Zájem o zavedení modrých zón projevily i některé další městské části, nejvýrazněji z nich Žabovřesky. Brno zvolilo takzvaný květinkový systém, kdy rezident zaparkuje poblíž svého místa bydliště za několik set korun ročně, ve všech dalších oblastech už zaplatí stejně jako kterýkoliv jiný mimobrněnský návštěvník. Jenže právě tento systém se nelíbí nejen opozici, ale jednomyslně se na něm neshodla ani koalice. Radní Tomáš Koláčný (Piráti) jej označil za experiment na Brňanech.
„Schválený návrh zpoplatňuje přes 90 procent parkovacích stání na území širšího centra, a to i pro obyvatele ostatních částí Brna, kteří zde budou moci parkovat pouze v návštěvnickém režimu s povinností hradit poplatek přes parkovací automat,“ upozornil Koláčný.
To samé na projektu vadí i šéfovi opoziční ČSSD Oliveru Pospíšilovi. „Je potřeba zajistit, aby rezidenti zaparkovali nejen v místě bydliště, ale i tam, kde potřebují přes den fungovat. Tento systém dělá z občanů cizince ve vlastním městě,“ reagoval rozhořčeně současný lídr brněnských sociálních demokratů.
Pokud by se ČSSD v příštím volebním období dostala do koalice, pokusil by se systém změnit.
Příští rok se připojí možná i Královo Pole a Černovice
Podobný přístup zaujímá také ODS, která do komunálních voleb kandiduje společně se Svobodnými a spolkem Brno autem, jenž rezidentní parkování od prvopočátku kritizuje. Spolek by naopak uvítal koncept představený koncem loňského roku bývalým náměstkem pro dopravu Matějem Hollanem (Žít Brno), přestože jindy se do něj velmi často „obouval“.
Hollan chtěl, aby místo mnoha zón bylo Brno rozděleno jen na dvě zóny - historické jádro a zbytek města. Návrh se nakonec ale s úspěchem nesetkal.
„Takový systém jinde nefunguje. Chtěli jsme se vydat cestou, která už se osvědčila jinde, a ne zkoušet něco úplně nového,“ vysvětlila velká zastánkyně rezidentního parkování a místostarostka Brna-střed Jasna Flamiková (SZ), proč městská část ve finále upřednostnila „květinkovou“ variantu.
Brno-střed letos zavede modré zóny jen ve dvou oblastech. Na celou městskou část by se měly rozšířit v příštím roce. Současný náměstek pro dopravu Richard Mrázek (ANO) apeluje na jejich rozšíření do dalších lokalit. „Pokud městské části nebudou včas připravené, riskují, že se k nim budou stahovat auta z centra a parkovat tam celý týden,“ upozornil Mrázek.
MF DNES proto oslovila představitele městských částí sousedících s Brnem-střed s dotazem, zda se neobávají zahlcení auty řidičů, kteří už v centru výhodně nezaparkují. Pro starostu Žabovřesk Pavla Tyralíka (ČSSD) je to přesně ten důvod, proč chce zapojení do rezidentního parkování už v roce 2019. Týkat se bude celé městské části. „Musíme to zavést, jinak tady budou všechna auta z Brna-střed,“ prohlásil. „Plánujeme ale pro obyvatele ty nejnižší poplatky,“ doplnil starosta.
Rok 2019 jako možný reálný termín prvních oblastí zavedení rezidentního parkování zmiňují také představitelé Králova Pole a Černovic. „Zavedeme je na exponovaných místech, hlavně tedy u hranic s Brnem-střed, nebo v místech, kde své auto na celý týden odstavují studenti,“ přiblížila starostka Králova Pole Karin Karasová (ANO) s tím, že by rezidentní režim platil pouze v nočních hodinách, aby lidé měli po práci kde zaparkovat. „Jako reálný termín zavedení vidím druhou polovinu příštího roku,“ nastínila.
Modré pruhy na silnici už v příštím roce si dokáže představit i její stranická kolegyně a místostarostka Černovic Šárka Korkešová.
Připravit se chtějí včas i Židenice, parkování řeší také Nový Lískovec a Bohunice. Tam ale v první řadě zjistí, jestli o to stojí obyvatelé městské části. „Pokud by se mělo rezidentní parkování zavádět, musí si o tom rozhodnout lidé sami. Buď v nějaké anketě, nebo v referendu,“ řekl starosta Bohunic Antonín Crha (KDU-ČSL).
Naopak v Brně-sever ani v Jundrově žádná opatření zatím nechystají. Chtějí počkat, jak se vše bude vyvíjet v Brně-střed. Kohoutovice a Brno-jih chtějí nechat rozhodnutí až na nové vedení, které vzejde z podzimních voleb.
Rezidentní parkováníProjekt, který jako první startuje 1. září v městské části Brno-střed, rozlišuje tři režimy: Rezident – obyvatel dané oblasti Abonent – podnikatel či živnostník, jehož firma má v rezidentním území provozovnu Návštěvník – kdokoli další, kdo bude potřebovat v ulici s rezidentním parkováním zanechat auto Ceny pro rezidenty – každá městská část si může určit cenu v daném rozmezí. Za první auto 300 až 900 korun ročně. Městská část Brno-střed zvolila cenu 600 korun. Za další auta 3 až 30 tisíc korun. Brno-střed zvolilo cenu 15 tisíc za druhé a 30 tisíc za třetí a každé další auto. Každý rezident má právo na 100 bezplatných parkovacích hodin ročně pro své návštěvy například řemeslníky či příbuzné. Dalších 50 hodin si může dokoupit za stokorunu. Lze to však udělat jen jednou za rok. Ceny pro abonenty – každá městská část si může určit cenu v daném rozmezí. Za první auto: 3 až 12 tisíc korun. Brno-střed zvolilo 6 tisíc korun. Za další auta: 9 až 40 tisíc korun. Brno-střed zvolilo cenu 30 tisíc za druhé a 40 tisíc za třetí a každé další auto. Přenosné abonentní parkovací oprávnění: 15 až 50 tisíc korun. Brno-střed zvolilo 24 tisíc korun. Oprávnění může využít třeba lékař, který jej poskytne pacientům po dobu ošetření, či firma pro své partnery. Ceny pro návštěvníky – každá městská část si může určit maximálně tři pásma První pásmo: prvních 30 minut zdarma, pak za hodinu 40 korun. Brno-střed jej vymezilo v celém historickém jádru města za ulicemi Husova, Úzká, Koliště, Moravským a Žerotínovým náměstím. Na většině území návštěvníci parkovat nesmějí, auta musejí nechávat v parkovacích domech nebo na vytyčených místech, především v ulicích Rooseveltova, Za Divadlem, Benešova a Nádražní. Druhé pásmo: prvních 30 minut zdarma, pak za hodinu 20 korun. Na Brně-střed bude od 1. listopadu platit v severní části za ulicemi Milady Horákové, náměstí 28. října, Traubova, Drobného, Pionýrská, Kotlářská a Údolní. Třetí pásmo: první hodina zdarma, pak za hodinu 10 korun. Na Brně-střed zatím nikde není plánované. |
