Ti prověřují případné machinace s tím, zda nehrozí u tří sousedících objektů v Ibsenově ulici v části Brno-sever obcházení pravidel. Tedy podobný scénář, který nastal u domu v Trávníčkově ulici ve stejné městské části, kde se byty krátce po privatizaci ocitly v rukou lidí, již v místě do té doby nežili a dnes tam bují byznys s chudobou.
Ještě před podzimním zásahem kriminalistů stihli brněnští zastupitelé prodej domů se 71 nájemníky v Ibsenově schválit, jenže transakce stále není dokončená. A jen tak ani nebude, přestože byly tento týden i dříve slyšet apely a prosby tamních obyvatel na schůzi zastupitelů.
Ti totiž toto úterý kriminalisty prověřovanou privatizaci opět projednávali. Ne kvůli policejnímu vyšetřování, ale z důvodu letního neschválení zástavní smlouvy k druhému úvěru, který si družstvo nájemníků ještě dodatečně vyřizovalo kvůli navýšení původní kupní ceny ze 124 na 158 milionů korun.
„Každý měsíc platíme úroky z nečerpaného úvěru, který máme domluvený už od roku 2020. Teď jde jen o to, aby nám banka uvolnila peníze. Sami nájemníci nám skládají své podíly na účet družstva. Žádám vás, schvalte tuto smlouvu, prosím, ať nejsme v rukou nebankovních půjček s vysokými úroky. Mohlo by to ohrozit fungování družstva,“ prohlásila Helena Eklová, místopředsedkyně bytového družstva Ibsenka 91011. Podle ní už nemohou dál čekat a hrozí jim smluvní pokuty za nečerpání úvěru.
Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) reagovala slovy, že město situaci nájemníků vnímá a uvědomuje si rovněž havarijní stav domu. Paradoxně však tato slova zněla v kontextu jejího dalšího vyjádření. I právě s ohledem na situaci nájemníků chtěli politici rozhodnout co nejdříve, a proto se osudem domů zabývali už teď v týdnu, jinak by museli posouvat lednovou schůzi na dřívější termín.
Jenže lidé po úterním (ne)verdiktu dál zůstávají v nejistotě. Zastupitelé totiž schválili odklad rozhodnutí do doby, než získají více informací ohledně policejního vyšetřování.
Zpátečka může vyjít na víc než milion
Kdy se tedy obyvatelé domu dočkají toho, že byty budou skutečně patřit jim, nebo kdy Brno privatizace stopne a dům po dlouhých letech chátrání konečně opraví? Otázky jednoznačné, odpovědi ne.
„Situace je velmi složitá. Neexistuje žádné dobré řešení. Rozhodli jsme podle názoru ministerstva vnitra, které bylo sice poněkud obecné, ale pro další kroky nám doporučilo zjistit více informací. A já v tuto chvíli nedokážu říci, kdy se nám je podaří získat,“ sdělila Vaňková.
Stíhaný Bradáč zůstává zastupitelem i členem ODSVedle kauzy týkající se privatizace bytů vyšetřují kriminalisté v Brně také možnou korupci při samotném přidělování městských bytů, a to konkrétně v části Brno-střed, která jich má ve správě kolem čtyř tisíc. Už od začátku října kvůli tomu sedí ve vazbě někdejší šéf bytové komise a zastupitel této městské části Otakar Bradáč (ODS). Zvolen byl také v letošních volbách, dosud však funkci kvůli vazebnímu stíhání nemohl vykonávat. Nicméně se křesla dosud nevzdal a patrně ani nechce, jak naznačil jeho straník Jan Mandát. A kolegové ho o post zastupitele sami nijak připravit nemůžou. I přes své stíhání zůstává Bradáč rovněž stále členem občanských demokratů. |
Fakta chybí mimo jiné proto, že naprostou většinu dokumentů si v říjnu odnesli právě kriminalisté, zůstala jen první zástavní smlouva schválená v červnu. Vedení Brna se proto podle primátorky policistů dotáže, kdy jim co vrátí. A dál bude zjišťovat informace, jež nakonec politikům dovolí finálně rozhodnout.
Ačkoliv primátorka si termín raději netroufala odhadnout, její náměstkyně pro bydlení Karin Podivinská (ANO) věří, že už v lednu bude jasněji a zastupitelé odklepnou, jakou cestou se město vydá. „V koalici panuje poměrně shoda na vyřazení těchto domů z privatizace,“ prozradila Podivinská, která už v minulosti jako opoziční zastupitelka tento prodej kritizovala. I když cena vzrostla, stále ji považovala za velmi nízkou.
Podle ní je ale teď potřeba vytvořit analýzu, kolik může zpátečka z privatizace město stát. Družstvo totiž už rozjelo některé kroky a domluvilo si úvěry s vidinou toho, že se brzy uzavřou smlouvy a lidé byty získají. V materiálu, který nyní projednávali zastupitelé, se píše o nákladech ve výši minimálně jednoho milionu korun, jejž může družstvo po městu požadovat.
„Preferoval bych, aby se našlo mimosoudní řešení, protože lze předpokládat, že družstvo bude s ohledem na předsmluvní odpovědnost nárokovat i vyšší částku,“ míní brněnský advokát Zdeněk Joukl, který se otázce privatizace bytů ve své praxi dlouhodobě věnuje.
Navíc by nešlo o jediné výdaje s tímto domem. Pokud už město vycouvá z privatizace, musí miliony, respektive spíše desítky milionů korun investovat do rozsáhlé rekonstrukce, aby dům skutečně neskončil tak, jak líčila zastupitelům jedna z tamních nájemnic.
