To useknutí malíčku a jiná sebepoškození mající za cíl vyhnout se službě netrestali tvrdě jen Rakušané, ale naprosto všechny armády. Jen málokterá armáda ale nutila bojovat na smrt vyhladovělé podvyživené muže - průměrná hmotnost rakouského pěšáka byla na konci války pod 50 kg.

Proč to píšu - praděda bojoval až do konce v armádě rakouské, jeho starší bratr byl jako kočí u čs. legií v Itálii, přímo na druhé straně fronty. Mimochodem byl svědkem popravy čs. legionářů italskou armádou za domnělou dezerci (ujel jim vlak). No a pradědu zase po příjezdu v Brně na nádraží okradla "sokolská hlídka" o erární deku a nějaké metály.