(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Mráz , MF DNES

Nepořádek a konflikty. Sousedé sepsali petici proti rodinám v nouzi

  • 36
Na projekt přidělování bytů sociálně slabším rodinám, za který nedávno dostalo město Brno ocenění Evropské unie, se snáší kritika. Sousedé proti sociálně slabším nájemníkům sepsali petici, v níž si stěžují na hluk, nepořádek a konflikty. Navíc některé rodiny dluží na nájemném.

Jedním z domů, do kterého město nastěhovalo rodiny v rámci projektu Rapid Re-Housing, je ten v Jabloňové ulici v Medlánkách. Ostatní obyvatelé si ale stěžují na hluk, nepořádek a konflikty. Devětašedesát nájemců dokonce sepsalo petici, kde žádají řešení problémů s nepřizpůsobivými sousedy. 

Podle šéfa brněnské ČSSD Olivera Pospíšila navíc rodiny dluží na nájemném téměř 330 tisíc korun.

„Město prezentuje vysokou úspěšnost projektu Rapid Re-Housing, ale já to vidím jinak. Vyžádal jsem si přehled stížností, informace k dluhům rodin a velmi jsem se divil,“ řekl Oliver Pospíšil.

Podle něj mělo k 30. září dluh 27 z 50 rodin, z toho v 17 případech byl dluh vyšší než 10 tisíc korun. „Byli tam i takoví lidé, kteří mají dluh 39, 43 nebo 44 tisíc korun,“ sdělil Pospíšil. 

Porota v Bruselu přitom v minulém měsíci vyzdvihla efektivitu projektu, s níž město pomáhá s hledáním nového domova lidem v sociální nouzi. Padesát rodin, které bydlely v soukromých ubytovnách nebo azylových domech, se v rámci projektu Rapid Re-Housing postupně přestěhovaly do městských bytů.

„Průběžných dluhů jsem si vědom, ty se bohužel budou objevovat, ale to neznamená, že jej rodiny nedokáží splatit,“ řekl zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má projekt na starosti.

Po roce město prodloužilo nájem všem rodinám kromě jedné

Podotkl, že větší problémy jsou maximálně se čtyřmi rodinami, které se podílí na šedesáti procentech celkového dluhu. Navíc se podle něj daří dluh snižovat a aktuálně nájemníci dluží 210 tisíc.

Se zbytkem se podle něj dá domluvit. „Rodiny jsme vybírali náhodně, nemůžeme počítat s tím, že by byl projekt stoprocentně úspěšný,“ vysvětlil Freund, podle něhož má Rapid Re-Housing úspěšnost vysokou. Po roce fungování město prodloužilo nájem 22 z 23 rodin. Zároveň ale upozornil, že i tehdy rodina, která měla relativně vysoký dluh 15 tisíc, dokázala vše splatit.

Oliver Pospíšil však uvedl, že město prezentuje pouze výsledky rodin, které žijí v bytech rok a platí, u ostatních výsledky zatím zamlčuje.

„Prezentujeme průběžné výsledky, které postupně budeme doplňovat. Nemyslím si ale, že by další hodnocení mělo rapidně nižší úspěšnost,“ ohradil se Freund. 

Hádky a konflikty nejsou výjimkou

Sousedé si ale stěžují na hluk a nepořádek. „Výjimkou ale nebyly ani incidenty s účastí policie, když přijde za rodinou například bývalý manžel matky nebo otec dětí, což se pak promění v konflikt a hádku,“ popsal Pospíšil.

Celkem napočítal 34 stížností od nájemců z několika domů. Především z domů číslo 22, 24, 26 na Jabloňové ulici, kde vznikla petice, ale přidali se i lidé z dalších lokalit. Situaci v domě na Václavské 1 pak lze slovy Pospíšila nazvat přímo kritickou. 

Freund však tvrdí, že v této ulici si opakovaně stěžuje pouze jedna žena. Zpochybňuje také vypovídající hodnotu petice. „Zjistili jsme, že pouze deset rodin z devětašedesáti vědělo, co podepisují. Na petici se dokonce podepsala i rodina, proti které byla stížnost mířena,“ poznamenal zastupitel.

Rapid Re-housing vznikl ve spolupráci brněnského magistrátu a Platformy pro sociální bydlení snažící se snížit bezdomovectví rodin a jednotlivců v Brně. „Sečetli jsme přes 400 rodin, které se nachází v bytové nouzi. Z nich jsme náhodně vylosovali padesátku, tak aby své zastoupení měly malé, střední i větší rodiny,“ vysvětlil Freund.