„Pokud se nezmění styl hospodaření, budou výnosy zemědělských plodin v této oblasti v dlouhodobém měřítku stále slabší,“ varuje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR
Jedním z hlavních plánů, jak tomu předcházet, je vytvoření vodního kanálu, který by řeku propojil s Dunajem. To je ovšem běh na dlouhou trať, ať už v rámci posudků, příprav i samotné realizace. Odhady míří až k roku 2035 a dále.
Dunaj s Dyjí lze propojit, potvrdili experti. Hrozbu představují invazivní druhy |
Hledají se proto i jiná řešení, která by mohla v blízké době situaci zlepšit. Jedním z nich je i projekt SaveWater, na kterém budou zemědělci, vědci a vodohospodáři pracovat až do konce příštího roku.
„Zjistili jsme všechny postupy, které tamní zemědělci dělají, a snažíme se nyní ověřit míru jejich vlivu na zadržení vody v krajině,“ přibližuje současné kroky Trnka.
Spolupráce s Rakouskem
Jedná se například o hospodaření bez orby, regenerativní zemědělství, pásové střídání plodin, vysazování větrolamů, agrolesnictví, organické hnojení či setí letních meziplodin.
Pomocí leteckého snímkování vědci porovnávají, jak se tato opatření projevují proti polím, kde se hospodaří konvenčně bez adaptačních opatření. „Snažíme se tak přijít na to, která opatření jsou nejúčinnější,“ říká Trnka. Kromě plochy českých zemědělců se snímkují i ty rakouské. Vše se totiž koná ve spolupráci s rakouskými zemědělci a odborníky, protože voda chybí i na jejich břehu Dyje.
Dyje dostala scénář až do roku 2050, vědci ho přizpůsobili změnám klimatu |
Pomáhá také „digitální dvojče“ celého povodí Dyje, které díky své komplexnosti umožní testovat a ověřovat dopady různých postupů zemědělského hospodaření, ale také budoucích možných infrastrukturních projektů.
„Model umožňuje nejen vyhodnotit chování celého povodí od potoků po hlavní tok řeky, ale také dynamiku podzemních vod a hladiny vodních nádrží během rozsáhlých epizod sucha. Proto je díky němu možné testovat, jaké cesty povedou ke zvýšení odolnosti vůči suchu a zda nebudou mít nezamýšlené nepříznivé dopady například na hladiny podzemních vod, ukazatele kvality vody nebo odolnost vůči extrémním srážkám,“ stojí na webu Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka, který se na projektu taktéž podílí.
Pečlivější výběr plodin
Výstupem měření a projektu jako takového bude proškolení jednotlivých zemědělců, metodické postupy zpracované jim na míru, ale i návrhy na doplnění infrastruktury, která by pomohla vodu v půdě udržovat.
Nedostatek vody nepociťují jen zemědělci, málo jí je i v podzemí a řekách |
Problematice se dlouhodobě věnuje rovněž Zemědělský svaz, který má také své návrhy. „Možností je posílení výzkumu vhodných hospodářských plodin, které bychom v rámci Česka mohli pěstovat ve vzdálenější budoucnosti, a jejich šlechtění,“ podotýká předseda svazu Martin Pýcha.
S touto variantou souhlasí i Trnka. „Klimatická změna prodlužuje vegetační sezonu a při vhodné volbě plodin je možné sklízet dvakrát za rok,“ podotýká.
