Jak na povodně? Ani po 20 letech obce nezvládají krizovou komunikaci

  14:41aktualizováno  14:41
Ani v době hromadných komunikačních technologií mnohé radnice nedokážou v případě pohromy efektivně oslovit své občany, natož třeba chataře. Obce ale narážejí i na neochotu lidí sdělovat své kontaktní údaje.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Město Holešov

Když ničivé povodně zasáhly jižní Moravu, tisíce lidí musely opustit své domovy. Kolik vody se na ně řítí a kdy bude kulminovat, se přitom dozvídali z obecních rozhlasů, megafonů, letáků a televize. Hrozba pominula a radnice se pustily do protipovodňových opatření. V informovanosti ale i po 20 letech pořád pokulhávají.

Vyplývá to z průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů mezi desítkami obcí zaplavených v roce 1997 (viz box). Ačkoliv radnice mají vypracované metodické pomůcky a naučenou koordinaci s krizovým štábem a záchrannými složkami, komunikace s občany zůstala zkostnatělá. Nejsou schopné pružně a cíleně informovat lidi na dovolené či dojíždějící za prací a nedokážou ani vyhodnotit, ke komu se zprávy dostaly.

I v době hromadných komunikačních technologií starostové stále spoléhají hlavně na klasiku – obecní rozhlas a web. „Naše obec není tak velká, aby hlášení rozhlasem nestačilo. Do dvou hodin jsme navíc schopní doručit na všechny adresy psané informace. Chataře nemáme a pracujícím vše důležité sdělí jejich rodiny,“ prohlásil Jan Ivičič (Drhnholec 2014), první muž městyse Drnholec na Břeclavsku.

Průzkum v obcích

  • Všichni oslovení respondenti z vedení obcí věří, že jsou připraveni lépe než při povodních 1997. Někteří starostové (17 %) přesto stále důvěřují jen místnímu rozhlasu.
  • Některou z forem přímé komunikace (SMS, hlasové hovory, aplikace či e-mailing) využívá pouze 10 % obcí. Jen třetina lidí si je této možnosti ve svém bydlišti vědoma.
  • Nejvíce alarmujícím faktem je, že 67 % radnic nedokáže varovat občany mimo obec, 81 % zase nedokáže vyhodnotit, kdo informaci obdržel a kdo ne.
  • Dokonce 93 % starostů přiznává, že musí informace zveřejňované rozhlasem opakovat, neboť nejsou dostatečně srozumitelné, a nedostanou se tak ke všem.

Zdroj: průzkum AMKOS

Ve Veselí nad Moravou naopak přiznávají, že bez komunikačních kanálů, které jsou vybaveny funkcí zpětné vazby, nemají možnost si ověřit, jestli se důležitá zpráva dostala ke všem. „Je proto třeba podávat informace souběžně všemi dostupnými klasickými komunikačními kanály, v hlásičích nebo kabelové televizi vše častokrát opakovat a také apelovat na lidi, aby informovali a případně pomohli ve svém okolí starším a nemocným občanům,“ míní starosta Veselí Miloš Kozumplík (ODS).

Chataře, kteří nejsou v dosahu sirén a hlásičů, by prý v případě živelní pohromy vyhledaly hlídky městské policie a hasiči, případně členové krizového štábu. „Předpokládáme, že pracující by byli informováni prostřednictvím svých zaměstnavatelů,“ dodal Kozumplík.

Konzervativní byl dosud i Moravský Písek na Hodonínsku. „Nyní uvažujeme o novém digitálním bezdrátovém rozhlasu, který bude napojen na čidlo zaznamenávající stav hladiny v řece Moravě. Ten navíc dokáže odeslat aktuální hlášení na web obce,“ podotkla starostka Hana Habartová (ČSSD).

Z výzkumu přitom plyne, že v zavedení moderních systémů brání především vlastní nezkušenost či strach z toho, že by se v obci nenašel nikdo kompetentní, kdo s nimi dokáže pracovat. Odvážnějším obcím se ale osvědčily.

„Minulý rok jsme zřídili SMS občanům i chalupářům, je o ně zájem. V případě povodní bychom využili e-mail, obecní rozhlas a konkrétní mobilní telefony. Povodňová komise a zaměstnanci úřadu by navíc jezdili auty a informovali lidi. Na chataře máme vesměs kontakt a víme, že se i sami ozývají a zajímají se o svůj majetek,“ uvedl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (ČSSD).

Zpětnou vazbu vyřeší i anketa

Obce, jež se vydají modernější cestou, si přitom můžou vybrat, jaký způsob komunikace zvolí. „V méně závažných případech se hodí odesílání hromadných e-mailů, v těch devastujících SMS či hlasový hovor na konkrétní lidi. V případě potřeby lze získat i zpětnou vazbu – třeba posláním ankety, zda informaci občan rozumí,“ nastínil Ondřej Švrček, provozovatel jedné ze služeb s názvem Mobilní rozhlas.

Třeba Jevišovka na Břeclavsku se ale potýká s neochotou lidí poskytovat své kontaktní údaje. Pořídili tady sice novou rozhlasovou ústřednu, hladinoměr na řece a srážkoměr, ale několikaletá snaha o vytvoření databáze e-mailů či SMS je zatím marná. „Zájem je malý. Pokud lidé nechtějí své kontakty dát, informovat je prostě nejde. Kdo má zájem, už je evidovaný a zprávy pravidelně dostává,“ podotkla starostka obce Božena Bošiaková (SNK).

Na podobnou neochotu narazil i kraj, když se v roce 2006 rozhodl spustit veřejný systém, v němž bylo rychlé a jednoduché odesílání SMS zpráv o hrozících krizových situacích zdarma. Třeba ve Veselí nad Moravou se tehdy zapojilo pouhé jedno procento obyvatel. Kraj pak v roce 2012 systém zrušil.

Jako nejúčinnější se tak jeví kombinace klasiky s hromadnými kanály. Tak jako to udělala třeba Břeclav, kterou postihla povodeň naposledy v roce 2006. Kromě tradičních sirén, obecního rozhlasu či pomocí městské policie tady lidem nabízejí i možnost zaregistrovat své číslo do Mobilního rozhlasu.

„Co se týče chatařů a návštěvníků – díky aplikaci Česká obec je možné, pokud do našeho města přijedou a zaregistrují si jej na několik dnů, efektivně oslovit i je. Nicméně u nich bychom se nejvíce spoléhali na strážníky, kteří by vyjeli do terénu a s pomocí tlampačů by informovali o hrozícím nebezpečí. Místa máme vytipovaná,“ upřesnila Eliška Holešinská Windová z oddělení krizového řízení břeclavského úřadu.

Nejčtenější

Piják lužní se z jihu Moravy šíří po Česku, pro psy může být smrtelný

Typickým znakem pijáka lužního je pestrý štítek. Nebezpečný je hlavně pro psy,...

Ještě před rokem o existenci tohoto vzácného druhu klíštěte věděli jen odborníci. Název piják lužní obyčejným lidem...

Kometa veze z Hradce dvě výhry, Olomouc dokonala obrat v Plzni

Petr Holík (uprostřed) se raduje s brněnskými spoluhráči z gólu v síti Hradce.

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání hokejové Tipsport extraligy dala Olomouc zapomenout na debakl z úvodní bitvy s Plzní....

Suverénní Kometa je v semifinále, Plzeň srovnala sérii s Olomoucí

Hráči Komety slaví postup do semifinále extraligového play off.

Brněnská Kometa je prvním semifinalistou hokejové Tipsport extraligy. Úřadující mistr zůstal v sérii s Hradcem Králové...

Olomouc slaví obrat v sérii s Plzní, Kometa je krok od semifinále

Olomoucký Petr Strapáč (vlevo) bojuje s Janem Kovářem z Plzně.

Hokejisté Olomouce otočili sérii s Plzní a vedou 2:1 na zápasy. Zvládli totiž třetí duel v domácím prostředí, kde...

V rodinném domě u Brna se střílelo, na místě jsou dva mrtví

Po střelbě v rodinném domě v Ostopovicích u Brna zůstali dva mrtví. Podle...

Dva mrtvé si vyžádala ranní střelba v rodinném domě v Ostopovicích na kraji Brna. Z rodinného domu stojícího na hlavní...

Další z rubriky

Kamion na Blanensku naboural do rodinného domu, zraněný je řidič

Kamion v Lažánkách na Blanensku narazil do rodinného domu.

Hodinu před polednem naboural kamion do rodinného domu v Lažánkách na Blanensku. Na místě zasahoval i vrtulník. Silnice...

Důl u Mikulčic se plní vodou, horníci už se výplat zřejmě nedočkají

Na přelomu století v dolu Mír u Mikulčic na Hodonínsku pracovalo na šest set...

Před deseti lety definitivně zanikla těžba uhlí na Hodonínsku. Majitele posledního dolu u Mikulčic položily dluhy....

VIDEO: V obchodě řádili tři kapsáři, za pár minut ukradli pět peněženek

Policisté pátrají po kapsářích, kteří kradli peněženky v hodonínském nákupním...

Škodu přes deset tisíc korun způsobila v hodonínském nákupním centru trojice sehraných kapsářů, která během pár minut...

Najdete na iDNES.cz