„K tomu se ale přidává i téma efektivity práce ve vinici a snižování nákladů. Potřebujeme víno, které vyrábíme, dostat na konkurenceschopnou cenu. To znamená, že si ve vinici musíme počínat maximálně efektivně, aby se nám vstupy nenavyšovaly,“ vysvětluje prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Technika, kterou mohou vinaři využít, je přitom stále dokonalejší. Nejnovější trendy představil vinařský jarmark Kázání na vinici v popickém vinařství Sonberk.
Tam se vinařům představil například robot, který už se úspěšně používá třeba v Itálii a Francii, spouští se přes mobil a po vinici se může pohybovat úplně sám.
„Podle geopozic umí přesně najít, kde je řádek, takže může jezdit po vinohradu bez lidského přičinění. Sám je pak schopen okopávat, kultivovat, ostříhávat i aplikovat postřiky,“ vysvětluje Martin Rada, ředitel společnosti Agrotec, která zemědělskou techniku dováží.
Plevele zase pomůže vinaře zbavit elektroherbicid, který se zapojuje za traktor. Díky němu se nežádoucí rostliny dají likvidovat bez chemických postřiků. Což oceňují zejména vinaři, kteří pěstují hrozny v bioprodukci. A těch v posledních letech raketově přibývá.
„Zařízení funguje na bázi generování vysokého napětí. Řádově jde až o osm tisíc voltů, které skrze ocelové elektrody přejdou na plevel. Přímým dotykem dochází k narušení pletiv k přijímání živin a vody. Už druhý či třetí den je vidět zavadání a úhyn nežádoucího porostu,“ ukazuje produktový manažer Lukáš Renčín.
Hydrokompost pomůže bojovat se suchem
Podle něj je stroj brazilského původu na tuzemské půdě průkopnický. Využití může přitom mít nejen ve vinohradech, ale třeba i v sadech nebo v městské zástavbě, kde se dá využít pro ekologické ničení plevele na chodnících či v obrubnících.
Stroje přitom zdaleka nejsou to jediné, co jde ve vinohradnictví dopředu. Například Mendelova univerzita v Lednici ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV) testuje unikátní hydrokompost, který vinohradům pomůže bojovat se suchem.
Jeden kilogram tohoto organického hnojiva je schopen absorbovat téměř osm litrů vody. Tu následně pozvolna uvolňuje zpět ke kořenům rostlin, a to až po dobu sto dní.
„Hlavním cílem testu je ověření snížení vysychání půdy a podpory vitality vinné révy na rulandských odrůdách, včetně zvýšení organické hmoty v půdě,“ popisuje první kroky testu Martin Stehlík z VÚRV.
První výsledky dlouhodobého testu by měly být známy příští rok. Podobný už se dělal na smrkových kulturách v oblasti Libavá na střední Moravě, kde díky hydrokompostu přežilo první rok po výsadbě o 40 procent více sazenic.
