Pionýři turistiky vyráželi do přírody nalehko, v Podyjí viděli Švýcarsko

  16:00aktualizováno  16:00
Znojemský pedagog Josef Černý zkoumal počátky turistiky v Podyjí. V 19. století s ní začala skupina, která přírodou provedla básní. Pro popisování krás kolem sebe začala používat pojem „malebno.“

Jedním z nejobdivovanějších míst v Podyjí je již dlouhá léta Obří hlava – skalní útvar, který vypadá jako lidský obličej. Takhle jej v roce 1824 zvěčnil italský malíř Giovanni Maria Monsorno. | foto: archiv Josefa Černého

Pohádky les popisovaly jako strašidelné místo plné loupežníků. A rozsáhlá oblast, která se dnes nazývá národní park Podyjí, by se na to hodila dokonale. V 17. a částečně ještě v 18. století se do zdejší přírody vydávali kvůli obživě hlavně dřevorubci a uhlíři. Až teprve o století později lidé začali poprvé do lesů „organizovaně“ putovat za krásou.

Fotogalerie

Co je tam lákalo, zjišťoval znojemský pedagog Josef Černý. Podle něj šlo o dobu, kdy se v Podyjí rodilo něco, co bychom dnes označili jako turistiku. „Dlouho jsem si myslel, že do přírody chodili první malíři, třeba Ital Giovanni Maria Monsorno (jako první vyobrazil znojemský park v roce 1820 – pozn. red.), ale ti věděli, kam vyrazit, protože už před nimi někdo šel,“ vysvětluje.

Nejprve se lidem zdálo hezké to, co dnes většina turistů nevyhledává – oblast Louky, pole, vinice, mezi tím nějaká stavba. Teprve později se začali dívat na západ, Hradiště a dál na divokou přírodu.

Dokladem je i rozsáhlá báseň Schwarzenmohrenthal bey Znaym popisující Podyjí pod Znojmem od hradu až k řece Dyji, koncipovaná jako vycházka kolem města. Příroda je tu vyobrazená jako místo, kde člověk žije skutečným životem, jeho duše není týraná společností a může se tu dostat do kontaktu s Bohem.

Pohled na přírodu byl širší než dnes

Na několikadenní cesty se vydávala skupinka znojemských měšťanů, například podél řeky Dyje do Bítova. Vedl je Franz Pittner, úředník na panských statcích znalý historie, který interpretoval třeba malby znojemské rotundy.

Podnikl tři výpravy do Podyjí mimo vyznačené cesty mezi lety 1813 a 1818, tedy v době, kdy nic jako turistika neexistovalo. Ubytovny či odznaky přišly až o několik desítek let později.

S poutnictvím, jak Černý tyto cesty nazývá, začali v době, kdy na území českého království byla ještě francouzská armáda. „Skončila válka a ve Znojmě už byla skupina lidí, které nezajímala. Chtěli žít jinak a měli jiné hodnoty,“ říká pedagog.

Podle něj se inspirovali pravděpodobně malířem Williamem Gilpinem, který se procházel v jižním Walesu podél řeky Wye. Jeho knihy byly oblíbené v Rakousku a znojemská skupinka v nich podle všeho našla inspiraci. Stejně jako Gilpin začala používat pojem „malebno“.

„Pittner velmi často psal, že je kraj malebný a že by jej mohli malíři malovat. Často to spojoval s tím, že je romantický či divoce krásný. Tehdejší pohled na přírodu byl širší než dnes, kdy vylezeme na horu a řekneme, že je výhled hezký,“ tvrdí Černý.

Čtyři ostrovy blažených

Zážitky z putování Pittner publikoval v časopise Hesperus, vydávaném moravskými intelektuály. Nejspíš tak hledal obdobně smýšlející lidi.

„Asi je nenašel, ale i tak rychle přibývalo těch, kteří se vydávali na delší putování přírodou. Už kolem roku 1820 existovaly trasy pro poutníky. Vedly většinou po silnicích, výjimkou je ona cesta ze Znojma do Bítova. Přestože byla v bedekrech propagovaná, nevíme, jak hojně ji využívali. Ale kolem roku 1840 na Novém Hrádku už v mlýně ubytovávali a k dostání tu bylo pivo, takže sem lidé asi chodili,“ míní pedagog.

Pittner také o Podyjí často mluvil jako o Moravském Švýcarsku, ačkoliv „švýcarsky“ nevypadalo. „Tamní krajina ale byla nejvyšším ideálem krásy přírody, a když Podyjí nazval Švýcarskem, tak to mínil jako vysoký stupeň krásy,“ míní.

Na Vranovsku hned čtyři oblasti nazývá jako elysium – ostrovy blažených, kam po smrti odcházeli antičtí hrdinové a které vyvolávají zvláštní stavy duše.

Mácha by se do divočiny neodvážil

Zajímavé je, s jakou výbavou se první poutníci do divoké přírody vydávali. Nejlépe v lehkém oblečení, vysokých botách, košili nebo vestě bez saka a fraku. Doporučen byl však dlouhý a široký kabát, který v noci dobře posloužil namísto deky.

Třeba nejznámější rakouský chodec Josef Kyselak přešel jen v košili celé Alpy. Podle Černého by mohl být považován za zakladatele graffitti, či ještě lépe tagů. „Kam vlezl, napsal tam JK. Údajně i na skále u znojemské přehrady,“ vypráví Černý. Kyselak na procházky nosil pušku, batoh maximálně 3,5 kilogramu těžký a doprovázel ho pes.

Jedině tak se dalo chodit rychle, jak to bývalo běžné. Klidně i třicet kilometrů denně. „Karel Hynek Mácha chodil padesát, byl ale abnormálně fyzicky zdatný, což potvrdili i antropologové,“ vypráví Černý, jenž se k počátkům poutnictví v Podyjí vlastně díky Máchovi dostal.

Cestami do přírody se zabývá už dlouho a mapoval třeba Máchovu pěší cestu do Itálie. Sám básník ale v Podyjí prý nebyl. Neodvážil by se do divočiny – byl vzorně vychovaným mladým mužem a chodil jen po vyznačených cestách.

Nejčtenější

Žena psychicky deptala synovu učitelku, vylákala od ní pět milionů

ilustrační snímek

Ve dne i v noci bombardovala žena z Brněnska desítkami SMS učitelku svého syna, ze které se snažila vylákat peníze. S...

V den útoku na Kvitovou musel být na stavbě, tvrdí kolega obžalovaného

Obžalovaného Radima Žondru přivádí ke Krajskému soudu v Brně, který se zabývá...

Brněnský krajský soud pokračuje v projednávání případu napadení tenistky Petry Kvitové. Obžalovaným je Radim Žondra,...

Řidič se přes noc vyřádil na fotbalovém hřišti, zůstalo tam oraniště

Břeclavské fotbalové hřiště Pastvisko poničila kola vozidla či vozidel, které...

Několik vyrytých kruhů se objevilo na zasněženém fotbalovém hřišti v Břeclavi. Na svědomí je má jeden či více řidičů...

Žena uvěřila, že prodá kočárek do USA, podvodníkovi ještě zaplatila

Auto srazilo v Praze chodkyni s kočárkem (14.12.2015).

Na svou naivitu doplatila devětadvacetiletá žena z Brněnska, která se snažila přes internet udat svůj použitý kočárek....

Na bobry nalíčili u Brna zakázanou železnou past, může zabít i člověka

Železnou past s jablkem jako návnadou na bobry položil neznámý člověk u řeky...

Přísně zakázaná pytlácká železa někdo nastražil nedaleko chatové oblasti mezi Veverskou Bítýškou a Herolticemi na...

Další z rubriky

Přetíženému tahu z Brna do Svitav mají ulevit mimoúrovňové křižovatky

Otevření nového úseku dálnice D1 mezi Hulínem a Říkovicemi, kde se nachází

Vylepšené křižovatky s mimoúrovňovým křížením za miliardu korun chystají silničáři na frekventovaném tahu z Brna do...

VIDEO: Kapsářka využila tlačenici v obchodě, muži vzala z tašky 80 tisíc

Zlodějka vytáhla muži z tašky 80 tisíc

Nepozornosti muže při nakupování v Hatích na česko-rakouských hranicích využila pohotová kapsářka, která mu z tašky...

VIDEO: U Svratky se našla další zakázaná past, byla v sudu u chaty

Pytlácká past v sudu u chatky na Brněnsku

V sudu u jedné z chat v rekreační oblasti mezi Veverskou Bítýškou a Herolticemi na Brněnsku se objevila pytlácká...

Najdete na iDNES.cz