Pionýři turistiky vyráželi do přírody nalehko, v Podyjí viděli Švýcarsko

  16:00aktualizováno  16:00
Znojemský pedagog Josef Černý zkoumal počátky turistiky v Podyjí. V 19. století s ní začala skupina, která přírodou provedla básní. Pro popisování krás kolem sebe začala používat pojem „malebno.“

Jedním z nejobdivovanějších míst v Podyjí je již dlouhá léta Obří hlava – skalní útvar, který vypadá jako lidský obličej. Takhle jej v roce 1824 zvěčnil italský malíř Giovanni Maria Monsorno. | foto: archiv Josefa Černého

Pohádky les popisovaly jako strašidelné místo plné loupežníků. A rozsáhlá oblast, která se dnes nazývá národní park Podyjí, by se na to hodila dokonale. V 17. a částečně ještě v 18. století se do zdejší přírody vydávali kvůli obživě hlavně dřevorubci a uhlíři. Až teprve o století později lidé začali poprvé do lesů „organizovaně“ putovat za krásou.

Fotogalerie

Co je tam lákalo, zjišťoval znojemský pedagog Josef Černý. Podle něj šlo o dobu, kdy se v Podyjí rodilo něco, co bychom dnes označili jako turistiku. „Dlouho jsem si myslel, že do přírody chodili první malíři, třeba Ital Giovanni Maria Monsorno (jako první vyobrazil znojemský park v roce 1820 – pozn. red.), ale ti věděli, kam vyrazit, protože už před nimi někdo šel,“ vysvětluje.

Nejprve se lidem zdálo hezké to, co dnes většina turistů nevyhledává – oblast Louky, pole, vinice, mezi tím nějaká stavba. Teprve později se začali dívat na západ, Hradiště a dál na divokou přírodu.

Dokladem je i rozsáhlá báseň Schwarzenmohrenthal bey Znaym popisující Podyjí pod Znojmem od hradu až k řece Dyji, koncipovaná jako vycházka kolem města. Příroda je tu vyobrazená jako místo, kde člověk žije skutečným životem, jeho duše není týraná společností a může se tu dostat do kontaktu s Bohem.

Pohled na přírodu byl širší než dnes

Na několikadenní cesty se vydávala skupinka znojemských měšťanů, například podél řeky Dyje do Bítova. Vedl je Franz Pittner, úředník na panských statcích znalý historie, který interpretoval třeba malby znojemské rotundy.

Podnikl tři výpravy do Podyjí mimo vyznačené cesty mezi lety 1813 a 1818, tedy v době, kdy nic jako turistika neexistovalo. Ubytovny či odznaky přišly až o několik desítek let později.

S poutnictvím, jak Černý tyto cesty nazývá, začali v době, kdy na území českého království byla ještě francouzská armáda. „Skončila válka a ve Znojmě už byla skupina lidí, které nezajímala. Chtěli žít jinak a měli jiné hodnoty,“ říká pedagog.

Podle něj se inspirovali pravděpodobně malířem Williamem Gilpinem, který se procházel v jižním Walesu podél řeky Wye. Jeho knihy byly oblíbené v Rakousku a znojemská skupinka v nich podle všeho našla inspiraci. Stejně jako Gilpin začala používat pojem „malebno“.

„Pittner velmi často psal, že je kraj malebný a že by jej mohli malíři malovat. Často to spojoval s tím, že je romantický či divoce krásný. Tehdejší pohled na přírodu byl širší než dnes, kdy vylezeme na horu a řekneme, že je výhled hezký,“ tvrdí Černý.

Čtyři ostrovy blažených

Zážitky z putování Pittner publikoval v časopise Hesperus, vydávaném moravskými intelektuály. Nejspíš tak hledal obdobně smýšlející lidi.

„Asi je nenašel, ale i tak rychle přibývalo těch, kteří se vydávali na delší putování přírodou. Už kolem roku 1820 existovaly trasy pro poutníky. Vedly většinou po silnicích, výjimkou je ona cesta ze Znojma do Bítova. Přestože byla v bedekrech propagovaná, nevíme, jak hojně ji využívali. Ale kolem roku 1840 na Novém Hrádku už v mlýně ubytovávali a k dostání tu bylo pivo, takže sem lidé asi chodili,“ míní pedagog.

Pittner také o Podyjí často mluvil jako o Moravském Švýcarsku, ačkoliv „švýcarsky“ nevypadalo. „Tamní krajina ale byla nejvyšším ideálem krásy přírody, a když Podyjí nazval Švýcarskem, tak to mínil jako vysoký stupeň krásy,“ míní.

Na Vranovsku hned čtyři oblasti nazývá jako elysium – ostrovy blažených, kam po smrti odcházeli antičtí hrdinové a které vyvolávají zvláštní stavy duše.

Mácha by se do divočiny neodvážil

Zajímavé je, s jakou výbavou se první poutníci do divoké přírody vydávali. Nejlépe v lehkém oblečení, vysokých botách, košili nebo vestě bez saka a fraku. Doporučen byl však dlouhý a široký kabát, který v noci dobře posloužil namísto deky.

Třeba nejznámější rakouský chodec Josef Kyselak přešel jen v košili celé Alpy. Podle Černého by mohl být považován za zakladatele graffitti, či ještě lépe tagů. „Kam vlezl, napsal tam JK. Údajně i na skále u znojemské přehrady,“ vypráví Černý. Kyselak na procházky nosil pušku, batoh maximálně 3,5 kilogramu těžký a doprovázel ho pes.

Jedině tak se dalo chodit rychle, jak to bývalo běžné. Klidně i třicet kilometrů denně. „Karel Hynek Mácha chodil padesát, byl ale abnormálně fyzicky zdatný, což potvrdili i antropologové,“ vypráví Černý, jenž se k počátkům poutnictví v Podyjí vlastně díky Máchovi dostal.

Cestami do přírody se zabývá už dlouho a mapoval třeba Máchovu pěší cestu do Itálie. Sám básník ale v Podyjí prý nebyl. Neodvážil by se do divočiny – byl vzorně vychovaným mladým mužem a chodil jen po vyznačených cestách.

Nejčtenější

Eda z Mostu! je moje role snů. Lidé mě zdraví „drž úhel“, říká Isteník

Michal Isteník hraje výčepního Edu, který v Mostě provozuje hospodu Severka....

Seriál Most! protkaný nekorektním humorem trhá divácké rekordy. Diváky baví i impotentní výčepní Eda, ztvárněný...

„Vlevo dole, vole.“ Timo připsal prezidentovi další citát pod mostem

Pod mostem v Bítešské ulici v Brně se objevil další nápis odkazující na kauzu...

V Brně se po čase znovu objevil nápis odkazující na kauzu prezidenta Miloše Zemana kolem jeho obvinění zesnulého...

Veřejnost musí vědět, co se tady děje, říká manžel napadené muslimky

Muneeb Hassan Alrawi v brněnské mešitě

Když mu ve čtvrtek odpoledne volala manželka, Muneeb Hassan Alrawi z jejího hlasu poznal, že něco není v pořádku. Po...

Kapitán z Vranova byl hrdina i padělatel diplomů, nyní je z něj vězeň

Martin Balík za kormidlem vranovské lodi Dyje, jejímž byl majitelem i kapitánem.

Získal sympatie, když na vranovskou nádrž vrátil legendární loď. Ale zároveň měl kapitán Martin Balík několik problémů...

Skupina mužů v Brně vulgárně nadávala muslimce, ta se zamkla v autě

Muslimka se modlí v mešitě ve filipínském Paranaque během prvního dne postního

Ostrému slovnímu ataku ve čtvrtek v Brně čelila žena zahalená v šátku, která se před vulgární skupinou mužů raději...

Další z rubriky

Zrušenou leteckou linku do Mnichova chtějí v Brně obnovit už v září

Brněnské letiště v Tuřanech.

Náhlý konec letecké linky z Brna do Mnichova po sobotním ohlášeném krachu britského dopravce BMI Regional zaskočil...

Veřejnost musí vědět, co se tady děje, říká manžel napadené muslimky

Muneeb Hassan Alrawi v brněnské mešitě

Když mu ve čtvrtek odpoledne volala manželka, Muneeb Hassan Alrawi z jejího hlasu poznal, že něco není v pořádku. Po...

S pomocí motorkářů unesli podle obžaloby manažera, týdně chtěli pět milionů

Krajský soud v Brně se začal zabývat případem trojice mužů, kteří podle...

Trojice vyděračů vymámila z manažera 41 milionů korun. V případu, jímž se ve čtvrtek začal zabývat Krajský soud v Brně,...

Najdete na iDNES.cz