„V týmu, kterého jsem součástí, se věnujeme výzkumu mléčné žlázy, respektive prsu. Tam se kromě buněk, které jsou odpovědné za tvorbu a distribuci mléka a které se rakovinou stávají zhoubnými, nacházejí i další typy buněk,“ popisuje Belisová, která pracuje pod vedením doktorky Zuzany Koledové.
„V mém projektu se zaměřuji především na jeden takový buněčný typ, který byl v minulých výzkumech opomíjen a příliš se o jeho úloze ve vývoji a fungování mléčné žlázy neví,“ odhaluje doktorandka.
Tyto buňky – fibroblasty – jsou přitom podle ní zásadní při vzniku a rozvoji rakoviny prsu, kdy napomáhají růstu nádoru.
„My se snažíme zjistit, jaký je osud těchto buněk, odkud pocházejí a jak ovlivňují normální vývoj a fungování mléčné žlázy,“ vysvětluje vědkyně.
Součástí výzkumného týmu je už tři roky a při snaze vyvinout nové přístupy v léčbě rakoviny je podle ní zásadní detailně porozumět a popsat i normální mechanismy, jak to ve zdravém prsu funguje.
Belisová dostala za svůj výzkum od města Brna ocenění Brno Ph. D. Talent. Ona a dalších 24 oceněných studentů bude každý rok po dobu tří let dostávat stipendium sto tisíc korun, které jim umožní se výzkumu věnovat naplno.
„Díky stipendiu se budu moct věnovat především práci v laboratoři, nebudu si muset shánět další brigádu. To, že jsem toto ocenění dostala, je určitě mým největším úspěchem. Že někdo jiný ocení, že můj výzkum a projekt má smysl, je motivující,“ říká s úsměvem.
Studenti teď v laboratořích nepomohou
Doktorandka pochází ze Slovenska, ale rozhodla se jít studovat do Brna, protože podle jejích slov jsou v Česku prestižnější vysoké školy a víc možností zapojit se do kvalitního výzkumu. Letos měla v plánu jet na stáž do Francie, kde chtěla zjistit, jak fungují jiné výzkumné týmy a něco nového se naučit. Jenže pandemie koronaviru její plány zhatila.
Do laboratoří teď nesmějí chodit hosté, což platí i v Brně. Kvůli tomu teď vědcům nechodí s výzkumem pomáhat ostatní bakalářští nebo magisterští studenti. Výzkum je tak pouze na nich samotných.
„V budoucnu bych si přála, aby můj výzkum měl opravdu vliv na léčbu rakoviny. Prostě vědět, že to, co děláme, má skutečně smysl,“ svěřuje se Belisová.
I když je rakovina prsu stále velkým strašákem, tak se za posledních padesát let udělal velký posun ve vývoji její léčby.
„Myslím si, že je důležité, aby se o našich výzkumech mluvilo a aby společnost věděla, že stále na nových možnostech léčby pracují týmy po celém světě. Avšak to nejdůležitější, co pro sebe každá žena může udělat, je dbát na prevenci, nebát se a na preventivní prohlídky opravdu chodit,“ vybízí Belisová.
Díky důsledným prohlídkám je dnes rakovina prsu odhalena v dřívějších stadiích než dříve. Ženy nad 45 let mají jednou za dva roky mamografické vyšetření zdarma.
„S tímto onemocněním se ale setkávají i mladší ženy, proto je důležité, aby se pohmatem vyšetřovaly samy,“ vysvětluje ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda. Čím dříve je rakovina diagnostikována, tím se zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti léčby.
