Jeden z členů spolku Obchvat Znojmo, jenž se proti projektu dlouhodobě vyhrazuje a prosazuje pro silnici jinou trasu, Michael Straka nabídl pozemky Znojmu ke koupi, avšak požadovaná částka 25 milionů korun je pro zastupitele nepřijatelná. Na posledním zasedání tak nákup za takových podmínek odmítli.
„Nabízená cena se pohybuje přibližně na úrovni deseti tisíc korun za metr čtvereční. Jsme přesvědčeni, že město musí s veřejnými prostředky nakládat odpovědně a hospodárně, což by v tomto případě nenastalo,“ uvádí místostarosta Jakub Malačka (Naše Znojmo).
Zvítězíme nad zvůlí, burcuje starosta proti blokování obchvatu Znojma |
Celková výměra nabízených parcel je navíc asi 2 500 metrů čtverečních, pro stavbu jich je však potřeba pouze 334. A to jen na dvou z pěti pozemků.
„Chápeme, že vlastník usiluje o co nejvyšší zhodnocení svého majetku, ale naším úkolem je hájit zájmy města a jeho obyvatel,“ přidává se další místostarosta Jiří Kacetl (Pro Znojmo).
O pozemcích jedná Straka s městem dlouhodobě, ani s bývalými vedením v čele s Janem Groisem se mu domluvit nepodařilo. „Můj návrh z roku 2018, kdy jsem pozemky nabídl za 7,5 milionu, nepřijali,“ krčí rameny.
Současnou cenu podle svých slov určoval na základě vzoru z Hustopečí, slevit nehodlá. Prodává je v „balíku“ spolu s pozemky, které město nepotřebuje, protože stavba obchvatu by ty zbývající v okolí podle něj znehodnotila.
„Patnáct tisíc aut za den, smog, emise a hluk. To opravdu není pozemek pro rekreaci,“ vysvětluje Straka a naznačuje, že kdyby měl prodat pouze své potřebné pozemky, cenu by tak musel dle výpočtu stanovit mnohem vyšší, a to v řádu 26 tisíc za metr čtvereční. „A to už by se jim vůbec nelíbilo,“ podotýká.
Kromě toho poukazuje na případy z minulosti, kdy město přijalo podobné nabídky, jako je ta jeho. „V roce 2007 koupili 245 metrů za 4,5 milionu a tenkrát to bylo cena za opravdu hodně peněz,“ poznamenává.
Dostavbu už to neohrozí, míní místostarosta
Přestože se pozemky městu nyní získat nepodařilo, podle Malačky to neznamená zastavení nebo ohrožení projektu. Protože se parcely nacházejí v koridoru veřejně prospěšné dopravní stavby, existuje i jiný způsob, jak je získat.
„Naštěstí se výborným způsobem zlepšila legislativa a ŘSD je schopno, pokud to bude nutné, velmi rychle vyvlastnit pozemky za adekvátní cenu,“ vyzdvihuje Malačka.
Také státní podnik tuto možnost připouští, avšak až jako poslední variantu. „V první řadě se snažíme o získání práv k pozemkům na základě uzavřené smlouvy s vlastníkem,“ přibližuje za ŘSD Lucie Trubelíková a rovněž ujišťuje, že aktuální pat na ceně parcel by neměl stavbu ohrozit.
„Přesto se u vlastníků, kteří záměr dlouhodobě blokují, očekává určitá časová náročnost. Rozhodně by však neměla být tak zásadní, jak tomu bylo doposud,“ ubezpečuje. Je ale podle ní třeba počítat s možností, že spolky mohou stavbu napadnout i cestou dotčení veřejného zájmu na ochraně životního prostředí.
U Znojma se pojede bezpečněji, nový obchvat smazal smrtící úsek silnice |
Ostatně toho už spolek Obchvat Znojmo v minulosti využil. Hlavní problém podle členů tkví v tom, že projekt je zastaralý a nereflektuje aktuální situaci v regionu.
„Celá stavba je holý nesmysl z minulého století. Od té doby se mnohé změnilo. Jedna možnost je vést silnici podél železnice a co nejrychleji postavit most přes Dyji,“ tvrdí šéfka spolku Lenka Poláková a dodává, že stavbě bránit nechtějí, svou aktivitou prý jen odkrývají problémy.
Poukazují třeba na řadu domnělých pochybení ze strany ŘSD, včetně nedávno podané žádosti o stavební povolení. „Je téměř konec února a oficiální žádost ŘSD o společné řízení se ještě na úřední desce neobjevila. Ani výběr zhotovitele kousku obchvatové silnice není provedený,“ upozorňuje Poláková.
Zádrhel tu skutečně je, avšak podle vedení města ne zásadní. Řízení o tom, zda stavební úřad stavbu povolí, je v současné chvíli přerušené, protože ŘSD nedodalo všechny potřebné materiály a čeká se, až tak učiní. Podle Malačky je to však naprosto běžný postup.
Města se zbaví aut, do obchvatů míří miliardy. Leckde už ani nevěřili |
To potvrzuje i krajský úřad, který o povolení rozhoduje. Podle Petra Holečka z tiskového oddělení úřadu je u projektů takového rozsahu doplňování podkladů či upřesňování dokumentace zcela běžné.
„Velké stavby vyžadují koordinaci desítek stanovisek dotčených orgánů a velmi detailní projektovou přípravu. Správní řízení slouží právě k tomu, aby byla tato dokumentace precizována do posledního detailu v souladu s platnou legislativou. Výzva k doplnění je tedy standardním nástrojem stavebních úřadů k zajištění bezchybnosti celého procesu,“ hájí současný stav.
Stejně jako v případě problému s pozemky, i tohle může dostavbu obchvatu přibrzdit. Jak moc, však podle Holečka nelze předjímat. „Pokud se jedná o doplnění formálních náležitostí, může jít o dny, či týdny. V případě, že je nutné doplnit odborná stanoviska jiných orgánů nebo upravit projektovou dokumentaci, může se tato doba úměrně prodloužit,“ konstatuje.
