Nedávno jste oznámil, že město plánuje postavit v příštích letech tisíce bytů, teď přichází změna pravidel pronájmů. Proč město mění jen pět let stará pravidla bydlení?
Nebylo to nutné, ale bylo to vhodné, rada města nová pravidla schválila jednohlasně. Hodně jsme o nich diskutovali s městskými částmi a s odborníky, zapracovali jsme mnoho připomínek. Chceme vytyčit jasný směr bytové politiky města, ale budeme toho schopní dosáhnout za dvacet let, za generaci. Já to nicméně hodnotím jako evoluci, žádnou revoluci. Poslední pravidla jsou totiž z roku 2012. Za těch pět let se posunul trh s bydlením ve městě a bylo třeba na to nějak reagovat.
Budou se pronajímat už jen opravené byty. To před rokem zavedla městská část Brno-střed a musí čelit kritice, že se proces zpomalil a prodloužily se čekací lhůty. A bude mít město na opravy peníze?
Ano, finance v rozpočtech městských částí i fondu rozvoje bydlení na opravy jsou. Pokud jde o zpomalení pronájmů, Brno-střed je specifická městská část, která má hodně zanedbaných celých domů. Ale v 95 procentech obecního bytového fondu nebudou opravy problém.
Lidé si budou muset nově v obecním bytě nahlásit trvalé bydliště. Spousta jich má ale svoje důvody, proč to nedělá. Z jakého důvodu to po nich chcete?
My přicházíme jako město k našim obyvatelům a říkáme – toto je naše nabídka bydlení, prosím, pojďte se hlásit vy, kdo ji reflektujete. Nedává přece logiku, aby město pronajímalo svoje byty za nájem, který je o třetinu až polovinu nižší, než je komerční, a přitom přicházelo o peníze z rozpočtového určení daní (za každého obyvatele s trvalým bydlištěm dostává Brno asi 17 000 korun ročně z daní – pozn. red.).
Kolika smluv ročně se bude toto pravidlo týkat?
Dnes jde zhruba o osm set, počítáme, že se díky novým pravidlům může jejich počet zvýšit až na tisíc dvě stě. Přičemž městských bytů je celkem 28 696. Nejvíc, 5 600, má Brno-sever, následuje Brno-střed se čtyřmi tisíci a pak Líšeň a Židenice mají 2 300 bytů.
Nová pravidla pronájmu obecních bytů v Brně
|
Na rozdíl od dosavadních předpisů definujete skupiny, které chce město podporovat, tedy mladé rodiny, seniory, sociálně potřebné, respektive nízkopříjmové a handicapované. Proč preferujete zrovna tyto čtyři?
Opíráme se mimo jiné o data, která vzešla z dotazníkového šetření mezi obyvateli města. Tím ale neříkáme, že zvýhodníme jen tyto čtyři cílové skupiny, že budeme byty pronajímat jen jim. Další velkou část nájemníků tvoří lidé, kteří nechtějí vlastní bydlení nebo na něj nemají, ale zároveň nepotřebují nějaké speciální podmínky.
Každá městská část se má zapojit do prevence ztráty bydlení, což je program, který má pomoci lidem, kteří mají dluhy za bydlení, aby neskončili na ulici. Teď funguje jen na Brně-střed a sever, kde si jej radnice chválí. Jiné jej před rokem a půl odmítly. Jak se je teď podařilo přesvědčit?
Řeknu to otevřeně: myslím, že projekt byl prve možná nešťastně a v nešťastném čase a kontextu vysvětlený a medializovaný. Když jsme s radnicemi rozebrali, co by to pro ně znamenalo, přijaly to pozitivně, protože nejde o kontroverzní projekt. Budou si muset víc hlídat placení nájemného, na druhou stranu samy moc dobře vědí, že je lepší, když nájemník v bytě zůstane, než mu dát výpověď. Je to technicky a administrativně náročné, musíte vyklidit byt, ten člověk někam musí jít. Většinou zůstane v té dané komunitě a pak se jako bumerang zase vrátí do ubytovny nebo azylového domu. Ale netýká se to jen sociálně vyloučených lokalit, je to věc všech městských části. Může se to stát rodině, kde někdo ztratí zaměstnání nebo třeba jen omylem zadá špatně trvalý příkaz. Těch případů je poměrně hodně.
Bude potřeba víc úředníků na zavedení programu ztráty bydlení?
Nemyslíme si to. Předpokládáme, že se to dá zvládnout v rámci současné kapacity.
