Středa 6. července 2022, Den upálení mistra Jana Husa
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 6. července 2022 Den upálení mistra Jana Husa

Rok s covidem na jihu Moravy přispěl k úbytku nehod i čistšímu vzduchu

  13:49
Jihomoravané se už téměř rok perou s pandemií jako celý svět. První případy hygienici potvrdili 11. března, od té doby se počet vyšplhal na více než 110 tisíc. Pro mnohé je to ubíjející boj. Umírá více lidí, trpí školství i psychika, ale zato ubylo nehod i kriminálních deliktů.

Až na několik letních měsíců chodí Češi venku s rouškami přes obličej. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Pandemie dál zasahuje tvrdě do životů všech Jihomoravanů, například podle statistik už 2 208 lidí v kraji kvůli zákeřné nemoci zemřelo. Ale data přináší i některá pozitiva.

MF DNES spolu s odborníky vybrala nejvýraznější plusy a minusy covidové doby na jižní Moravě.

+ Bezpečnější silnice

V minulých letech se nehodovost na čtyřech a půl tisíci kilometrů silnic a dálnic v kraji každoročně zhoršovala. To se ale loni kvůli omezujícím opatřením změnilo – stalo se „jen“ 7 039 dopravních nehod, což je meziročně o 1 102 méně.

Za volantem zemřelo 51 lidí, tedy o dvanáct méně než v roce 2019, meziročně klesl počet těžce i lehce zraněných. Méně havárií se projevilo také na průměrné výši škody – ta loni u jedné nehody činila asi 61 tisíc korun.

+ Úbytek deliktů

Počet trestných činů v kraji se – s výjimkou roku 2019 – každoročně snižuje. Loni ale o víc, než je obvyklé.

„Vliv na výrazný pokles kriminality měl jistě i nouzový stav,“ uvádí Karel Adam z brněnské pobočky Českého statistického úřadu. Loni se tedy stalo 17 tisíc trestných činů, meziročně o 2 772 méně, což dělá čtrnáct procent. Nejvíce deliktů se událo v Brně a nejméně na Vyškovsku, prohřešků ale ubylo ve všech jihomoravských okresech.

Více než půlku tvořily majetkové trestné činy. Časté bylo úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody a vyhrožování. Kriminalisté vyšetřovali 14 vražd, 12 objasnili. Evidovali také šest desítek případů znásilnění a stejné množství pohlavního zneužívání.

+ Velká část byznysu drží

Navzdory situaci v gastro byznysu a službách, na které tvrdě dopadají vládní restrikce, existují na pracovním trhu segmenty, které se s krizí vyrovnaly více než obstojně. Třeba výrobní firmy. Například Strojírna Oslavany letos plánuje růst a nabere nové zaměstnance, naplno jede i břeclavský výrobce sanitární techniky Alca plast, který chce expandovat, představit nové produkty a navýšit obrat.

Největší problém vidí odborníci u subdodavatelů pro automobilový průmysl, v němž se dlouhodobě tlačí na snižování ceny a vyšší kvalitu. Naopak u gastra experti čekají, že po krizi vyletí vzhůru, štamgasti budou chtít dohnat, co zameškali.

„Obří pozitivum je, že oproti obavám nebyl zasažen globální obchod,“ říká Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.

+ Lépe se dýchá

Pandemie přispěla i k nižšímu znečištění ovzduší. „Rok 2020 byl prvním v dlouholeté historii, kdy nebyla vyhlášena ani jedna smogová situace či regulace,“ zdůraznil brněnský hydrometeorolog Jáchym Brzezina. Lidé méně cestovali a průmysl zvolnil.

„Ale velmi pomohlo i snížení emisí třeba díky kotlíkovým dotacím. A úplně nejpodstatnější byly příznivější rozptylové podmínky, zejména mírná zima, takže jsme měli docela štěstí. Jinak ani dílčí vliv pandemie na kvalitu ovzduší v žádném případě nevyváží negativní dopady, zejména tisíce zemřelých lidí,“ uvádí za Hnutí Duha Jiří Koželouh.

+ Zrychlení trendů

Koronavirus má zásadní vliv na „forsáž“ změn, jež se pomalu rozjely už před krizí. Například v práci z domova či online vzdělávání, které ve školství nejspíš v nějaké míře zůstane.

„Covid posílí i trend automatizace a robotizace, robot a automat nepotřebují do karantény ani na dovolenou,“ hlásí Lacina. Podle něj velmi dobře zareagovali zemědělci nasazením automatizovaných systémů.

„Urychlilo se něco, o čem víte, že existuje, ale říkáte si, že to počká, dokud vás to nedonutí vyzkoušet a ono to funguje výborně.“

– Úmrtnost letí nahoru

Kvůli viru se prokazatelně více umírá. Během loňska v kraji zemřelo 13 973 lidí, což je meziročně o 1 783 víc.

„Vysoký nárůst počtu zemřelých, jako důsledek nepříznivé epidemické situace, se projevil ve všech krajích,“ potvrzuje Adam. I ve všech okresech. „Nejvyšší nárůst zaznamenalo Blanensko (o 23,7 procenta), nejnižší Hodonínsko (o 10,1 procenta),“ dodává statistik.

Z čísel je vliv pandemie dobře vidět. Zatímco v prvním čtvrtletí zemřelých ve srovnání se stejným obdobím dokonce ubylo, od podzimu už byl počet zesnulých o více než půlku vyšší. V listopadu v kraji zemřelo více než 1 600 lidí, což je v porovnání s průměrem posledních pěti let o čtyři pětiny víc.

Vyšší čísla měli i záchranáři, kteří loni ošetřili 5 132 covidových pacientů, v péči jich však v souvislosti s koronavirem měli dvojnásobek. V době největšího náporu zaznamenávali přes 300 výjezdů denně a až o třetinu víc telefonátů.

– Přibývá depresí i násilí

Výskyt duševních onemocnění vystoupal z 20 na 30 procent, riziko sebevražd se zvýšilo třikrát, stejně jako deprese, úzkostných poruch je dvakrát tolik, shrnuje Národní ústav duševního zdraví. Zvýšila se i frekvence pití alkoholu.

S délkou pandemie navíc odborníci čekají ještě horší čísla. Podle socioložky Martiny Rašticové z Mendelovy univerzity působí na duševní stav i ekonomické zpomalení.

„Přináší nejen existenční ohrožení, ale zvyšuje sociální problémy a nerovnosti. Řada lidí se dostává do dluhových spirál a je vystavena exekucím, roste počet domácího násilí, vražd i sebevražd.“

– Trpí učni a introverti

Žáci se dlouhodobě potýkají s distanční výukou, a jak poukazuje znojemská školní speciální pedagožka Šárka Grunová, těm introvertním může být mluvení na mikrofon a kameru silně nepříjemné. A všem chybí kontakt s vrstevníky.

„Škola je jedním z nejdůležitějších prostředí, kde probíhá socializace, což sebelepší online výuka nemůže nahradit,“ říká. Podle náměstka hejtmana pro školství Jiřího Nantla (ODS) je dopad nejfatálnější u učňů, proto navrhuje vznik programu na podporu jejich zaměstnávání.

– Stop turistickému ruchu

A vládní opatření proti pandemii tvrdě dopadají i na cestovní ruch, v němž jižní Morava patří mezi nejčilejší regiony. Loni ale kraj navštívilo jen 1,16 milionu turistů, meziročně o 45,6 procenta méně.

Nejvíce přijížděli Slováci, Poláci a Němci, ale i tak ubylo 73 procent zahraničních hostů. Lidé déle zůstávali na jednom místě, což dokládá fakt, že se meziročně mírně zvýšil průměrný počet přenocování. I tady čísla kopírují vývoj pandemie, ve čtvrtém čtvrtletí počet hostů padl téměř o 84 procent. Od podzimu se tak v kraji ubytovalo jen 70 tisíc lidí.

– Dlouhý kulturní boj

Počítá se s tím, že služby v případě rozvolnění vyletí raketově vzhůru.

„Ale následky pandemie se v kulturní sféře projeví i v několika dalších letech,“ míní ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press. Na problémy narazí třeba zahraniční zápůjčky, konference, akce bez možnosti prodloužení a mezinárodní projekty. „Vrátit se zpět ke standardu už nejspíš nebude pro kulturní instituce možné,“ obává se Press.

Další zajímavosti z rok trvající pandemie

Častější práce či výuka z domova se promítla do zvýšené spotřeby, i když podle předběžných výsledků ne výrazně. Jihomoravská domácnost v loňském roce spotřebovala v průměru 1 054 m3 plynu a 1 364 kWh elektrické energie. „Spotřeba plynu meziročně vzrostla o 2,5 procenta, u elektrické energie to bylo o 4,4 procenta,“ vyčísluje za Český statistický úřad Karel Adam. 

Méně se cestuje veřejnou dopravou, potvrzují to tržby integrovaného dopravního systému kraje, které klesly téměř o třetinu. Vlaky Českých drah nyní využívá asi polovina obvyklého počtu lidí. Brněnské letiště loni odbavilo o 84 procent cestujících méně a skončilo ve ztrátě až 75 milionů korun. 

Nezaměstnanost se téměř nehýbe, v lednu byla v kraji 4,8 procenta. Udržuje ji stát podpůrnými programy jako Antivirus či ošetřovné. Volných pracovních míst na jihu Moravy tak navzdory covidu přibývá, úřady práce jich naposledy hlásily bezmála 31 tisíc. 

Mění se pracovní pozice, v příštích deseti letech jich zhruba 30 procent zanikne a stejný počet vznikne, uvádí brněnská socioložka Martina Rašticová. Novou pozicí je už dnes specialista na sociální sítě, stabilně se zavede dálkový online učitel, instagramový influencer či pověřenec GDPR. Naopak ubude účetních a poštovních doručovatelek, mizí pokladní, bankovní úředníci i agenti v cestovních kancelářích. 

Víc lidí si pořídilo domácího mazlíčka, zhruba o 10 až 15 procent, pozorují to veterináři v Brně. Jde přitom hlavně o prvochovatele. Důvodem může být, že se cítili osamělí. Zvířata pořízená za pandemie ale mohou být kvůli nedostatku kontaktu méně socializovaná.

  • Nejčtenější

Svět nám rozchod závidí, shodli se Klaus a Mečiar. Naštvaně ale odešli ze studia

Čtvrteční televizní diskuse s Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem, kteří v roce 1992 jako premiéři národních vlád...

Drahé energie dostaly pekařství na dno, to teď po třiceti letech končí

Letos mohli v pekařství v Boskovicích slavit třicet let provozu, místo toho však visí na dveřích oznámení, že výroba...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Neotvírat! Okna brněnských tramvají přelepila reklama s primátorkou

Při cestování v současném parnu se hodí jakýkoli doušek čerstvého vzduchu, v některých brněnských tramvajích bez...

Cena za arénu se vyšplhala z 1,5 k 7 miliardám. Zatím se ani nestaví

Když se v roce 2019 začala řešit stavba nové multifunkční haly v Brně v areálu výstaviště, mluvilo se o částce 1,5...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Řidič dostal po roztržce ránu nožem, hledá se divoce ujíždějící cyklista

Policisté se snaží rozplést spor, při kterém byl v pátek odpoledne v centru Brna pobodán řidič osobního auta. Klíčovým...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Škoda, že se Mendel nedokázal myšlenkově propojit s Darwinem, lituje bioložka

Premium Letos si připomínáme 200. výročí narození moravského přírodovědce německého původu Gregora Johanna Mendela. Co by se...

Dost bylo krve, zavelel Napoleon v neprávem opomíjené bitvě před Znojmem

Premium Bitva nezavršená vítězstvím některé z bojujících stran? Jednou z mála takových byla ta u Znojma 10. a 11. července...

Kousání nehtů na noze a pití sójové omáčky. Vzniká Národní sbírka zlozvyků

Oceňovaná umělkyně Kateřina Šedá buduje s pomocí veřejnosti Národní sbírku zlozvyků. Ve sbírce se objevuje třeba...

Developer otočil, místo prodeje pozemků chce na sídlišti v Brně opět stavět

Ambiciózní projekt Go Up na brněnských Vinohradech smetla kritika, teď developer Jiří Maršálek přišel s novým plánem....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím. Holčička z reklamy na Kofolu se vrací

Malá holčička z vánoční „prasátkové“ reklamy na Kofolu, ve které zazněly hlášky „a bude mít ty velký zahnutý zuby...

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...

Ruská ekonomika se hroutí, už není pochyb, ukazují nová statistická data

Ekonomika v Rusku se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Průmyslová výroba se propadla hned v několika...