Sobota 4. července 2020, svátek má Prokop
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. července 2020 Prokop

Přírodovědec: Problém nejsou srážky, ale slunečné nebe a trubky v polích

aktualizováno 
Přestaňme se vymlouvat na sucho, v minulosti pršelo i méně. Problém je vypařování vody z krajiny, je třeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Když se udělají správné kroky, dokážeme se přizpůsobit, jinak to odnesou hlavně lesy, říká přírodovědec Jakub Hruška.

Přírodovědec Jakub Hruška v diskusním pořadu Rozstřel. (11. dubna 2019) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Změny by podle vědce, který pracuje pro Českou geologickou službu a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, měly začít na jižní Moravě.

Říká se, že už teď je u nás klima jako v Chorvatsku. Bude tahle změna ještě pokračovat?
Spíš asi jako v Srbsku a severním Rumunsku, abychom byli geograficky přesní. Všechny klimatické modely říkají, že pokud se emise skleníkových plynů budou vyvíjet tak, jak se předpokládá ve středním scénáři, tak se nám do roku 2050 oteplí ještě asi o 1,5 stupně. Tak počasím setrváme na Balkáně zřejmě i nadále.

Ve společnosti se o suchu intenzivně mluví tak čtyři roky, ale vy jste byl součástí výzvy z řad vědců už v roce 2006. Šlo o apel na stát a lesníky, aby změnili svůj přístup. Poslouchal vás někdo?
Byl to apel, co může přijít – a ono to přišlo. Moc nás nikdo neposlouchal. Víte, zrovna lesnictvo je velmi alergické na to, když se mu radí zvenku. Mají dojem, že sami vědí všechno nejlíp. Takže i reakce byla přesně taková. A ještě v roce 2016 říkal ministr zemědělství Jurečka, že lesy jsou v nejlepší kondici za posledních dvě stě let.

Řešíme tedy teď něco, čemu se dalo předejít?
Částečně ano. Ale dokud se člověk nespálí, nevěří, že jsou ta kamna horká. A teď jsme se spálili.

Říkáte, že za sucho nemůže nedostatek deště. Co tedy?
Zvýšená teplota a struktura naší krajiny. S vyššími průměrnými teplotami v průběhu celého roku souvisí i větší odpařování z krajiny, vegetace daleko víc dýchá a fotosyntetizuje a na to spotřebovává spoustu vody – zejména té, která nám chybí někde jinde. Máme daleko víc jasných a slunečných dnů než dřív. Srážky sice jsou v uplynulých pěti letech trochu nižší, ale z dlouhodobého hlediska to dosud nevybočuje. Z měřitelných dat víme, že v 60. a 70. letech 19. století pršelo ještě méně. Jenže tenkrát bylo o dva stupně chladněji než dnes.

Klimatické modely odhadují do roku 2100 množství srážek v podstatě stejné, to platí?
Pořád. Poslední modely dokonce předpovídají, že bude pršet trochu víc než teď. Ale problém je taky s distribucí srážek během roku. Jak se otepluje, je méně sněhu. Zimní srážky jsou spíš déšť, co hned odteče, než aby se chvíli akumuloval, zvolna roztál a doplnil rezervoáry podzemních vod. V epizodách přívalových dešťů naprší vody stejně, ale v úplně jiném taktu než doteď – jednou za čas velká srážka 30 až 40 milimetrů a pak zas čtrnáct dnů modré nebe. Problém je, že dnešní struktura krajiny je přizpůsobená právě na to, že tak trochu prší pořád. Proto se taky odvodňovalo, aby se získalo víc trvale nezamokřené půdy. To naši předci dělali stovky let, ještě do 80. let 20. století. Ale takovou strukturu krajiny, kdy voda odfrčí melioracemi pryč, teď nepotřebujeme.

Podívejte se na duel Rozstřelu, kde se téma přehrad probíralo

Řešení, která nabízí vláda, mají smysl? Vím, že jste kritizoval třeba výstavbu nových přehrad.
To je vždycky jediný recept, který ministerstvo zemědělství vytáhne ze šuplete. Už šedesát míst rezervovaných na přehrady máme, teď máme přidat třicet nových? Některé měly sloužit po povodních v roce 1997 k ochraně před nimi a dnes jako ochrana před suchem, to přece nedává smysl. Nejdůležitější je zachytit vodu tam, kde spadne. Na polích nebo v lesích. Ne ji odvést trubkami do přehrady.

Jaké kroky byste tedy uvítal?
Měli bychom v první řadě zhodnotit, které meliorace jsou dnes kontraproduktivní. A prostě je vykopat a dát pryč. Dnešní zákony, vodní nebo o ochraně zemědělského půdního fondu, nás tak trochu nutí tady udržovat komunismus. Je povinnost všechny ty meliorační vodní díla a úpravy pozemků udržovat, jak jsou. Chybí inventura zákonů a jejich novelizace. Dám příklad.

Povídejte.
Mokřad Tály na jižní Moravě vznikl díky provoznímu opotřebení odvodňovací soustavy. Byla možnost ho zachovat, zahrnout do pozemkových úprav, vyměnit zatopené pozemky za jiné. Místo toho havárii na meliorační síti po letech opravili a mokřad zanikl. Ministr zemědělství Miroslav Toman nám na to odpověděl v tom duchu, že všechno proběhlo podle zákona a nikdo za nic nemůže. Ale on tam zmizel cenný mokřad. S tímto přístupem můžeme mluvit o suchu pořád. Teď pršelo, takže debata zase usne. Celá debata se totiž vede od deště k dešti.

Sucho ještě není dostatečné téma ve společnosti?
Ještě ne. Rádo se o něm mluví a vzájemně se děsí. Ale voda z kohoutku naprosté většině lidí pořád teče. Jediné, čeho si lidé všimnou, je, že je vody málo a je hnusná, když se jdou vykoupat. Možná jim vadí i ty zdevastované lesy. Ale když řeknete, že je to skladbou lesů a klimatickou změnou a potrvá to desítky let a bude to chtít obrovské prostředky a úsilí, tak je to za horizontem, o kterém jsou lidé schopní a ochotní přemýšlet.

Dá se říct, kdo nejvíc odnese aktuální sucho?
Bezpochyby lesy. Odnášejí to a ještě odnesou do doby, než dojede ta obrovská vlna kůrovcové gradace. Už teď je tak rozjetá, že ji technicky nic nezastaví. Pomohlo by, kdyby celé léto pršelo a byla zima, a kalamita tak skončila přírodními procesy. Tím, že se masivně těží, tak jí to vlastně ještě nahrává, protože kůrovec má víc možností k množení – na pokáceném smrkovém dříví, které leží na skládce u lesa, se množí ještě líp.

A co zemědělci a běžní lidé?
V zemědělství jde o zásobu vody v nejsvrchnějším půdním horizontu, kam dosáhnou plodiny, a teď zrovna docela slušně napršelo, myslím, že letošní úroda je v podstatě zachráněna. A zdroje pitné vody jsou problém, který nechci bagatelizovat, ten by se třeba zavedením jedné dvou přehrad v místech, kde je opravdu vody nedostatek, řešit dal. Nejsem fundamentalista.

Musíme se naučit se suchem žít, nebo správnými kroky leccos napravíme?
Určitě. Protože ve skutečnosti jsme kroky k adaptaci na sušší klima skoro žádné neudělali. Protože většina nástrojů, které stát nabízí, je dobrovolná. Evidentně spousta správců krajiny (zemědělců, lesníků) nic měnit nechce, protože je to komplikované, jsou jen jednotlivci, kteří jedou úplně mimo systém a obvykle za vlastní peníze. Meliorace, tedy odvodnění, se u nás dělaly sto let, obrovský boom těchto prací na polích a řekách byl za první republiky a komunismus to dorazil. Změnu je potřeba systematicky naplánovat. Problém jsou i velké lány půdy. Kdyby mezi nimi byla stromořadí, meze a louky, tak by voda nefrčela při prvním větším dešti na náves i s ornicí, jako se to dnes běžně děje.

Můžou proti suchu bojovat jednotlivci?
Na úrovni krajiny je to téma pro stát, na který by ale měla tlačit společnost. Ale samozřejmě, že si na zahradě můžete vykopat tůňku, nemusíte sekat trávu každý týden, aby v ní byl nějaký hmyz, nemusíte zeleninu sypat pesticidy, protože to je jednoduché a nemusíte tolik plet. Ale tím, že člověk dnes z krajiny odchází a nechává ji průmyslovému zemědělství, tak se mu zmenšují možnosti, protože ji sám pouští z ruky.

Má v tématu sucho specifika jižní Morava?
Velká. Právě proto, že tu bylo sucho už dřív. Jihomoravský kraj byl vždycky teplejší a sušší. Před asi třemi roky bylo takové sucho, že to opravdu limitovalo úrodu. Jihomoravský kraj je místo, kde je potřeba se změnou struktury krajiny začít.

  • Nejčtenější

Řidiči v Brně obcházejí modré zóny stáním ve vnitrobloku. Zasáhne kontrolor

Radnice Brna-střed zřizuje pozici speciálního kontrolora. Bude vybavený tabletem, oblečený v civilu a na pozoru by se...

Migranti vykukovali pod plachtou kamionu, na D1 si jich všiml jiný řidič

Pět migrantů převážel řidič nákladního auta po dálnici D1. Policisty na podezřelý vůz upozornil kolemjedoucí řidič,...

Muž najel záměrně v plné rychlosti do náhodného chodce, dostal 12,5 roku

Za úmyslné sražení muže osobním autem v okrajové části Brna si šestatřicetiletý Lukáš Flodr odpyká ve vězení 12,5 roku....

VIDEO: Vodní horská dráha už funguje, unikátní tobogan měří 242 metrů

Spolupracovnice MF DNES vyzkoušela nový tobogan, který představil Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Jde o evropský...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zbrojovka rozdrtila Žižkov a jde do čela druhé ligy, už hrál i Třinec

Zbrojovka Brno ve 27. kole druhé fotbalové ligy rozstřílela Viktorii Žižkov 6:1 a posunula se na první místo, které...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

Schizofrenní žena, nechtěná emigrace. Zachránila ho Nemocnice na kraji města

Premium Kde je hranice skutečné lásky? Kdy končí vztah a začíná tyranie? Ladislav Chudík na tyto otázky dlouhé roky marně...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Tragická nehoda na Hodonínsku. Pět lidí se zranilo, spolujezdec zemřel

Jednoho mrtvého a pět zraněných, z toho tři těžce si vyžádala noční dopravní nehoda na Hodonínsku. Jeden z řidičů se...

Nikde chvíli neposedí, karanténu si však cestovatel Kolbaba doma užil

Brněnský rodák a cestovatel Jiří Kolbaba už 25 let zkoumá svět vlastníma očima a podle svých slov hlavně srdcem. Ačkoli...

U Brna začala další velká uzavírka, tvoří se kilometrové kolony

Silničáři začali v sobotu opravovat povrch vytížené křižovatky poblíž kuřimské věznice. Téměř dva týdny se po ní bude...

Všude by nám otevřeli, kdybychom chtěli. Jak Zbrojovka slavila jediný titul

Svůj první a jediný titul slavila fotbalová Zbrojovka Brno v době před vznikem internetu. Fotky z šatny proto...

O novém vztahu jsem svého manžela informovala, říká Světlana Witowská

Moderátorka Světlana Witowská (47) kromě konce v hlavních zpravodajských pořadech České televize řeší také nový vztah....

Výpadek systémů T-Mobilu pokračuje. Operátor přestal účtovat mobilní data

Už téměř 24 hodin nefungují T-Mobilu interní systémy. Podle operátora si náprava vyžádá desítky hodin. Problém nastal v...

Peníze zapomněla v bankomatu, poctivého nálezce odmítli v bance i na úřadě

Stát se to může každému z nás. Jsme zamyšlení, roztržití nebo nám zrovna zazvoní telefon a tak transakci u bankomatu...

Bývalá pornoherečka Mia Khalifa žádá stažení videí. Fanoušci sepsali petici

Fanoušci bývalé pornoherečky jménem Mia Khalifa (27) požadují v nové petici, aby byla z internetu stažena veškerá videa...

Místo litrů mléka denně nasadil dietu. Zhubl sto čtyřicet kilo

Ještě před pár lety vážil Phil Kayes z Velké Británie dvě stě padesát kilogramů a lékaři ho varovali, že se kvůli...