Podle zahraničních studií by se to mohlo týkat zhruba pěti až 15 procent všech rodičů. „V souvislosti s mateřstvím a otcovstvím můžeme litovat řady věcí. Třeba že jsme měli dítě s konkrétním partnerem, že máme čtyři děti místo tří nebo že jsme měli dítě v určitém věku. Ale toto se týká čistě lidí, kteří by obecně řekli, že už by děti podruhé neměli. A to za žádných okolností,“ přibližuje Lenka Štěpánková.
Výzkumnice z katedry psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se tomuto tématu společně s kolegyní Lenkou Lacinovou věnovala ve své studii s názvem Regretting Motherhood, Loving the Child: Maternal Regret in Everyday Family Life in the Czech Republic.
O tomto relativně kontroverzním tématu se moc nemluví. A zmíněnou studii mají v současné chvíli v rukou recenzenti, takže ještě není zveřejněna. Můžete přiblížit, co je jejím cílem?
Lepší porozumění tématu a jeho připravení pro další studie, protože je to relativně mladá oblast výzkumu – s konceptem přišla izraelská socioložka Orna Donath teprve v roce 2015. Zároveň ale chceme toto téma dostat více do společnosti a tím i pomoci všem, kteří se s tím potýkají. Pro mnohé jde totiž o tabu, které se často setká spíše s odsouzením a neporozuměním. My konkrétně jsme v rámci této studie absolvovaly rozhovor s deseti ženami, které se s pocitem mateřské lítosti setkávají, a bavily jsme se o tom, jak se cítí v rodičovství, jak by popsaly svůj vztah k dítěti a jak to všechno koexistuje společně s lítostí.
Když vy budete introvert a dítě extrovert, bude to složitější. A naopak. Někomu to vadit nebude, ale pro někoho to bude spouštěčem lítosti.
