Štve nás, že nemáme u domu pořádné chodníky, že nám chybí hřiště na hraní pro děti nebo sportování pro teenagery a že v trolejbusech musíme trpět na tvrdých umělohmotných sedačkách. Leze nám na nervy, že když pospícháme, musíme v podchodu pod hlavním nádražím kličkovat mezi chodci hlemýždi.
Takové a další signály vyslali Brňané magistrátu a přidali i návod, jak to vyřešit a kolik by to stálo. Od ledna totiž mohou přihlašovat své nápady na webové stránce damenavas.brno.cz v rámci projektu Dáme na vás, na který Brno uvolnilo z rozpočtu 20 milionů korun.
Sešlo se zatím kolem 60 projektů a každý den přibývají další. Od lidí dostaly přes 13 700 lajků a kralují mezi nimi zeleň, zdraví, děti a doprava.
Nejvíc (kolem 1 900) jich zatím dostal projekt ze Židenic. Lidé tam chtějí v už fungujícím areálu Bzzzukot u Polikliniky Viniční vybudovat ještě hřiště pro menší děti a sezonní kontejnerovou kavárnu. Zatím tam stojí skatepark, workoutové hřiště a lezecké stěny.
Žideničtí odhadli cenu projektu na 1,8 milionu korun, tedy 200 tisíc pod maximální horní hranicí pro jeden návrh.
Z Vinohrad do přírody
I další, dosud nejúspěšnější projekt (přes 1 500 kliků) se týká zeleně a zdraví. Lidé ze spolku Hády chtějí zvelebit neudržované městské „lány“ u sídliště a vybudovat vycházkovou pěšinu mezi Vinohrady, Maloměřicemi a jižním svahem Hádů. Odhadem za 1,9 milionu korun.
Co také lidé navrhují
Více na damenavas.brno.cz |
„Je to rozsáhlý městský, 30 let neudržovaný, ale z biologického hlediska velmi cenný pozemek. Stačilo by ho jen trochu usměrnit. Něco ponechat a odstranit plevel a trnitá křoví a otevřít vodu, která teče z Růženina lomu. Ta dosud mizí v kanalizaci,“ říká autor projektu a biolog z Masarykovy univerzity Lubomír Tichý.
Ten spolu s dalšími ochránci přírody v lokalitě provozuje farmu Lama, kam chodí na výlety kolem deseti tisíc lidí ročně. „Ke krajině mají vztah, a tak doufám, že náš projekt podpoří,“ poznamenal.
Mezi konkrétními nápady, co a jak by se dalo zlepšit, je i výměna tvrdých plastových sedaček ve vozech MHD, pro kterou dosud hlasovalo něco kolem 1 300 lidí.
Mezi návrhy je také seznamka
Velkou skupinu tvoří i pejskaři. Ti by chtěli kdekoli po Brně vlastní oplocený les nebo velkou louku, kde by svého miláčka bez obav vypustili „na volno“, u sídliště na Záhřebské pak speciální místo na venčení a cvičení se skoky a psími betonovými pisoáry nebo hřbitov v Obřanech.
A co lidi dál tíží, ukazují další, místy kuriózní projekty. Jeden navrhuje, aby město v podchodu pod hlavním nádražím namalovalo „rychlé“ pruhy pro spěchající, protože ti pomalejší „tvoří hradbu, která se nedá obejít bez nutnosti vejít do protisměru“. Další přihlášený by chtěl uspořádat zábavně-osvětový jarmark na Nových sadech – Den konce dluhů.
A že Brňany trápí i samota, ukazuje projekt speciální seznamky pro Brno za 1,46 milionu, kde by lidé navazovali kontakt pomocí placky s registračním číslem a obrázkovým symbolem, s kým se chtějí seznámit či o čem by si rádi povídali.
Své nápady mohou lidé posílat do konce května. Všechny ty uskutečnitelné postoupí do listopadového hlasování občanů. Město pak podpoří nejméně deset projektů.
Prosadit se mohou i projekty, které v soutěži neuspějí
„Na to, že jde o první ročník, je nápadů víc, než jsme čekali. Většinou je výsledkem konkrétní hmotná věc, v menšině jsou nápady vzdělávací a potkávací, které jsou snadno uskutečnitelné, například sportovní akce, dny pro rodiny a podobně. Mě mile překvapil projekt na osvětovou kampaň proti graffiti na brněnských školách,“ vysvětlila koordinátorka participativního rozpočtu Petra Klašková.
Akce a projekty, které zvítězí, by se měly uskutečnit v roce 2018. A i když neuspějí, mohly by být inspirací třeba pro radnice městských částí. Uvažuje o tom například starostka městské části Nový Lískovec.
„Poslouchala jsem na besedě, s čím lidé přišli, a zdálo se mi to zajímavé. Ráda bych proto prosadila, aby projekt z Nového Lískovce, který dostane nejvíc bodů a neuspěje celoměstsky, zaplatila městská část ze svého rozpočtu,“ slibuje starostka Jana Drápalová (Strana zelených).
Brno je jediným statutárním městem, které se jako celek rozhodlo tímto způsobem vtáhnout lidi do dění ve městě. Takzvané participativní rozpočty už ale mají v menších městech, například ve Žďáru nad Sázavou, nebo v městských částech Prahy a v obvodech Ostravy.
„Ukazuje se, že to funguje. Na Praze 10 už finišuje druhý ročník. Ze sedmi loňských vítězných projektů se už dva uskutečňují,“ uvedl Vojtěch Černý ze společnosti Agora Central Europe, která přišla s participativním rozpočtem v Praze jako první v Česku.
