozpočtu. A tedy postupně už od roku 2006 připravujeme projekt logistické zóny. Jeho cílem je rozvoj letiště, který má vytvořit odpovídající podmínky pro uživatele letiště, jak je běžné všude jinde. K vybudování máme potřebné souhlasy od kraje již od roku 2007. Zřízení zóny s významnými partnery s přímou návazností na letecký provoz považujeme za strategické. Jsem přesvědčený, že i nové krajské vedení po podrobnějším seznámení s koncepcí správy a provozování letiště shledá náš způsob jako vhodný.
A co developer CTP? Umožňují podle vás současné právní vztahy mezi krajem a Letištěm Brno, aby halu mohl vybudovat?
Ne, nemá k pozemkům na letišti žádné právní ani technické možnosti zabezpečení. Nikdo z CTP s námi ohledně projektu nejednal a bez našeho souhlasu by na letišti nemohl cokoliv dělat. Podání nabídky ze strany CTP rozumím tak, že se tímto krokem snaží udržet své výsadní postavení na jižní Moravě.
Pojďme k hlavní podstatě letiště. Hejtman Šimek prohlásil, že chce, aby místo dosavadních tří pravidelných linek jich z Brna létalo pět až šest.
Výborně, snad se to také podaří. Z našeho pohledu však vnímáme jako nejvíce aktuální vstup kraje do již běžícího projektu pravidelného spojení do Mnichova. Kraj i město o účast oficiálně v minulosti projevily zájem, což bylo také důvodem zahájení provozu této linky. Naše společnost však projekt již rok financuje z vlastních zdrojů.
Na provoz linky usilujete o veřejné peníze. Brno na to má už měsíce vyhrazeno v rozpočtu 15 milionů korun, kraj dalších 30. Na čem vyplacení vázne? Podle prohlášení primátora Petra Vokřála (ANO) i hejtmana Bohumila Šimka je důvodem vaše neochota odhalit účetnictví linky. Proč to neuděláte?
Na nás to nevázne. Teprve koncem září Evropská komise schválila rámcové podmínky, za kterých se může město a kraj projektu pravidelného leteckého spojení finančně účastnit, aby vše bylo v souladu s příslušnými evropskými pravidly. Musím navíc zdůraznit, že peníze, jež oba subjekty avizovaly dát do rozvoje linky do Mnichova, nejsou v žádném případě určeny pro nás jako provozovatele letiště. Jsou to peníze, které půjdou přímo leteckému dopravci a mají mu vykrýt počáteční zvýšené náklady spojené se zavedením linky. Už v přípravných jednáních v loňském roce byly k dispozici podrobné podklady, jež jsou průběžně aktualizovány podle provozu linky. Všechny vyžádané podklady ze strany kraje a města partneři projektu vždy doložili.
Pokud by bylo ve hře navýšení počtu letů, případně další linky do jiných destinací, požadovali byste další peníze z veřejných rozpočtů?
Hlavním úkolem provozovatele každého letiště je zajištění jeho provozu a bezpečnosti. A samozřejmě také poskytování odpovídající služby cestujícím a dalším jeho uživatelům. Rozvoj linek spojujících region se světem však určuje právě poptávka regionu po takových službách. Tedy jinak řečeno potřeby a požadavky regionu, měst, firem, univerzit, cestovních kanceláří a dalších soukromých i veřejných institucí včetně široké veřejnosti po zajištění letecké dopravní dostupnosti. Naší rolí jako provozovatele letiště je v této věci poskytnout pomoc, zprostředkovat kontakty a spolupráci s dopravci, kteří mohou poptávku uspokojit. V této souvislosti se pravidelně setkáváme s leteckými dopravci. Každé zavedení nové linky je v počátečním období ztrátové. Výše ztrát je přímo závislá na obsazenosti dané linky, a to pak ovlivňuje množství peněz, jež je potřeba do nastartování nové linky investovat.
Když se konkrétně podíváme na linku do Mnichova, jaká je její aktuální vytíženost?
Za rok provozu ji využilo přes deset tisíc cestujících. Vývoj obsazenosti odpovídá očekávaným parametrům. V současné době linku využije denně v průměru 50 cestujících, což představuje zhruba poloviční obsazenost. Podle statistik přibližně 60 procent cestujících této linky využívá letiště v Mnichově jako přestupní stanici do jiných destinací.
Další propírané téma v souvislosti s letištěm je zdejší solární elektrárna, v níž držíte podíl. Bude v blízké době prodána? A z jakého důvodu je vůbec nabízena investorům? Nabídku potvrdilo MF DNES několik zdrojů.
Nejdříve je potřeba říci, že my jako Letiště Brno solární elektrárnu nikomu nenabízíme. Ale máme rovněž informace, že někteří naši společníci o prodeji svého podílu uvažují. I kdyby se tak stalo, pořád zůstává pod naší kontrolou – i vzhledem k tomu, že se nachází u nás v areálu, jinak to ani být nemůže. Máme s provozovatelem fotovoltaiky uzavřenou podnájemní smlouvu a nastaveny další kontrolní mechanismy, stejně jako u jiných firem v areálu, tak abychom mohli do dění společnosti zasahovat a vše probíhalo v souladu s provozem letiště, který je prioritní.
Co se Letiště Brno týče, donedávna končila majetková struktura společnosti na Kypru a v Panamě. Nově vede k firmám Charlese De Girauda D’Agaye. Co bylo důvodem této změny?
Pan D’Agay má své podnikatelské aktivity v různých zemích, což je pro spoustu lidí v zahraničí běžné. Bohužel ho nenapadlo, jaké pozdvižení to v Česku může vzbudit. Nikdy z letiště neodešla žádná platba do jeho společnosti či jiných firem v daňových rájích. Žádná firma přece nemůže ovlivnit další podnikatelské aktivity svých společníků.
Jakou roli tedy hraje v současnosti v Letišti Brno pan D’Agay? Podílí se na jeho řízení, byť neformálně?
Pan D’Agay je jedním ze společníků společnosti, která je držitelem akcií Letiště Brno. Na vlastním řízení firmy se nijak nepodílí.
Jak vůbec hodnotíte letošní rok, pokud jde o celkový počet cestujících a výdělek letiště?
Z pohledu počtu odbavených cestujících se v našich provozních výsledcích odráží celková bezpečnostní situace v destinacích tradičně využívaných z brněnského letiště. Významně poklesl zájem o zájezdy do oblíbených míst turistů, jako je například Turecko, Egypt a Tunisko. Tento výpadek částečně nahradili cestující do Bulharska a Španělska. V letním provozu jsme zaznamenali pokles počtu odbavených cestujících o 20 procent a tomu odpovídají také ekonomické výsledky.
Co se týče zázemí pro cestující – jakými změnami prošel areál letiště v uplynulé sezoně? A plánujete zvýšení komfortu či bezpečnosti i do dalších let?
Cestující, kteří letos využili služeb našeho letiště, určitě zaznamenali změny v parkování. Rozšířili jsme parkoviště pro veřejnost, investice ve výši deseti milionů korun nyní umožňuje zaparkovat více jak tisícovce aut. V terminálu jsme modernizovali navigační systém, posílili jsme bezplatné wi-fi připojení pro cestující, instalovali jsme zařízení k dobíjení mobilních zařízení. V provozu je také nová kompletační hala pro odbavení leteckého nákladu, která tak umožňuje rychlou a pohodlnou manipulaci se zbožím. Dokončili jsme rekonstrukci hasičské zbrojnice a také řešili průběžné opravy leteckých provozních ploch. Do budoucna plánujeme modernizaci „business salonku“, aby odpovídal dnešním požadavkům cestujících. Pro větší komfort počítáme rovněž se zavedením služby „Priority Lane“ nabízející rychlejší odbavení. Nároky na zajištění bezpečnosti se neustále zvyšují, proto počítáme s pořízením nejnovější techniky.
