Lidé, jejichž úkolem bylo mimo jiné přednášet mladým vojákům o nebezpečích nacismu a komunismu, byli z "úsporných a reorganizačních" důvodů propuštěni.
Vedení univerzity o tom rozhodlo shodou okolností zrovna v době, kdy si čeští vojáci malovali v Afghánistánu na své helmy erby SS.
Proč potřebují historii
|
Poté, co na vyhazov upozornila MF DNES, je vše najednou jinak: zlikvidované pracoviště historiků se téměř zázračně obnovuje. Třebaže jako detašované pracoviště Vojenského historického ústavu Praha.
"Oslovíme i ty pedagogy, kteří museli z univerzity odejít," říká šéf historického ústavu Aleš Knížek.
"Rozehnání pedagogů bylo fatální chybou. Od června proto opět s přednáškami začínáme," dodává Knížek. Názor změnil i rektor univerzity Rudolf Urban, jenž původně propuštění historiků obhajoval. Nadřízení z ministerstva obrany mu totiž jeho krok ostře vytkli.
Vojákům chybí znalost historie
Po domluvě s Vojenským historickým ústavem se prý teď Urban bude snažit "zvýšit kvalitu výuky tak, aby se zlepšil osobnostní profil vojáků, kteří na univerzitě studují".
A co na to vyhození historici? "Našli jsme si už jiná místa," říká jeden z nich – Libor Svoboda. Spolupráci se však nebrání: "Své přednášky jsem nehodil do kamen. Pokud tedy přijde nabídka, zvážím ji."
To, jak důležité jsou pro vojáky znalosti historie, dokazuje i zkušenost Eduarda Stehlíka z Vojenského historického ústavu: "Zvláště u mladých vojáků se setkávám s naivním obdivem k jednotkám SS. A když připomenu, že šlo o zločineckou organizaci, jsou zaskočeni."
O tom, že podobná neznalost historie není výjimečná, svědčí i ohlasy na články o extremismu v armádě, které dorazily do MF DNES. Vojáci v nich říkají, že nevidí rozdíl mezi elitními jednotkami SS, Varšavské smlouvy či NATO, "protože v nich přece sloužili vlastenci ochotní položit život za svou zemi".
Vzdělávat se budou všichni, i nejvyšší velení
Výuka historie se teď nebude týkat jen řadových velitelů či vojáků, ale i generálů. Aby se již, tak jako v Afghánistánu, nestalo, že symboly SS na uniformách svých vojáků nebudou vidět jako problém, "protože to jsou jinak dobří bojovníci".
Po zrušení přednášek historie armádě teoreticky hrozilo, že se změní jen v jakousi "bezpečnostní agenturu", jejíž velitelé splní bezduše rozkaz kohokoliv a proti komukoliv.
Na to, že armáda musí stát na jiných základech, upozorňuje třeba hrdina druhé světové války Tomáš Sedláček: "V bojích o Dukelský průsmyk nás drželo nad vodou hlavně vědomí, jaké oběti přinesli předci, aby náš stát vznikl. Vlastně jen proto jsme se z té hrůzy nezbláznili či neutekli."