Z války do Česka. Před 70 lety přijely řecké děti, dostaly náplast s číslem

  16:49aktualizováno  16:49
Před 70 lety přijely do Mikulova vlaky se čtyřmi tisícovkami řeckých dětí, které prchaly před občanskou válkou. Město na úpatí Pálavy bylo jejich první záchytnou stanicí. Odtud pak putovaly do dětských domovů a sanatorií po celé zemi.

Na řecké děti nečekal po příchodu žádný komfort, zato musely absolvovat sérii zdravotních prohlídek, spousta z nich bylo těžce nemocných. Z Mikulova později putovaly do dětských domovů po celé zemi. | foto: ČTK

Do badatelny mikulovského archivu nedávno vstoupila starší, dobře upravená dáma. Mluvila plynnou češtinou. Její cizokrajný původ nikdo neodhadoval. Přišla vzpomínat.

V roce 1948, kdy Řeckem zmítala občanská válka mezi republikány podporovanými komunisty a monarchisty, zemi opouštěly tisíce malých uprchlíků bez rodičů. Zápalný plyn a letecké nálety je hnaly k hranicím s tehdejší Jugoslávií. Zoufalí rodiče poslali své děti pryč ze země v naději, že jim zachrání život. Z velké většiny už se nikdy nesetkali.

I ona zmiňovaná žena prchala s dalšími třiceti kamarády pěšky přes hranice Řecka do Makedonie a dál k srdci Evropy. Nějakou dobu přežívali v opuštěných vysídlených vesnicích a sami se snažili postarat o obživu.

O tlupu dětí se tehdy starala sotva osmnáctiletá dívka. Ani ve vlaku, který je vezl za záchranou, si ještě neuvědomovali, že už jsou v bezpečí.

První jugoslávský vlak zastavil na hranicích tehdejšího Československa 23. dubna 1948. Na slovenském území 749 dětí ve věku od jednoho roku do patnácti let přestoupilo do československého vlaku a o čtyři dny později dorazily do Mikulova.

„Byl to první z mnoha transportů řeckých dětí. Ze země jich tehdy muselo odejít zhruba 25 tisíc a rozdělily se do tehdejších zemí lidově demokratického zřízení. Vedle Československa to bylo i Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie nebo Jugoslávie. Jen do Československa přijelo 3 750 dětí ve věku od jednoho roku do patnácti let,“ vyjmenovala Darja Kocábová ze Státního okresního archivu Břeclav se sídlem v Mikulově.

V bezpečí, ale na pokraji sil

Další uprchlická vlna pak přišla v roce 1949 po skončení občanské války, kdy z Řecka už odcházely celé rodiny. Tehdy přišlo i s rodiči do země dalších 500 dětí.

Mikulov měl být pro řecké děti záchranou. První místem, u kterého už si mohly být jisty, že jim nikdo neublíží. Patrně to ale tehdy tak nevnímaly. Děti byly po i několikaměsíční cestě vysílené fyzicky i psychicky a často byly doslova na pokraji sil. V záchytném táboře je navíc čekala série zdravotních prohlídek a úřední evidence.

„Ošetřovatelky a dobrovolné sestry je vykoupaly, odvšivily, převlékly a nasytily. Aby měli lékaři o dětech a jejich nemocech lepší přehled, nalepili každému z nich na pátý obratel leukoplast s číslem,“ popisuje kniha Řecké děti od Evy Jakovenko.

„Vše to bylo nutné kvůli zdravotnímu stavu samotných dětí i tomu, aby do země nebyla zavlečena nějaká choroba. Ovšem pro dítě, kterému byly dva nebo tři roky, to bylo nepochybně nepříjemné. Ocitlo se v cizí zemi bez rodičů, nevědělo, co s ním bude, ihned se na něj vrhli lékaři, kteří mluvili cizí řečí,“ líčí Darja Kocábová.

Ani samotný tábor nebyl zrovna útulný. Patrně sídlil v týchž barácích, které sloužily k dočasnému ubytování Němců při jejich poválečném odsunu. Ve čtyřech z nich řecké děti nocovaly na palandách, jeden sloužil jako nemocnice, další jako kuchyně a poslední jako sklad.

Většina rodin už se nespojila

„V kuchyni bylo třeba třikrát až čtyřikrát denně vařit a vydávat jídlo pro 800 až 1 000 osob. V nemocnici bylo třeba po zdravotních prohlídkách zachytit a okamžitě ošetřit nejakutnější případy těžce nemocných dětí, jichž nebylo málo,“ popisuje ve své knize Akce řecké děti 1948 Petros Cironis, který byl sám jedním z takto zachráněných dětí.

Z Mikulova byly děti rozděleny do dětských domovů po celé republice. V seznamech, které mikulovský archiv uchovává, se objevují Hukvaldy, Prostřední Bečva, Melč, Darkov, Lešná a řada dalších míst po celé republice. Děti se ubytovávaly nejen v dětských domovech, ale i v sanatoriích, v zestátněných zámečcích, ozdravovnách. Zkrátka všude, kde se dalo.

„Velmi se při rozdělování dbalo na to, aby zůstali spolu nejen sourozenci, ale třeba i děti z jedné vesnice. Aby komunita dětí zůstala zachována tak, jak se znaly z domova,“ popisuje Kocábová.

Do nových domovů odešly se speciálně vyhotovenými průkazy a s nadějí, že se znovu setkají s rodinami. Vše totiž mělo být jen dočasné. „Počítalo se s tím, že tu děti přečkají to nejhorší období a po skončení války se vrátí do Řecka. Ale k tomu už nedošlo. Předpokládalo se, že z konfliktu vyjdou vítězně republikáni podporovaní komunistickou stranou. Ale dopadlo to jinak,“ vysvětluje archivářka.

Z téměř čtyř tisíc dětí se do Řecka vrátila v padesátých letech jen zhruba pětistovka. Většinu rodin už se nepodařilo nikdy scelit. Řecké a makedonské děti se postupně rozptýlily po celé zemi. Na jižní Moravě zůstaly nejvíce v Mikulově, Znojmě, Hevlíně a Brně.

Nejčtenější

Žena psychicky deptala synovu učitelku, vylákala od ní pět milionů

ilustrační snímek

Ve dne i v noci bombardovala žena z Brněnska desítkami SMS učitelku svého syna, ze které se snažila vylákat peníze. S...

Žena uvěřila, že prodá kočárek do USA, podvodníkovi ještě zaplatila

Auto srazilo v Praze chodkyni s kočárkem (14.12.2015).

Na svou naivitu doplatila devětadvacetiletá žena z Brněnska, která se snažila přes internet udat svůj použitý kočárek....

Řidiče přepadl hlad, kamion odstavil na rušné silnici a šel si pro oběd

Řidič odstavil v Břeclavi svůj kamion v rušné Sovadinově ulici a odešel do...

Svérázným způsobem vyřešil v úterý kručení prázdného žaludku řidič kamionu v Břeclavi. Svou soupravu zaparkoval přímo...

Do policejního autoparku přibylo zabavené Audi RS6, které propadlo státu

Jihomoravská dopravní policie od prosince 2018 využívá Audi RS6, které předtím...

Nový výstavní kus mají ve svých garážích jihomoravští dopravní policisté. Od prosince využívají vůz Audi RS6, který...

Hoteliér si patentoval soutěž v natažení koštýře vína, konkurenti se diví

Mendelova univerzita ke svému stoletému výročí připravuje víno z vlastní dílny....

„Natažení koštýře vína na čas“ už by si do pozvánky na vinařské akce neměl dát jen tak leckdo. Hoteliér z Mikulova si...

Další z rubriky

Otevřeli největší vinařskou laboratoř v Česku. Zpracuje tisíce vzorků

Laborantka Žaneta Beňová přijímá nové referenční vzorky vín v nové laboratoři,...

Ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku začala fungovat největší komerční vinařská laboratoř v České republice. Pro...

Na jižní Moravě chybí referenti i klíčoví úředníci, nezabraly ani příspěvky

Desítky nových pracovních míst přibude na Ostravsku a Karvinsku pro úředníky....

Jižní Morava má nouzi o úředníky. Radnicím chybí „obyčejní“ referenti i klíčoví vedoucí odborů, někde déle než rok....

Stavědla na brněnském nádraží mají jít k zemi, památkáři o ně bojují

Stavědla, jak jim železničáři říkají, slouží na hlavním nádraží v Brně už od...

S nynější rekonstrukcí zabezpečovacího zařízení na hlavním vlakovém nádraží v Brně mají zmizet také historická stavědla...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz