Zatímco podle Českého statistického úřadu vyprodukovali chovatelé v kraji v roce 2022 více než 122 milionů vajec, o rok později to bylo pouze 43 milionů. A na nízkých hodnotách se drží i letos.
„Stojí za tím zejména přestavby klecových hal na alternativní typy, většinou voliérové. V rekonstruované části musejí vždy část slepic odstavit, čímž se dočasně sníží produkce,“ vysvětluje předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Například v Ratíškovicích na Hodonínsku, které spadají pod Agropodnik Hodonín, dosáhla průměrná roční ztráta při přestavbách na 10 milionů vajec za rok.
Dočkají se až pravnučky dnešních slepic. Zákaz klecového chovu se protáhne |
A je pravděpodobné, že počty ještě klesat budou. Ačkoliv se firmy s přestavbami blíží do finále, přechod na jiný chov s sebou přináší i několik dalších změn. Například AG Maiwald kvůli technickým parametrům nemohl svou provozovnu v Pohořelicích na Brněnsku přestavět na voliérový chov, produkci vajec tam proto zruší.
„Místo toho halu uzpůsobujeme pro chov kuřic, což jsou mladé slepice, které buď prodáme, nebo se z nich stanou další nosnice pro naše potřeby,“ nastiňuje Zdeněk Zouhar, který má provozovnu na starosti.
Voliéry mají nižší kapacity
Kompenzovat se to firma snaží alespoň v další provozovně v Dolních Dubňanech na Znojemsku, která už k přestavbě na voliérový chov vhodná byla. „Abychom zachovali stejný počet nosnic i vajec, jako jsme měli v klecích, stavíme navíc i nové budovy. Kapacita nosnic se tam tedy nijak nezmění a očekáváme, že roční produkce bude při jejich plném počtu přesahovat 100 milionů vajec,“ hlásí provozní technický ředitel společnosti Michal Jurníček.
Stavbu nových hal zvolili, jelikož kvůli stanoveným parametrům voliérových a podobných chovů je běžné, že se do nich vejde o třetinu méně slepic než do těch klecových.
VIDEO: Hejno plyšových slepic rekordem pomáhalo živým „sestrám“ v klecích |
S tímto problémem si v regionu poradili dobře i jiní velcí producenti. Například v Ratíškovicích předpokládají snížení kapacity nosnic pouze o deset procent. Také v Proagro Nymburk, jež mimo jiné působí i v Opatovicích u Rajhradu na Brněnsku, zvládli haly v dalších krajích přestavět tak, aby pojaly podobný počet drůbeže jako předtím.
Právě v Opatovicích však s rekonstrukcí doposud nezačali, tamní farmu totiž mají pouze v pronájmu. Ten končí závěrem příštího roku a jednání o prodloužení smlouvy není jednoduché. „ Pokud tam budeme nuceni ukončit provoz, přijdeme o prostory s kapacitou 220 tisíc nosnic, které jsou schopny snést více než 72 milionů vajec ročně,“ zmiňuje místopředseda představenstva společnosti Zdeněk Mlázovský.
V případě prodloužení smlouvy je však v příštích letech v plánu rekonstrukce a lze tedy očekávat další výpadek v produkci.
Za zdražování může hlavně ptačí chřipka
Ruku v ruce s nižší produkcí vajec jde i jejich narůstající cena. Nejedná se ovšem o jediný ani hlavní faktor. Tím je v současné době zejména ptačí chřipka, kvůli níž museli chovatelé po celé Evropě i Americe vybít miliony kusů drůbeže.
„Zrovna z americké ambasády jsem měl nedávno telefonát, zda bychom nemohli dovážet vejce do Spojených států. Toho ale bohužel nejsme v Česku schopni,“ konstatuje Mlázovský. Domácí produkce pokryje přibližně 85 procent spotřeby, zbytek je třeba dovážet ze zahraničí, zejména z Polska, kde jsou klecové chovy stále povolené. „Právě potravinová nesoběstačnost problém s nedostatkem vajec jen znásobuje,“ domnívá se Jurníček.
Podle Dlouhé je třeba si uvědomit i fakt, že chovatelům navíc narůstají náklady. „Nedávno vyrostly například ceny krmných směsí, což se do ceny vajec také promítne,“ zmiňuje. A alternativní typy chovů tento problém ještě prohloubí, na údržbu jsou totiž mnohem náročnější než ty klecové. „Slepice tam mají volnější pohyb a mohou i migrovat, což s sebou přináší další problémy. Je tam mnohem horší přehled, a pokud se například vyskytne jedinec, který začne napadat a požírat ostatní slepice, je těžší ho tu najít a eliminovat,“ popisuje jeden ze záporů Mlázovský.
EU musí sjednotit zákaz klecových chovů drůbeže, apeloval Výborný v Bruselu |
Mnohdy je na provoz potřeba i více zaměstnanců, což v situaci, kdy musely firmy vynaložit mnoho peněz do přestavby, znamená další přítěž. „Rekonstrukce obou provozoven nás vyšla přibližně na 500 milionů korun, což bychom bez dotací nebyli schopni ufinancovat. I tak jsme si museli vzít půjčky,“ podotýká Jurníček.
Dalším problémem, který situaci nepomáhá, je dle Mlázovského náročnost povolovacích procesů staveb nových hal pro chov nosnic. „Často se proti tomu ohrazují i lidé s tím, že slepičárny smrdí a nechtějí to ve svém okolí. Přitom dnes existují i technologie, díky kterým ani nevíte, že to kousek od baráku máte,“ upozorňuje a přeje si, aby stavbě nových chovů šla legislativa naproti. V současnosti je podle drůbežářů potřeba počítat s pěti až deseti lety.
Odborníci se proto shodují, že při kombinaci všech faktorů cena vajec jen tak neklesne. „Přesně to odhadnout nelze, budeme si muset na vývoj počkat. Že by ale lidé za jedno vejce znovu platili tři koruny, je nepravděpodobné,“ uzavírá Dlouhá.
12. června 2019 |
