Pionýři turistiky vyráželi do přírody nalehko, v Podyjí viděli Švýcarsko

  16:00aktualizováno  16:00
Znojemský pedagog Josef Černý zkoumal počátky turistiky v Podyjí. V 19. století s ní začala skupina, která přírodou provedla básní. Pro popisování krás kolem sebe začala používat pojem „malebno.“

Jedním z nejobdivovanějších míst v Podyjí je již dlouhá léta Obří hlava – skalní útvar, který vypadá jako lidský obličej. Takhle jej v roce 1824 zvěčnil italský malíř Giovanni Maria Monsorno. | foto: archiv Josefa Černého

Pohádky les popisovaly jako strašidelné místo plné loupežníků. A rozsáhlá oblast, která se dnes nazývá národní park Podyjí, by se na to hodila dokonale. V 17. a částečně ještě v 18. století se do zdejší přírody vydávali kvůli obživě hlavně dřevorubci a uhlíři. Až teprve o století později lidé začali poprvé do lesů „organizovaně“ putovat za krásou.

Fotogalerie

Co je tam lákalo, zjišťoval znojemský pedagog Josef Černý. Podle něj šlo o dobu, kdy se v Podyjí rodilo něco, co bychom dnes označili jako turistiku. „Dlouho jsem si myslel, že do přírody chodili první malíři, třeba Ital Giovanni Maria Monsorno (jako první vyobrazil znojemský park v roce 1820 – pozn. red.), ale ti věděli, kam vyrazit, protože už před nimi někdo šel,“ vysvětluje.

Nejprve se lidem zdálo hezké to, co dnes většina turistů nevyhledává – oblast Louky, pole, vinice, mezi tím nějaká stavba. Teprve později se začali dívat na západ, Hradiště a dál na divokou přírodu.

Dokladem je i rozsáhlá báseň Schwarzenmohrenthal bey Znaym popisující Podyjí pod Znojmem od hradu až k řece Dyji, koncipovaná jako vycházka kolem města. Příroda je tu vyobrazená jako místo, kde člověk žije skutečným životem, jeho duše není týraná společností a může se tu dostat do kontaktu s Bohem.

Pohled na přírodu byl širší než dnes

Na několikadenní cesty se vydávala skupinka znojemských měšťanů, například podél řeky Dyje do Bítova. Vedl je Franz Pittner, úředník na panských statcích znalý historie, který interpretoval třeba malby znojemské rotundy.

Podnikl tři výpravy do Podyjí mimo vyznačené cesty mezi lety 1813 a 1818, tedy v době, kdy nic jako turistika neexistovalo. Ubytovny či odznaky přišly až o několik desítek let později.

S poutnictvím, jak Černý tyto cesty nazývá, začali v době, kdy na území českého království byla ještě francouzská armáda. „Skončila válka a ve Znojmě už byla skupina lidí, které nezajímala. Chtěli žít jinak a měli jiné hodnoty,“ říká pedagog.

Podle něj se inspirovali pravděpodobně malířem Williamem Gilpinem, který se procházel v jižním Walesu podél řeky Wye. Jeho knihy byly oblíbené v Rakousku a znojemská skupinka v nich podle všeho našla inspiraci. Stejně jako Gilpin začala používat pojem „malebno“.

„Pittner velmi často psal, že je kraj malebný a že by jej mohli malíři malovat. Často to spojoval s tím, že je romantický či divoce krásný. Tehdejší pohled na přírodu byl širší než dnes, kdy vylezeme na horu a řekneme, že je výhled hezký,“ tvrdí Černý.

Čtyři ostrovy blažených

Zážitky z putování Pittner publikoval v časopise Hesperus, vydávaném moravskými intelektuály. Nejspíš tak hledal obdobně smýšlející lidi.

„Asi je nenašel, ale i tak rychle přibývalo těch, kteří se vydávali na delší putování přírodou. Už kolem roku 1820 existovaly trasy pro poutníky. Vedly většinou po silnicích, výjimkou je ona cesta ze Znojma do Bítova. Přestože byla v bedekrech propagovaná, nevíme, jak hojně ji využívali. Ale kolem roku 1840 na Novém Hrádku už v mlýně ubytovávali a k dostání tu bylo pivo, takže sem lidé asi chodili,“ míní pedagog.

Pittner také o Podyjí často mluvil jako o Moravském Švýcarsku, ačkoliv „švýcarsky“ nevypadalo. „Tamní krajina ale byla nejvyšším ideálem krásy přírody, a když Podyjí nazval Švýcarskem, tak to mínil jako vysoký stupeň krásy,“ míní.

Na Vranovsku hned čtyři oblasti nazývá jako elysium – ostrovy blažených, kam po smrti odcházeli antičtí hrdinové a které vyvolávají zvláštní stavy duše.

Mácha by se do divočiny neodvážil

Zajímavé je, s jakou výbavou se první poutníci do divoké přírody vydávali. Nejlépe v lehkém oblečení, vysokých botách, košili nebo vestě bez saka a fraku. Doporučen byl však dlouhý a široký kabát, který v noci dobře posloužil namísto deky.

Třeba nejznámější rakouský chodec Josef Kyselak přešel jen v košili celé Alpy. Podle Černého by mohl být považován za zakladatele graffitti, či ještě lépe tagů. „Kam vlezl, napsal tam JK. Údajně i na skále u znojemské přehrady,“ vypráví Černý. Kyselak na procházky nosil pušku, batoh maximálně 3,5 kilogramu těžký a doprovázel ho pes.

Jedině tak se dalo chodit rychle, jak to bývalo běžné. Klidně i třicet kilometrů denně. „Karel Hynek Mácha chodil padesát, byl ale abnormálně fyzicky zdatný, což potvrdili i antropologové,“ vypráví Černý, jenž se k počátkům poutnictví v Podyjí vlastně díky Máchovi dostal.

Cestami do přírody se zabývá už dlouho a mapoval třeba Máchovu pěší cestu do Itálie. Sám básník ale v Podyjí prý nebyl. Neodvážil by se do divočiny – byl vzorně vychovaným mladým mužem a chodil jen po vyznačených cestách.

Nejčtenější

Už vím, zda se k biatlonu vrátím, prozradila Koukalová

Gabriela Koukalová na besedě v brněnském Sono Centrum

Biatlonová mistryně světa Gabriela Koukalová po čase opět vystoupila na veřejnosti. V Brně na přednášce o psychologii a...

Voda ve vyprahlé půdě dojde už příští měsíc, děsí se zemědělci

Kukuřičné pole v Texasu. Letošní sucho je nejhorší za desítky let (22. července

Jestliže loňský rok zemědělci považovali za katastrofální, teď mají ještě větší obavy. Vody v půdě je totiž výrazně...

Doba po Zábranském. Kometa vsadí na nového kouče, šéf má jinou výzvu

Trenér Komety Libor Zábranský se raduje ze zisku extraligového titulu.

Libor Zábranský coby generál hokejové Komety Brno nenechal od konce sezony uběhnout ani jeden týden, než oznámil...

Znásilňoval kluky a žádal videa, teď chce bývalý skautský vedoucí z vězení

Bývalý skautský vedoucí Martin Mertl, který byl odsouzen na deset let za...

Za zneužití téměř čtyř desítek chlapců ze skautského oddílu jej soud v roce 2013 poslal na deset let za mříže. Dvě...

Ovčáci vnikli na zahradu a zabili psa, jeho majitelka se musela schovat

Dvojice německých ovčáků, kterou znojemští strážníci už dvakrát odchytili při...

Přímo na své zahradě musela žena ze Znojma přihlížet útoku dvou německých ovčáků, kteří se vrhli na jejího psa a...

Další z rubriky

Dřív se vedly pořadníky, teď už studenty letní úklidová brigáda neláká

Ilustrační snímek.

Letní úklidová brigáda pro hodonínskou mládež za 80 korun na hodinu už netáhne jako dřív. V posledních několika letech...

Na Hodonínsku se zřítil šedesátiletý rogalista. Zraněním podlehl

Ilustrační snímek

Šedesátiletý rogalista se v neděli večer zřítil se svým motorovým padákovým kluzákem poblíž rozhledny u Nového...

Nejistá sezona v Brně. V divadlech se bojovalo s komisemi o každý kus

Schvalovací komise za komunismu řešily také hry ochotnických souborů, jako bylo...

Před listopadem 1989 musely všechny hry v brněnských divadlech projít přes „schvalovačky“. Tehdejší komunističtí...

Najdete na iDNES.cz