„Budu podporovat precizní zemědělství, které nám například pomůže používat méně pesticidů a průmyslových hnojiv. Kromě jiného jde o využívání dat ze senzorů a čidel v půdě či meteorologických údajů v online systémech, jež následně dávkují správné množství,“ uvedl po jmenování do funkce Nekula, do té doby letitý starosta rodných Těšetic na Znojemsku.
Uvádění do praxe obdobných vychytávek je ale podle jihomoravských zemědělců i expertů pozvolné. „Řada pěstitelů se rozhoduje, zda do technologií investovat. Často čekají na snížení počátečních nákladů s masivnějším rozšířením a také na výsledky jejich ověřování za delší časové období,“ vysvětluje Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
Tam, kde novinky používají, jsou spokojení. Třeba Agrospol Jezeřany-Maršovice na Znojemsku si chválí navigační systém v traktoru umožňující přesnou jízdu a zároveň plnou automatiku bez zásahu obsluhy při otáčení na okraji pole. „Dá se říct, že jde již o autonomní provoz, pořád ale s přítomnou obsluhou,“ říká Ondřej Čáp z Agrospolu.
Veškeré údaje o vykonané práci a použitých přípravcích nebo hnojivech jsou online odesílány do cloudového rozhraní, kde si je může prohlížet, ale i vytvářet podklady pro novou práci a bezdrátově je odesílat do traktoru, který práci vykoná.
Několik prvků z precizního zemědělství používá i meruňková farma Velké Bílovice. „Při výsadbě GPS navigaci s automatickým řízením traktoru, meteostanice na řízení závlahy, aplikace postřiků v závislosti na datech z větrné růžice a ochranu sadů proti škodám mrazem,“ jmenuje vedoucí farmy Ondřej Huták.
Využití technologií šetří přírodu
Podle vědce Lukase dosavadní výzkum ukazuje na pozitivní efekty takového hospodaření. Stabilizují se výnosy v nejúrodnějších částech pozemků a snižuje se intenzita hnojiv a přípravků na ochranu rostlin tam, kde to nemá velký smysl.
Ostatně hnojiva jsou v současnosti velké téma. Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda mluví o „hnojivové krizi“, které čelí čeští i evropští zemědělci a může přispět k rekordnímu zdražení potravin. Cena hnojiv vylétla až na šestinásobek. K jejich výrobě je totiž potřeba „předražený“ plyn.
To ve výsledku znamená, že nákladných hnojiv zemědělci užijí méně. A slaběji vyživená rostlina může mít nižší výnos sklizně. „Je pravděpodobné, že se zvyšující se cenou hnojiv postupně přejdeme na hnojení dle výnosových map a senzorů. Naše družstvo užívá precizní zemědělství jen v omezené míře, ale hnojiva to změní,“ hlásí šéf ZD Sokolnice Josef Umlášek.
Agrospol zase nedávno testoval přístroj na vypočtení dusíku, fosforu, draslíku a dalších prvků přímo na poli – z toho stanoví, kde kolik použít hnojiva, ale i množství osiva či hloubku zpracování půdy. „Může jít opravdu o úsporu vstupů bez případného rizika poklesu výnosu, vzhledem k tomu, že pracuji se skutečnými reálnými hodnotami, a ne domněnkami,“ pozoruje Čáp.
Na polích se prosadí i roboti a drony
Umlášek by si pod avízem ministra ideálně představil podporu investic do moderních strojů, případně zvýšení dotace na hektar takto hospodařícím farmám. Čáp zase zjednodušení žádosti o podporu. „Nejde o milionové částky, ale dotace v řádu pár stovek tisíc, které mohou za několik let miliony uspořit. A samozřejmě vše souvisí s menší zátěží životního prostředí, efektivitou práce a v neposlední řadě její atraktivitou ve 21. století,“ dodává.
Věda počítá, že precizní zemědělství časem ve větší míře doplní i autonomní roboti, ať už drony pro mapování pozemků, či chytré stroje na nejrůznější polní práce. Naráží se ale na problém generační obměny, moderní technologie a obecně digitalizace je doménou mladých, kteří v oboru chybí.
Pro přijetí technologií společností je podle Lukase nutné vymanit se z pohledu na odvětví jako na „průmyslové“ a přestat rozlišovat zemědělce na velké a malé. Pěstitelé tedy mají racionálně hospodařit bez ohledu na výměru či úroveň techniky.
To si ostatně myslí i farmáři. „Sami na sebe vrháme špatné světlo. Místo malých a velkých nás lze dělit na nezodpovědné a zodpovědné s vizí, kteří řádně pečují o půdu a krajinu a vychovávají následníky. Jen to může učinit ze zemědělství dlouhodobě perspektivní obor,“ míní Čáp s tím, že resort má cílit na lepší mediální obraz.
Na posouzení ministra Nekuly je podle lidí z praxe zatím brzy. Část z nich se ale už vyjádřila, když po celé republice sedla do traktorů, aby se vymezila proti omezování dotací pro velké zemědělské podniky (více v boxu). I kvůli tomu podle nich hrozí potravinová krize.
Hádky kvůli dotacímMěla udělat jasno, ale způsobila další napětí. Řeč je o zveřejnění kalkulačky na webu Agronavigátor. Farmáři se z ní měli dozvědět, jak velkou dotaci dostane různě velký podnik. Jejich vyplácení se totiž od roku 2023 změní. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula avizuje, že stát tak výrazně podpoří malé a střední zemědělce. Podle agrární komory a zemědělského svazu se ale dotace vyplatí jen pro podniky do 425 hektarů, poté podpora klesá. A protože s návrhem rozdělení dotací nesouhlasí, vyhlásily protestní pohotovost a založily krizový štáb. Podle šéfa Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Františka Wintera zase neplatí tvrzení, že zemědělci získají až 20 tisíc korun na hektar. „Nám taková čísla vycházejí jen v případě vinic nebo sadů,“ vypočetl. Proti tomu Asociace soukromého zemědělství ČR tvrdí, že dotační kalkulačka dává za pravdu jí, a naopak kvůli původnímu návrhu bývalého ministra by podnik o tisíci hektaru tratil asi půl milionu korun. (md, ČTK) |
