Jak na povodně? Ani po 20 letech obce nezvládají krizovou komunikaci

  14:41aktualizováno  14:41
Ani v době hromadných komunikačních technologií mnohé radnice nedokážou v případě pohromy efektivně oslovit své občany, natož třeba chataře. Obce ale narážejí i na neochotu lidí sdělovat své kontaktní údaje.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Město Holešov

Když ničivé povodně zasáhly jižní Moravu, tisíce lidí musely opustit své domovy. Kolik vody se na ně řítí a kdy bude kulminovat, se přitom dozvídali z obecních rozhlasů, megafonů, letáků a televize. Hrozba pominula a radnice se pustily do protipovodňových opatření. V informovanosti ale i po 20 letech pořád pokulhávají.

Vyplývá to z průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů mezi desítkami obcí zaplavených v roce 1997 (viz box). Ačkoliv radnice mají vypracované metodické pomůcky a naučenou koordinaci s krizovým štábem a záchrannými složkami, komunikace s občany zůstala zkostnatělá. Nejsou schopné pružně a cíleně informovat lidi na dovolené či dojíždějící za prací a nedokážou ani vyhodnotit, ke komu se zprávy dostaly.

I v době hromadných komunikačních technologií starostové stále spoléhají hlavně na klasiku – obecní rozhlas a web. „Naše obec není tak velká, aby hlášení rozhlasem nestačilo. Do dvou hodin jsme navíc schopní doručit na všechny adresy psané informace. Chataře nemáme a pracujícím vše důležité sdělí jejich rodiny,“ prohlásil Jan Ivičič (Drhnholec 2014), první muž městyse Drnholec na Břeclavsku.

Průzkum v obcích

  • Všichni oslovení respondenti z vedení obcí věří, že jsou připraveni lépe než při povodních 1997. Někteří starostové (17 %) přesto stále důvěřují jen místnímu rozhlasu.
  • Některou z forem přímé komunikace (SMS, hlasové hovory, aplikace či e-mailing) využívá pouze 10 % obcí. Jen třetina lidí si je této možnosti ve svém bydlišti vědoma.
  • Nejvíce alarmujícím faktem je, že 67 % radnic nedokáže varovat občany mimo obec, 81 % zase nedokáže vyhodnotit, kdo informaci obdržel a kdo ne.
  • Dokonce 93 % starostů přiznává, že musí informace zveřejňované rozhlasem opakovat, neboť nejsou dostatečně srozumitelné, a nedostanou se tak ke všem.

Zdroj: průzkum AMKOS

Ve Veselí nad Moravou naopak přiznávají, že bez komunikačních kanálů, které jsou vybaveny funkcí zpětné vazby, nemají možnost si ověřit, jestli se důležitá zpráva dostala ke všem. „Je proto třeba podávat informace souběžně všemi dostupnými klasickými komunikačními kanály, v hlásičích nebo kabelové televizi vše častokrát opakovat a také apelovat na lidi, aby informovali a případně pomohli ve svém okolí starším a nemocným občanům,“ míní starosta Veselí Miloš Kozumplík (ODS).

Chataře, kteří nejsou v dosahu sirén a hlásičů, by prý v případě živelní pohromy vyhledaly hlídky městské policie a hasiči, případně členové krizového štábu. „Předpokládáme, že pracující by byli informováni prostřednictvím svých zaměstnavatelů,“ dodal Kozumplík.

Konzervativní byl dosud i Moravský Písek na Hodonínsku. „Nyní uvažujeme o novém digitálním bezdrátovém rozhlasu, který bude napojen na čidlo zaznamenávající stav hladiny v řece Moravě. Ten navíc dokáže odeslat aktuální hlášení na web obce,“ podotkla starostka Hana Habartová (ČSSD).

Z výzkumu přitom plyne, že v zavedení moderních systémů brání především vlastní nezkušenost či strach z toho, že by se v obci nenašel nikdo kompetentní, kdo s nimi dokáže pracovat. Odvážnějším obcím se ale osvědčily.

„Minulý rok jsme zřídili SMS občanům i chalupářům, je o ně zájem. V případě povodní bychom využili e-mail, obecní rozhlas a konkrétní mobilní telefony. Povodňová komise a zaměstnanci úřadu by navíc jezdili auty a informovali lidi. Na chataře máme vesměs kontakt a víme, že se i sami ozývají a zajímají se o svůj majetek,“ uvedl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (ČSSD).

Zpětnou vazbu vyřeší i anketa

Obce, jež se vydají modernější cestou, si přitom můžou vybrat, jaký způsob komunikace zvolí. „V méně závažných případech se hodí odesílání hromadných e-mailů, v těch devastujících SMS či hlasový hovor na konkrétní lidi. V případě potřeby lze získat i zpětnou vazbu – třeba posláním ankety, zda informaci občan rozumí,“ nastínil Ondřej Švrček, provozovatel jedné ze služeb s názvem Mobilní rozhlas.

Třeba Jevišovka na Břeclavsku se ale potýká s neochotou lidí poskytovat své kontaktní údaje. Pořídili tady sice novou rozhlasovou ústřednu, hladinoměr na řece a srážkoměr, ale několikaletá snaha o vytvoření databáze e-mailů či SMS je zatím marná. „Zájem je malý. Pokud lidé nechtějí své kontakty dát, informovat je prostě nejde. Kdo má zájem, už je evidovaný a zprávy pravidelně dostává,“ podotkla starostka obce Božena Bošiaková (SNK).

Na podobnou neochotu narazil i kraj, když se v roce 2006 rozhodl spustit veřejný systém, v němž bylo rychlé a jednoduché odesílání SMS zpráv o hrozících krizových situacích zdarma. Třeba ve Veselí nad Moravou se tehdy zapojilo pouhé jedno procento obyvatel. Kraj pak v roce 2012 systém zrušil.

Jako nejúčinnější se tak jeví kombinace klasiky s hromadnými kanály. Tak jako to udělala třeba Břeclav, kterou postihla povodeň naposledy v roce 2006. Kromě tradičních sirén, obecního rozhlasu či pomocí městské policie tady lidem nabízejí i možnost zaregistrovat své číslo do Mobilního rozhlasu.

„Co se týče chatařů a návštěvníků – díky aplikaci Česká obec je možné, pokud do našeho města přijedou a zaregistrují si jej na několik dnů, efektivně oslovit i je. Nicméně u nich bychom se nejvíce spoléhali na strážníky, kteří by vyjeli do terénu a s pomocí tlampačů by informovali o hrozícím nebezpečí. Místa máme vytipovaná,“ upřesnila Eliška Holešinská Windová z oddělení krizového řízení břeclavského úřadu.

Nejčtenější

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Naděje pro chudé i peklo pro sousedy. Sociální byty v Brně vzbuzují vášně

Ludmila Funtyová s partnerem a třemi dětmi už více než dva roky díky projektu...

Ohledně sociálního bydlení v Brně proti sobě stojí dva tábory. První, prezentovaný aktivisty blízkými Žít Brno,...

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

Elektrokola škodí Pálavě i Podyjí, z rezervací se staly „tělocvičny“

Cyklista na elektrokole v lese

Móda elektrokol dělá těžkou hlavu ochráncům přírody. Problém ilustruje fotka z Facebooku. Cyklista s širokým úsměvem...

U Znojma zemřel po nehodě člověk, tři jsou těžce zranění

Na 42. kilometru dálnice D1 spadl na muže strom. Letěl pro něj záchranářský...

Po čelním střetu dvou osobních aut u Dobšic u Znojma na silnici I/53 jeden člověk zemřel, další tři jsou těžce zranění....

Další z rubriky

V Moravě plaval mrtvý muž, viděli ho u Hodonína a má tetování v azbuce

Policisté pátrají po totožnosti mrtvého muže, který byl nalezen v řece Moravě....

Čeští a slovenští policisté marně zjišťují, kdo byl muž, kterého na začátku června vyplavila řeka Morava. Zveřejnili...

V nové brněnské laboratoři mají pod mikroskopy spavou nemoc i chlamydie

Celosvětový výrobce elektronových mikroskopů a spektrometrů Thermo Fisher...

Přípravny nebezpečných vzorků i dekontaminační místnost obsahuje nová laboratoř, kterou v pondělí v Brně otevřel...

V Brně se hlasuje o zákazu cirkusů, jejich majitelé pohrozili soudem

Ilustrační snímek.

Až do konce června mohou lidé na portálu BrnoID hlasovat o tom, zda chtějí ve městě zakázat cirkusy. Pokud skutečně...

Advantage Consulting, s.r.o.
QA ENGINEER

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 40 000 - 70 000 Kč

Najdete na iDNES.cz