Znovu k němu napojili tři původní meandry. Do podzimu už řeka poteče novým korytem.
„Napojením vrátíme Dyji téměř třetinu její původní délky, kterou ztratila při úpravách, a současně také typický charakter nížinné řeky,“ popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák již dříve projekt, který vyjde na 23 milionů korun, většinou krytých z dotace Evropské unie.
Napojením starých meandrů na vodní tok vodohospodáři zabrání jejich vysychání. Dyje v tom nezůstane sama, přirozenějšího toku se dočká i řeka Kyjovka. I ta měla až do 70. let minulého století přirozený charakter meandrujícího vodního toku s hlubokými tůněmi a kolmými břehy střídajícími se s úseky s mělkou vodou.
Členité koryto Kyjovky poskytovalo životní prostor řadě živočichů vázaných na vodní prostředí. To vše se zahloubením, napřímením a ohrázováním koryta zcela zaniklo.
Důvodem pro tehdejší úpravy bylo omezení záplav přilehlých zemědělských pozemků. Přineslo s sebou ale mimo jiné i horší samočisticí schopnost vodního toku – kvůli tomu je dnes řeka silně zanesená bahnem. Původní tvář jí teď chtějí vodohospodáři vrátit.
Záleží i na ochotě vlastníků půdy
Nové koryto Kyjovky v délce skoro dvou kilometrů vybudují nejprve u Moravské Nové Vsi. Bude sloužit ke zpomalení odtoku vody z krajiny. Povede zcela mimo trasu současného koryta řeky – to bude po dokončení stavby zaslepeno a zasypáno. Počítá se i s novými průtočnými tůněmi, které při vyšších průtocích voda zaplaví a nebude docházet k jejich vysychání.
„Obdobné řešení je navrženo i na úseku spadajícím do katastrálního území Mikulčic. V tomto úseku bude revitalizaci tvořit nové rozvolněné koryto o celkové délce 850 metrů,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Na Břeclavsku tak půjde o tři velké projekty, které mají toky ozdravit a zabránit jejich vysychání. Povodí Moravy by jich rádo mělo i víc. „Jde však i o to, zda v lokalitě, kde usilujeme o zlepšení stavu toku, je naše projekty možné realizovat,“ podotýká Petr Chmelař.
„Některé projekty jsou problematické především kvůli vlastnictví pozemků, na kterých opatření realizujeme. Z logiky věci je totiž potřeba k rozšíření vodního toku či ke vzniku meandrů nejen stávající koryto, ale také část sousedních pozemků. Často se jedná o pozemky, které nejdříve musíme odkoupit, abychom tato opatření mohli provést. To může komplikovat a prodlužovat přípravu podobných projektů. V takových případech nezáleží na našem úsilí, ale na ochotě, podmínkách a jednání s vlastníky těchto pozemků,“ poznamenal mluvčí.
Ostatně i v Mikulčicích projekt původně narážel na odpor ze strany obce a zemědělců hospodařících na polích, kterých se stavba dotkne.
Podobná léčebná kúra v příštích letech čeká také další jihomoravské toky. „Je to například revitalizace Knínického potoka, obnovení přirozeného vodního režimu Dyje, revitalizace toku a nivy Trkmanky. Tyto projekty jsou v současnosti v různých fázích přípravy,“ uvedl Chmelař.
Revitalizaci už má za sebou třeba řeka Velička, Popický potok či odstavené rameno Moravy Hrnčířské louky.
