Stovky tisíc korun týdně navíc platí podniky v důsledku aktuálního íránsko-amerického konfliktu. Nedávný prudký nárůst cen nafty, benzinu a zemního plynu kvůli zdražení ropy zvyšuje náklady a zatěžuje tím rozpočty nejen dopravců, ale třeba také zemědělců a mnoha dalších odvětví. I když se situace v posledních dnech částečně uklidnila, nevyžádané a neočekávané dopady jsou značné.
Podle Petra Kostíka, ředitele Krajské hospodářské komory jižní Moravy, konflikt ovlivňuje veškerý průmysl.
„Má na něj neblahý dopad, ať už z pohledu energií, surovin, nebo subdodávek, které firmy potřebují k dokončení výrobků. V lepším případě se pouze zpozdí, ale může být hůř,“ poznamenal.
Jmenovat drtivě zasažené obory si netroufá, jisté však podle něj je, že zdražení paliv pociťují všichni, stejně jako celní válku vyvolanou americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „V případě materiálů záleží na konkrétním segmentu,“ podotkl šéf komory. „Jestliže je ekonomika celosvětově provázaná, jakýkoliv konflikt má vliv obchod. Nikdo tím nic nezíská,“ zdůraznil Kostík.
Podle jeho kolegy z komory Ladislava Chodáka jihomoravské podniky na krizi na Blízkém východě tratí. „Zvýšení cen ropy má vliv na celé hospodářství. Tato surovina je základ,“ míní.
Brněnský podnikatel Ladislav Chodák.
Kamionové firmě Moss Logistics z Hustopečí na Břeclavsku aktuální situace na trhu s pohonnými hmotami připomíná šok, jaký přišel po začátku války na Ukrajině.
„Cena nafty od začátku roku vzrostla přibližně o patnáct korun na litr, což znamená nárůst zhruba o polovinu. Je však důležité zdůraznit, že situace je velmi živá a ceny se mění prakticky každý den. Palivo tvoří přibližně třicet procent celkových nákladů na přepravu. Jde tedy o zásadní položku, kterou musíme promítnout plošně do konečných cen za dopravu,“ řekl generální ředitel firmy Petr Šťastný.
U poptávkové dopravy tak okamžitě zdražili o deset procent. Zastropování cen pohonných hmot, k němuž vláda přistoupila spolu s omezením marží distributorů a snížením spotřební daně na naftu, vnímá jako krok k běžným motoristům. Na firmu totiž nemá faktický dopad.
Maximální ceny paliv klesnou na zatím nejnižší hodnotu. Opozice systém kritizuje |
„Máme dlouhodobý kontrakt se společností Shell, kde je cena nafty přímo navázána na aktuální vývoj na komoditní burze. Protože nenakupujeme za maloobchodní ceny, vládní regulace cen u pump se nám do nákladů nepropisuje. Naše částky se mění dynamicky podle globálního trhu, nikoliv podle lokálních cenových stropů určených pro koncové zákazníky,“ zdůvodnil Šťastný.
Mezi zaměstnanci spatřuje nejistotu. „Mají rodiny, plány a přirozený strach z toho, co přinese zítřek. Cítíme silnou potřebu stability, a to nejen pro firmu z pohledu ekonomického přežití, ale především pro naše lidi z pohledu osobního bezpečí a psychické pohody,“ podotkl.
Raději plynové autobusy
Dopravní podnik města Brna dosud za dražší naftu zaplatil 7,3 milionu navíc, v případě CNG dalších téměř 1,2 milionu. „Před konfliktem jsme nakupovali litr nafty za 23 korun, v posledních týdnech stoupala i nad 40 korun. U plynu máme zafixovanou cenu na 70 procentech objemu a zbytek dokupujeme za denní ceny,“ přiblížila mluvčí podniku Hana Tomaštíková s tím, že autobusy týdně spotřebují přes 80 tisíc litrů nafty a 90 tisíc kilogramů CNG.
Ve flotile má podnik asi 330 vozů, půlka jezdí na naftu. Kvůli ekonomice tak nyní upřednostňuje plynové autobusy. „Pokud by se situace dále zhoršovala, vedli bychom s vedením města jednání o kompenzaci ztrát,“ upozornila Tomaštíková.
Nové ekologické autobusy, které získal Dopravní podnik města Brna.
Zdražení jízdného, jež by výpadek mohlo napravit, brněnský radní pro pravu Petr Kratochvíl (ODS) odmítl. Stejně tak není tématem ani pro vedení hejtmanství, pod nějž spadá firma Kordis zajišťující veřejnou dopravu v kraji. Musí však počítat s tím, že zasanuje zvýšené náklady dopravcům jezdícím na regionálních linkách. Ty při skokovém navýšení cen paliv chrání inflační doložky, více peněz však nedostanou hned.
„Dopady současné situace se stále vyvíjejí. Je však zřejmé, že určité navýšení nákladů se do našeho rozpočtu promítne. Skutečnou výši lze vyhodnotit až s odstupem času,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Jiří Crha (ODS).
Rostoucí náklady se promítají také v zemědělství. Nejde přitom jen o paliva, byť i tady se jedná o velkou položku. Třeba v podniku Bonagro na Brněnsku potřebují pro své stroje 600 tisíc litrů nafty, což představuje 20 cisteren ročně. Každá je teď kvůli zdražení stojí o půl milionu víc.
Zastropování cen nepomohlo, protože nakupují za ty velkoobchodní. „Je s podivem, že jsou horší než na pumpách,“ prohlásil předseda představenstva podniku Roman Zvěřina. Snížení spotřební daně pomáhá jen částečně.
Velké plány. Brno koupí sto nových tramvají, autobusy na plyn musí nahradit jinak |
Dosavadní náklady tak mají plus dva miliony. Nahoru totiž vyletěly i ceny hnojiv. Ta průmyslová využívají zemědělci pro dosažení požadované potravinové kvality.
„Pokud k palivům a hnojivům přidáte nízké ceny vykupovaných komodit, je přežití dost složité,“ dodal Zvěřina s tím, že si zemědělci nemůžou diktovat ceny třeba u pšenice nebo kukuřice.
Snaží se hledat rezervy v rámci hnojení. Využívají všechna vyprodukovaná hnojiva, aby nemuseli tolik zapojit ta průmyslová. Jejich částečné omezení volí také v podniku Zemagro v Archlebově na Hodonínsku.
Jeho jednatel Svatopluk Müller označil aktuální konflikt za další černou labuť, která k nim doletěla. „Kumulovala vše dohromady – pohonné hmoty, hnojiva, začínající sucho a ceny komodit, které jsou stále na nízkých hodnotách. Snažím se být optimistou, ale mám velké obavy, že zemědělce čeká nejhorší rok za uplynulou dekádu. I cena mléka spadla pod výrobní náklady,“ prohlásil Müller.
