Zhruba dva roky jsou u potoka Říčka ve Šlapanicích na Brněnsku umístěné cedule upozorňující na zákaz krmení zvěře. Někteří je však nerespektují a živočichům dopřávají vítanou potravu. V ulicích Dlouhá a Lidická se kvůli tomu potýkají s přemnoženými potkany, kteří sežerou zbytek toho, co nesnědí kachny. Apel ze strany radnice i městské policie, aby výzvu uposlechli, zůstává nevyslyšen.
„Když si člověk stoupne k potoku a vysype tam něco, vyběhne minimálně padesát potkanů, spíš jich je však ke stovce. Lidé v okolí jsou ze situace nešťastní, protože jim hlodavci běhají po dvorcích a zahradách. Občanky, které je vesele krmí, zastávají názor, že jsou to taky zvířata. Vůbec se místním nedivím, že si nám na radnici stěžují. Chápu, že je jim to nepříjemné,“ líčí místostarosta Šlapanic Jiří Kopeček (Čisté Šlapanice).
Město nechá provést kvůli přemnoženým potkanům deratizaci. Pracovníci specializované firmy rozmístí do jejich děr jedy, aby hlodavce otrávili a zlikvidovali. Poté radnice promyslí další postup. Uvažuje o přijetí vyhlášky o zákazu krmení volně žijících zvířat. Umožnila by postihovat viníky.
„Problém ale může být s vymahatelností, protože je těžké tyto lidi chytit při krmení a dokázat jim porušení vyhlášky. Museli bychom zvážit umístění kamer,“ podotýká Kopeček.
Nejde přitom pouze o to, že je lidem pobíhání potkanů v jejich blízkosti nepříjemné. „Tito hlodavci představují především hygienické a epidemiologické riziko, protože mohou přenášet řadu onemocnění, a zároveň poškozují infrastrukturu a potravinové zdroje,“ upozorňuje Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně.
Kritická situace u nutrie
Kromě potkanů se u šlapanického potoka vyskytuje také jiný hlodavec – nutrie. U ní je však situace podle Kopečka aktuálně už dobrá. I proto, že její populaci nechalo město snížit. V současnosti pobývá ve Šlapanicích do 20 jedinců. „Kombinace nutrií a potkanů může být riziková v tom, že oba druhy mohou přenášet některé infekční onemocnění, třeba tularemii, leptospirózu, echinokokózu či potenciálně také trichinelózu,“ zmiňuje Mikulka.
Podle něj lze situaci u nutrie považovat prakticky na celém území jižní Moravy za kritickou. Jde totiž o velmi invazní druh s vysokým reprodukčním potenciálem. V krajině nemá přirozeného nepřítele a mláďata může mít několikrát do roka, přičemž v každém vrhu bývá od čtyř do šesti mladých.
Válka s nutriemi. Roztomilí hlodavci byli atrakcí, teď obtěžují celé město |
„V řadě lokalit dosahují její populace vysokých hustot, přičemž problémové jsou zejména městské oblasti a jejich okraje. Právě zde mají snadný přístup k potravě od lidí a často ztrácejí plachost. Přikrmování ze strany veřejnosti navíc výrazně zvyšuje jejich šance na přežití zimního období a podporuje další růst populace,“ popisuje Mikulka.
Trpělivost s nutriemi došla v lednu vedení Břeclavi, kde kvůli jejich přemnožení přistoupili k odchytu pomocí sklopných pastí. Lidé z nich začínali mít obavy, protože se nezdržovaly jen na březích toků, ale vylézaly na městská prostranství. Hrozilo i pokousání.
„Odchytili jsme zhruba stovku nutrií, a to v centru města u řeky Dyje. Skončili jsme na jaře, předtím než začala růst vegetace. Populaci se podařilo snížit na minimum, aktuálně tam mohou být odhadem pouze nízké jednotky jedinců,“ hlásí za radnici David Mahovský.
Myslivci si došlápli na přemnožené nutrie a daňky, drobná zvěř naopak chybí |
Zvýšený výskyt nutrií po podzimním odchytu už neevidují ani v Kyjově u řeky Kyjovky. Ještě před ním umístila radnice na břeh ceduli se zákazem krmení a prosila občany, aby výzvu respektovali. Stejný krok učinili už dřív v Břeclavi.
Ve městech provádějí odchyty do sklopců specializované firmy či odborníci pověření příslušným úřadem. Odlov pomocí střelné zbraně je kvůli bezpečnosti technicky většinou neproveditelný. Myslivci ho dělají mimo zastavěná území. Loni na jihu Moravy zastřelili 4 373 nutrií.
Kromě přenosu chorob způsobuje tento hlodavec výrazné škody na vodních tocích a nádržích. „Budováním chodeb v březích přispívá k jejich nestabilitě, což společně s vypásáním pobřežní vegetace může vést ke zvýšené břehové erozi. Úbytek flóry negativně ovlivňuje i hnízdění některých druhů ptactva. V zimě za nedostatku potravy dokáže okusem kůry zničit i vzrostlé stromy. V blízkosti polí může způsobovat lokální ekonomické škody zemědělcům na obilovinách,“ přibližuje mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová. Polní plodiny hlodavec poškodil v poslední době například na Hodonínsku.
Bobr je pod ochranou
Naprosto běžně se podle Mikulky stává, že nutrie žije na jednom místě, případně v jednom úseku řeky spolu s bobrem. Tohle soužití odborníci pozorují třeba u řeky Svratky mezi Brnem a Rajhradem nebo v lužních lesích mezi Hodonínem a Břeclaví.
I bobr je na území kraje plošně rozšířen, vodohospodáři tohoto velkého hlodavce evidují na většině toků. Nejzásadnějším problémem je, že zvíře narušuje protipovodňová opatření nebo hráze vodních děl.
Řádění bobrů stojí kraj miliony korun. Ničit jim hráze může dalších šest let |
„Vytváří si nory a tato poškození mohou vést k průsakům hrází a jejich destrukci. Sanace těchto škod jsou mimořádně nákladné – v milionech korun – a především zde vzniká vysoké riziko kolapsu například při povodních a s tím související ohrožení zdraví a majetku obyvatel,“ nastiňuje mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Bobr v krajině na druhou stranu i prospívá, stavbou hrází a vytvářením mokřadů přirozeně zadržuje vodu v krajině. Na rozdíl od potkana a nutrie je zvláště chráněným druhem. Odlov je možný jen na základě výjimky, podle konkrétního konfliktu. Ročně jihomoravští lovci zastřelí nižší desítky jedinců. Zemědělcům a lesníkům hejtmanství vyplácí náhrady škod způsobených bobrem na dřevinách a plodinách, loni poskytlo 2,7 milionu.
17. června 2021 |
