„Máme zvuk bohužel spojený s nebezpečím, s vojenskými letadly a ostřelováním,“ povzdychne si.
Jurij Zadničenko a Oleksandr Kudrynetskyj tvoří rapové uskupení PVNCH (vyslovuje se Pivnič – pozn. red.), které minulou sobotu odehrálo spolu s raperem Michajlovem koncert na festivalu Brno, buď láska, který propojuje české a ukrajinské komunity.
Hudebníci se pro iDNES.cz rozpovídali o svých radikálních textech, kultuře v době války a názorech na rusko-ukrajinský konflikt.
„Máme pocit, že světu stále nedošlo, s kým máme tu čest. Lidé věří, že nastane příměří, ale ono nebude. Rusko se nezastaví jenom na Ukrajině. Oni nepovažují nikoho kromě sebe za plnohodnotné lidi.“
Cesta do Česka na festival byla pro oba snadná. „Zatím nejlehčí cestování, které jsme absolvovali od začátku války. Pohlíží se na nás pozitivně, protože jsme od jejího začátku dobrovolníci. Máme v pořádku všechny dokumenty, včetně vojenského lístku. I když někteří lidé nevěřili, že to vyjde, tak jsme tu,“ radovala se dvojice krátce po svém příjezdu z malé osady Varva v oblasti Černihiv na severu Ukrajiny, ze které oba pocházejí.
Varva má kolem sedmi tisíc obyvatel a převažuje tam zemědělský průmysl. „Podle nás je to nejdepresivnější oblast Ukrajiny, kterou prakticky nikdo nezná,“ směje se dvojice a vysvětluje důvod, proč se nyní více pohybuje v Kyjevě. „Je to sice hlavní město, ale cítíme se tam jako doma. Máme tam spoustu fanoušků a podporovatelů. Naposledy jsme hráli v sále pro 900 lidí a měli jsme téměř vyprodáno. To je na koncert v této době velmi dobrý výkon,“ popisují.
Brněnský satelit pomůže bránit Ukrajinu z vesmíru, detailně zaměří ruské jednotky |
Rapové duo vystupuje se svými koncerty nejvíce na Ukrajině, do zahraničí cestuje jen výjimečně. Před dvěma lety například vystupovali na oblíbeném festivalu Sziget, který se pravidelně koná v Budapešti a láká na největší jména současné hudební scény. Oblíbení jsou také v Polsku, kde koncertovali například ve Varšavě a v Krakově. „Publikum je tam skvělé,“ oceňují.
Výdělky posílají vojákům
Jejich fanoušci sestávají zejména z mužů. „Je děsivé vidět, jak se naše publikum postupně vytrácí. Mnozí z nich šli bojovat a padli. Velmi si vážíme toho, když na koncert přicházejí vojáci i muži s protézami. Máme pocit, že se nám daří je trošku rozveselit,“ líčí atmosféru na jednom z jejich posledních koncertů na Ukrajině. „Statistiky jsou v tomhle ohledu děsivé, velmi se nás to dotýká,“ zdůrazňují vážnost situace.
Na rapové scéně se pohybují od roku 2013, v jejich současné tvorbě se výrazně odráží válka na Ukrajině. Nejvíce v jejich loni vydaném albu Epocha. Mají také své vlastní hudební vydavatelství a zabývají se distribucí. „Naprostou většinu toho, co vyděláme z hudby a koncertů, posíláme na podporu našich vojáků. Lidé, kteří nás poslouchají, automaticky přispívají na výrobu válečných dronů,“ objasňuje dvojice svou iniciativu, kterou později přijala i 3. útočná brigáda.
Vojákům pleteme sítě do zákopů až šest hodin v kuse, líčí pomoc Ukrajinci v Brně |
S vojáky mají velmi dobré vztahy a spousta z nich je jejich fanoušky. „Naše texty jsou hodně o pozvedávání bojového ducha. Máme takovou písničku, ve které říkáme, že je potřeba zabít Rusáky. Víme o případech, kdy si naši vojáci pouštěli tyhle písničky schválně, aby je nepřátelé slyšeli a tím je demoralizovali. Funguje to,“ popisují Jurko se Saškem obsah svých radikálních textů.
Myšlenka, že by rusko-ukrajinský konflikt skončil tím, že by se Ukrajina vzdala svého území, je pro PVNCH nemyslitelná. „Máme pocit, že světu stále nedošlo, s kým máme tu čest. Lidé věří, že nastane příměří, ale ono nebude. Rusko se nezastaví jenom na Ukrajině. Oni nepovažují nikoho kromě sebe za plnohodnotné lidi. Je to jen otázka času,“ obává se rapová dvojice.
Adrenalin, pak vyhoření
Zároveň poukazují v této souvislosti na pocit méněcennosti, který vnímají u svého národa.
„Ruská propaganda je tak silná, že se jí nedá vzdorovat. Pocit méněcennosti naši lidé nedokázali ani za ty tři roky v sobě prolomit. Druhá strana toho velmi dobře využívá a odráží se to i v kultuře. Velkým rozmachem ukrajinské kultury do celého světa se výrazně snížila její kvalita a to ji vlastně znevažuje,“ odkazuje dvojice i na další oblasti, které konflikt ovlivňuje.
Byli šťastní, že mohou vypnout, říká muzikant o unikátním vystoupení v Kyjevě |
Aktuální situace má vliv i na jejich tvůrčí proces. „Když vypukla válka, tak přišla vlna adrenalinu. Do hudby jsme dali všechny svoje síly. Takové tempo ale není možné udržet dlouhodobě. Za ty tři roky už cítíme silné vyhoření. Chvíli pro nás byla muzika trochu terapií, ale dlouhodobě se vztek na vašem duševním zdraví projeví. Začíná být čím dál těžší najít ta správná slova,“ popisují své pocity ze psaní textů o válečné situaci.
Rádi by, aby přes vše negativní lidé neztráceli naději. „Prožíváme těžké časy, ale kultura je živá a rozvíjí se. Naše hodnoty byly vždy o tom, být co nejautentičtější a zůstat sami sebou. Musíme zachovat svoji identitu, protože jestli selžeme v této oblasti, tak prohrajeme i válku. Hlavní je se nevzdávat,“ dodávají.
