Mnozí pořadatelé museli kvůli nízkému počtu prodaných lístků zrušit naplánované akce.
„Lidé teď více přemýšlí, za co peníze utratit,“ říká Radek Priputen z modřické agentury S promotion, která pořádá i Kulturu pod hvězdami - projekt, jenž propojuje krásná venkovní místa s muzikály, divadlem nebo koncerty.
Není jednodušší pořádat kulturní akci někde uvnitř než pod hvězdami?
Přiznám se, že s těmi vnitřními nemám žádné zkušenosti, ale samozřejmě že v koncertní hale nemusíte řešit třeba nevoli počasí nebo hmyz. Venkovní akce nesou určitá rizika, bezpečnost lidí je tak na prvním místě. Díkybohu jsme ale ještě nikdy nemuseli kvůli počasí žádný naplánovaný program úplně zrušit. A co se hmyzu týče, všem nabízíme repelent zdarma. Chceme, aby si návštěvníci vychutnali kulturní zážitek všemi doušky bez toho, aby je otravovali komáři.
V týdnu, kdy vypukla válka, prodeje spadly téměř na nulu. Geopolitická situace se nás dotýká, je to celorepublikový trend.
Radek Priputenpromotér
Co je na venkovní akci nejlepší
Atmosféra. Když sedíte a vychutnáváte si váš oblíbený muzikál, v ruce držíte skleničku bílého vína a nad hlavou máte zářící hvězdy, tak je to opravdu opojující pocit. Jste venku na čerstvém vzduchu a okolo sebe máte zámek, který dokresluje scenérii. Máme třeba muzikál Děti ráje, kdy lidé nevydrží dlouho na židlích, ty písničky je svádějí k tanci a je to prostě nádherné. Loni se nám třikrát stalo, že lidé vyrazili dopředu a udělali takový ten rockový kotel, hodně je to bavilo. V divadle si tohle nedokážu představit.
Kam všude kulturu přinášíte?
Letos jsme na třinácti místech napříč celou republikou, je to historicky nejvíc. Začínali jsme jednou akcí v Lednici, dva roky zpátky jsme byli na třech místech a minulý rok na sedmi. Těším se a jsem zvědavý, co letošní a příští ročník přinesou. I přes všechny nevole současného světa rosteme, takže doufám, že to tak bude pokračovat.
Nevolí myslíte hlavně pandemii? Jak moc vás omezila v minulých ročnících?
Paradoxně moc ne. Loni jsme měli sedm lokací a drtivá většina lístků se prodala. Ono díky tomu, že jsme venku, tak pro nás řada opatření končila dřív. Byla to výhoda, i proto se během covidu na scéně vyrojilo mnoho podobných projektů, jako děláme my. Kvůli covidu jsme zrušili snad jen jednu akci.
Zaznamenali jste, že mají teď lidé po kultuře větší hlad?
Počty prodejů jdou úplně mimo naše predikce a očekávání, ta křivka je bláznivá. Během prvního covidového roku se lidé báli, takže tolik lístky nekupovali. Druhý rok si lidé včetně nás mysleli, že je covid za námi, takže se nakupovalo stejně jako v minulosti. Bohužel nejhorší je ale letošní sezona, kdy se ve společnosti covid už tolik neřeší. Prodali jsme zatím nejméně lístků.
Nebojí se jen lidé kupovat vstupenky dopředu po dvou nejistých letech?
Hodně z nich říká, že to nechávají na poslední chvíli, my ale máme desetiletá data a nemyslíme si, že by se společnost tak rapidně změnila. Nejspíš je viníkem neustálé zdražování, lidé teď více přemýšlí, za co peníze utratit. Taky nám často píšou, že mají v šuplíku další dvě vstupenky, které se jim pořád přesouvají. Musím nicméně podotknout, že my jsme nezdražili, dokonce jsme vytvořili novou, levnější kategorii vstupenek.
Ovlivnila prodej i válka na Ukrajině?
Ano, ten týden, kdy vypukla, nám prodeje spadly téměř na nulu. Geopolitická situace se nás dotýká, bohužel se musíme potýkat i s těmito faktory. Každopádně tohle je celorepublikový trend, vím, že se celá řada akcí ruší. Ty naše nejsou nijak obří - abychom byli v plusu, tak potřebujeme prodat několik stovek vstupenek. U velkých festivalů potřebují prodat dvacet tisíc lístků, jen aby byli na nule. A s tím je opravdu zásadní problém.
Nepředstavuje pro vás nedostatek prodaných lístků i organizační problémy?
Jak jsem již zmínil, máme spočítanou pomyslnou červenou linii vstupenek, kterou musíme překročit, abychom byli v plusu. Kdybychom fungovali tak, že každou akci, kde čísla nepřekonáme, musíme odpískat, to bychom zrušili skoro všechno. Jsou představení, která jsou lehce v minusu, pak jiná, která jsou lehce v plusu. Zkrátka ono se to nějak počítá a na konci snad vyjde. (úsměv) V podstatě jedinou praktickou věc, kterou to ovlivňuje, je počet židlí, které na akce vozíme.
Jak vlastně zajišťujete, aby se při akcích neničila okolní příroda?
Myslíme na to, aby se nesešlapala tráva, zejména v prostorách zámků si na ni hodně potrpí. Takže právě pozice židlí posouváme například na louce tak, aby se nevytvořily cestičky. Po skončení představení každou lokalitu procházíme a uklízíme sebemenší nedopalek. Neřešíme rockový festival, takže s odpadky až takový problém není, po akci nasbíráme třeba jen pět pytlů. Lidé si spíš dají vínko a láhev pak skončí v kontejneru na sklo.
A co akustika, přece jen koncertní haly jsou stavěné tak, aby měly dobrou kvalitu zvuku...
Je to oříšek, náš pan mistr zvuku musí v každé lokalitě řešit jiné problémy. Třeba na nádvoří v Opočně, které je celé vydlážděné, se zvuk hodně odráží, v Podzámecké zahradě v Kroměříži se naopak kvůli hojné vegetaci pohlcuje. Ale je to profesionál, nikdo si na akustiku zatím nestěžoval. Naopak chodí chvála, párkrát za mnou přišli amatérští zvukaři, kteří říkali, že to i po téhle stránce bylo výborné.
Jaké nejlepší akce letos v Jihomoravském kraji pořádáte?
Za dva týdny odstartujeme v Boskovicích muzikálem Robinson Crusoe, který je výborný a lidé by si jej neměli nechat ujít. V retro stylu se odehrají akce u biotopu v městské části Brno-jih, plánujeme tam muzikály Rebelové, Děti ráje a Drákulu s Danielem Hůlkou v hlavní roli. Samozřejmě nesmím zapomenout na Lednici, kde jsme vznikli a kam se rádi vracíme. Tam nás čeká muzikál Láska nebeská, inscenace komedie Art od Divadla bez zábradlí a komorní nastudování Rusalky.
