Odborníci v pondělí likvidovali drůbež v Oslavanech či Nové Vsi, s Ivančicemi a Moravským Krumlovem by mohli být hotovi už v úterý. Boj s ptačí chřipkou však zatím nekončí, MF DNES proto přináší odpovědi na základní otázky ohledně nákazy.
1 Může v kraji vypuknout velká drůbeží epidemie?
Na jižní Moravě jsou čtyři ohniska ptačí chřipky – dvě v Ivančicích, po jednom v Moravském Krumlově a Brodě nad Dyjí. A další úhyny se objevily i jinde v republice.
Odborníci se tak obávají velké drůbeží epidemie, při níž by museli likvidovat chovy na rozsáhlém území. „Nedá se ale předvídat, jestli se nákaza výrazně rozšíří. Už teď děláme maximum, aby se to nestalo. Prioritou jsou nyní Ivančice a Krumlov, kde se utrácí všichni ptáci v ochranném pásmu, protože se zde nemoc šířila rychle. To ale nemusí být pravidlem všude,“ vysvětlil Ivan Přikryl z krajské veterinární správy.
Nechtěné zkušenosti s ptačí chřipkou mají z minulosti třeba v Rybníkářství Hodonín, které chová 4,5 tisíce hus. „Žádné úhyny ale v současné době neregistrujeme, letos jsou husy v obzvlášť dobré kondici. Ale obavy pochopitelně máme, asi jako všichni velkochovatelé,“ uvedl jednatel firmy Alois Kopečný.
2 Co bude následovat po likvidaci chovů?
Ivančice a Moravský Krumlov mají plošné preventivní vybíjení opeřenců z větší části za sebou, zbytek by měl být dokončen v úterý odpoledne. Tam, kde je hotovo, teď čeká chovy dezinfekce.
Aby byla účinná, musejí polevit mrazy a teploty se zvednout nad nulu. „Ptačí chřipka je poměrně odolný virus. Mráz ho zlikvidovat nemusí, spíše se na to nedá spolehnout,“ podotkl Přikryl.
Než budou místa vydezinfikována, nesmějí lidé v žádném případě chovy obnovit. „Ukliďte pouze trus doprostřed kurníku či voliéry a vyčkejte na další instrukce,“ nabádá občany starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09).
I po dezinfekci si ale lidé na novou drůbež počkají, než budou mít odborníci jistotu, že je hrozba ptačí chřipky zažehnána. „V ochranných pásmech je ještě 21 dní sledovací doba. Ale nejlepší je počkat, až opatření zrušíme úplně,“ nastínil ideální variantu Přikryl.
3 Hrozí pokuty? A jak vysoké budou náhrady?
Příkaz veterinářů o plošné likvidaci chovů nelze obcházet. „Lidé se samozřejmě ptají, jestli je nutné drůbež likvidovat, když není nakažená, ale že by někdo vyloženě odmítl, o tom nevím,“ podotkla za krizový štáb Ivančic Lenka Ditrichová.
Pokud by někdo nařízení neuposlechl, jednalo by se o porušení mimořádného veterinárního opatření. „U fyzických osob se pokuty pohybují do 50 tisíc korun, u firem jsou to až dva miliony,“ upozornil Přikryl s tím, že lidem v ochranném pásmu nedoporučuje ani „včasné“ zpracování drůbeže před příchodem veterinářů.
„Teoreticky, pokud je teplota nad varem, nic by se jim z jídla stát nemělo. Ale je to zbytečný risk a opět porušení vyhlášeného nařízení,“ dodal.
Menší chovy veterináři likvidují zpravidla smrtící injekcí, velkochovy pak v kontejnerech, kde jsou udušeny kysličníkem uhličitým. Náhrady škody, o něž musí chovatelé požádat do šesti týdnů od likvidace, se pak liší podle „důležitosti“.
Nosnice vyjde na 250 korun, slepice na výkrm na 40, chovná plemenice až na 350 a třeba pštros na 14 tisíc korun. Oficiální ceník obce ale ještě nedostaly. „O finančních náhradách budeme jednat v úterý na krajském úřadě. Konečné ceny nám však sdělí až ministerstvo zemědělství,“ upřesnila Ditrichová.
Odškodnění se bude nejspíš odvíjet až od statistik cen za jatečnou drůbež z letošního ledna.
Ministerstvo má na kompenzace zatím připraveno 31,3 milionu korun. Podle Rybníkářství Hodonín to nemůže stačit. Když tamní chov postihla v minulosti ptačí chřipka, dostali peníze za likvidaci hus i následnou dezinfekci. „Jen u nás to vyšlo na 15 milionů korun. Avizovaná částka mi proto přijde jako legrační,“ prohlásil Kopečný.
4 Jak můžou lidé bránit svoje chovy před nákazou?
Preventivní opatření je de facto jediné – maximálně zamezit styku drůbeže s volně žijícími ptáky, jež nákazu primárně přenášejí.
„Samozřejmě to neznamená slepice zavřít do sklepa. Je však vhodné, aby drobnochovatelé krmili v kurníku, jen tak se za krmením nebudou stahovat ptáci. A pomoci může i přezouvání, aby se neroznášel ptačí trus,“ naznačil opatření Přikryl. Minimálně do konce ledna také veterináři zakázali výstavy drůbeže, okrasného ptactva a holubů.
V ochranných pásmech v Ivančicích a Moravském Krumlově je ale prevence radikální – utracení zvířat. To ještě čeká například dva tisíce kachen ve šlechtitelském velkochovu firmy Sebol u Krumlova, jenž se nachází asi kilometr od ohniska nákazy.
„Postihne nás to hodně, musíme řešit, jak odříct zakázky a obnovit chov. Ale chápeme, že jde o nutné opatření, a postupujeme v souladu s doporučením,“ sdělil za firmu Pavel Bílek.
5 Co ptačí kolonie na Nových Mlýnech?
Poslední ohnisko ptačí chřipky na jižní Moravě se objevilo v Brodě nad Dyjí – obci, která se nachází u první z novomlýnských nádrží, na nichž hnízdí tisíce opeřenců. Ornitolog Josef Chytil, který se vodními ptáky v tamní lokalitě léta zabývá, ale domněnku o jejich hromadném ohrožení vyvrací.
„Divocí ptáci mají mnohonásobně vyšší odolnost,“ vysvětlil Chytil s tím, že nejohroženější skupinou jsou právě velkochovy drůbeže.
Ptačí chřipka na jižní Moravě
|
