Hydrometeorologové totiž připravili společný projekt spolu s brněnským Ústavem výzkumu globální změny Akademie věd ČR s názvem Fenofaze.cz.
Zapojit se může kdokoliv, kdo má rád přírodu a dokáže vnímat její proměny. „Je nutné zaznamenat například termín rašení listů, kvetení stromů, zbarvení či opad listů,“ nastínila vědecká pracovnice ústavu Lenka Bartošová.
Kvalitní data o nástupu fenologických fází umožní odborníkům lépe využít družicové snímky a informují je o výskytu škůdců, chorob nebo důsledků znečištění, což je důležité pro zemědělství i lesnictví. Pozorování poslouží také alergologům při monitorování aktivity pylů.
To, co nyní lidé zmonitorují a zadají na webu, porovnají vědci s daty jejich předchůdců. „Moderní“ pozorování fenofází totiž brzy oslaví sto let, některé lokality jsou bez přestávky sledovány od roku 1951.
Tyto historické informace umožňují chápat, jak krajina zareaguje na měnící se klima. A vědci mohou vyhodnocovat třeba to, jak průměrná denní teplota ovlivňuje kvetení stromů nebo ptačí hnízdění a jestli nejsou narušovány vazby – například potravní – mezi jednotlivými druhy a nehrozí jejich vymírání.
Konkrétním příkladem je dub letní z lokality lužního lesa v Lednici. Díky pozorování vědci zjistili, že jeho pupeny raší průměrně o víc jak devět dnů dřív než v předchozích padesáti letech. Rašení je přitom svázáno s hnízděním několika ptačích druhů a jeho posun „tlačí“ dobu hnízdění do období relativně krátkých dní a dlouhých nocí.
Jinými slovy se ukazuje dopad globálního oteplování na ekosystémy. „Je zde významný a jasně zřetelný posun termínů fenologických fází do dřívějších dat právě v reakci na stav počasí,“ oznamuje šéf ústavu Michal V. Marek.
