„Z toho, co vím, se bavíme o tom, že Vít Rakušan měl zabezpečený telefon. Na tom není nic, co by vedlo k pochybnostem,“ uvedl prezident. Informace, že ministr vnitra Vít Rakušan používal po posledních sněmovních volbách kvůli obavám z odposlechů šifrovací telefon, zveřejnila v pondělí redakce MF DNES. Vládnoucí koalice se jej zastala, opoziční ANO uvedlo, že zváží hlasování o nedůvěře vládě.
Druhý den své oficiální návštěvy jižní Moravy zahájil prezident Pavel v Hruškách. V obci jej přivítala starostka Jana Filipovičová s hejtmanem Janem Grolichem (oba KDU-ČSL), s nímž prezident jednal už v úterý. „Je to pro nás historická událost, protože vůbec poprvé nás navštívil prezident,“ prohlásila Filipovičová.
Pavel se v Hruškách zúčastnil debaty se starosty obcí zasažených přírodním živlem. „Měl jsem příležitost být tady pár dní po tornádu a vidět ty škody. Pak jsem tady byl po roce. Dnes situace vypadá veseleji, i když šrámy na duši zůstaly,“ poznamenal prezident, jemuž škody napáchané tornádem podle jeho slov připomínaly válečnou Jugoslávii, v níž působil jako voják.
Pavel také pobesedoval s místními obyvateli, kteří zmínili pozdní zásah armády v tornádové oblasti a její nedostatečné vybavení.
Svou návštěvu Jihomoravského kraje Pavel zakončil na základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Zde se setkal s velitelem vzdušných sil Petrem Čepelkou. Prezident se po Čepelkovi proletěl ve vrtulníku Mi -24, které ve výzbroji české armády postupně nahrazují nové stroje, usedl na místo operátora zbraňových systémů. Prohlídka základny, která v červenci získala první nové vrtulníky pořízené v USA, byla právě tím posledním bodem programu prezidentovy dvoudenní cesty.
Prezident se následně podepsal do kroniky útvaru, kde poděkoval za skvělou atmosféru, seznámení s novou technikou a v neposlední řadě i za nejspíš poslední možnost proletět se vrtulníkem Mi 24/35. Několika vojákům dal také podpis do knihy. Od zástupců základny v závěru obdržel personalizovaný nůž ve speciálním pouzdře a v krabici s pečetí.
„Armáda je přispívající složkou IZS (integrovaného záchranného systému) a je nasazována až později, když ty složky nestačí. Armáda není primárně vybavena pro tyto živelní pohromy. Bavili jsme se o tom od povodní, že je potřeba udělat opatření, aby šly použít všechny síly, tedy i armádu, když je v místě k dispozici. Není to úplně ideální a budeme hledat cestu, jak to napravit, protože to nedělá dobrý obrázek,“ uvedl Pavel při návštěvě v Hruškách.
Ten byl tázán rovněž na povinnou vojnu. „Máme dobrovolné i aktivní zálohy, které to dělají s větším nasazením. To by měla být cesta, jak vytvořit maximum možností, jak přispět obraně státu i bez kontraktu s armádou. Ta ani není připravená na tisíce branců, stálo by to peníze navíc, i kdyby to (povinná vojna) bylo jen na šest měsíců. Navíc by to bylo velice neefektivní, protože naučit se ovládat složité vojenské technologie trvá roky,“ upozornil prezident.
„Mnozí se mnou nebudou souhlasit a řekli by, že mladým klukům by to prospělo jako praseti drbání,“ doplnil.
„Konec podpory Ukrajiny mír nezajistí“
Na otázku, čím chtěl být jako malý, Pavel odpověděl, že Old Shatterhandem, tedy filmovým parťákem apačského náčelníka Vinnetoua. Děti rovněž zajímalo, jak je těžké být prezidentem. „Je to těžké, protože ať udělám cokoliv, vždycky bude někdo nespokojen. Ale naopak mě potěší, když jsou lidé spokojení,“ reagoval.
Na besedu dorazila také dezinformátorka Petra Rédová, která se za covidu falešně vydávala za nemocniční sestru. Ta se zeptala, jestli není potřeba hledat co nejrychleji mírové řešení války na Ukrajině.
„Válku je potřeba dovést ke konci. Slyším, že když přestaneme podporovat Ukrajinu, bude mír, ale tak to není, protože agresora bychom ujistili, že to je tolerovaná věc, a půjde dál. Tak nemluvím já, ale představitelé Ruska. Lavrov (ruský ministr zahraničí) na jednání, kde jsem byl, řekl, že Ukrajina není země. Takže není s kým jednat,“ řekl Pavel.
„V tuto dobu není jiné řešení, než bránit se napadení. Rusko porušilo dohodu, kterou s Ukrajinou mělo,“ zdůraznil.
Setkal se i s vinaři
Následovala Pavlova návštěva archeologického naleziště Hradisko u Mušova a setkání s vinaři. Na závěr své návštěvy uvedl v Pasohlávkách, že čínská společnost RiseSun, která má v tamní obci na Brněnsku postavit lázeňský komplex odhadem za dvě miliardy korun, chce pozemky prodat švýcarským fondům. Pavel míní, že kraj měl koupit pozemky zpět.
Hejtman Grolich namítl, že investor zatím o prodání projektu nerozhodl. Podle jeho informací je investor v určité fázi projektu připraven projekt prodat. „Osobně si myslím, že pokud by to nastalo, tak by kraj měl zvážit i možnost získat pozemky zpět. Investor ale zatím rozhodnutí v této věci neudělal, takže jsme o tom ani v rámci kraje ani s nimi nejednali,“ napsal na dotaz ČTK Grolich.
Pavel je pro podporu periferií
Prezident svou návštěvu Jihomoravského kraje zahájil v úterý příjezdem na krajský úřad, kde jednal s hejtmanem Grolichem i brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS).
S prvním mužem kraje se shodl na tom, že je potřeba změnit rozpočtové určení daní, tedy výpočet, podle něhož jednotlivé kraje dostávají peníze. Jihomoravský kraj si dlouhodobě stěžuje, že je podfinancovaný a výpočet vůči němu nespravedlivý.
Pavel mluvil i o nutnosti podpory periferií. „Některé regiony připomínají Sudety v Čechách. Problémem je špatná dopravní infrastruktura a kvalita života v odlehlých regionech. Stát to musí podpořit a řešit,“ prohlásil.
