Před třemi lety ničil oblast poblíž Bzence mohutný lesní požár. (více jsme psali zde)
Od té doby se majitelé pozemků marně snaží les obnovit. Sazenice zlikvidovaly ponravy chrousta maďálového. Dospělí jedinci nyní ničí téměř vše zelené.
„Je to kalamita nejvyššího stupně a my proti tomu nemůžeme nic dělat. Ochrana přírody nám totiž nedovolila aplikovat letecký postřik, který je proti chroustům jedinou účinnou zbraní,“ postěžoval si ředitel krajského ředitelství Lesů ČR v Brně Dalibor Šafařík na neochotu úředníků krajského úřadu v Brně.
Majitelé lesů, z nichž Lesy ČR jsou v oblasti Moravské Sahary největším vlastníkem, tak mohou jen sčítat škody.
„Jen na sazenicích dosáhla přímá škoda patnáct milionů korun, a to neberu v potaz škody na následné produkci,“ vyčíslil dopad Martin Zavrtálek z odboru lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.
Chrousti sežerou vše zelené |
Rozhořčeny jsou i jednotlivé radnice v regionu.
„Už podruhé jsme museli vysadit více než sto tisíc sazenic nových stromků a máme oprávněné obavy, že nám je larvy opět sežerou,“ řekl místostarosta Bzence Ivan Černý.
Problémy už mají i zahrádkáři. „V místech, kde dřív bývaly zahrady, jsou už dnes planiny. Já sám jsem vysadil patnáct ovocných stromů a zůstaly mi z toho jen tři. Soused vysadil padesát sazenic jahod a už nyní ví, že pouze ze čtyř může sklidit nějaké plody,“ doplnil pohled starosta Vracova Jaromír Repík.
Chrousty podle odborníků dokáže spolehlivě zlikvidovat pouze letecký postřik. Ten je však od roku 2009 evropskou vyhláškou zakázán. (o dřívějších problémech s chrousty čtěte také zde)
Povolit ho mohou pouze pracovníci ochrany přírody, kteří ho vytrvale odmítají. V sousedním Rakousku, Polsku a Maďarsku přitom tamní úředníci už potřebné výjimky udělili.
Larvy brouků kompletně sežerou kořenový systém
Podle mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Denisy Kapitánčíkové neudělil úřad povolení k postřiku ze dvou důvodů.
„Bylo to zejména z důvodu významného negativního vlivu postřiku na ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany této ptačí oblasti, a z důvodu jeho významného negativního vlivu na lokality soustavy Natura 2000,“ uvedla Kapitánčíková.
Verdikt majitelé lesů zpochybňují. „Ve zprávě je mimo jiné uvedena ochrana např. strakapouda prostředního, kterého žije na Moravě tři až šest tisíc párů. V dotčené oblasti přitom žijí nula až tři páry. Tyto argumenty proto nemohou obstát a budeme proto vymáhat vzniklou škodu a klidně i soudní cestou,“ tvrdí Šafránek.
Jestliže nyní chrousti působí škodu na listech stromů, larvy, které vzniknou z nových vajíček, prakticky kompletně sežerou kořenový systém i čtyři metry vysokých stromů.
Odborníci přitom očekávají, že ponrav může být v oblasti Moravské Sahary v letech 2015–2018 klidně i víc než miliarda.
