V březnu skončil cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, před dvěma lety zase konzervárna Pika v Bzenci na Hodonínsku.
„Právě zpracování zeleniny a ovoce a konzervárenství patří mezi potravinářská odvětví, která na jižní Moravě zažívají nyní největší tlak. Dříve měla v regionu silnou tradici díky úrodnosti, nyní se ale potýkají se změnami ve struktuře zemědělské výroby. Klimatické změny, zejména sucho, ovlivňuje dostupnost některých potravin,“ zdůvodňuje mluvčí České potravinářské komory Marek Zemánek.
Pád cukrovaru bolí i zemědělce. Nemají odbyt pro řepu, se kterou už počítali |
Výroba tavených sýrů, jako jsou Apetito nebo Bambino, se pro změnu přesune z Hodonína do Německa.
Nad uzavřením přemýšlí také v konzervárně Tomek v Dolních Kounicích na Brněnsku. „Pokud se nic nezmění, je možné, že tak opravdu učiníme. Jako cestu ke zlepšení vidím zrušení všech dotací, což by vedlo k narovnání trhu. Menší nebo střední podniky, jako jsme my, jsou v podmínkách často znevýhodněné, a tak na finance nedosáhneme,“ posteskl si majitel Ludvík Tomek.
Problémy pociťuje už více než 25 let, stále se stupňují. „Nevím o žádném potravináři z okolí, který by potíže s podnikáním neměl,“ konstatuje Tomek.
Levnější práce v Polsku
Kromě změn v zemědělství se potravináři potýkají se silnou konkurencí ze zahraničí. Ta dokáže nabídnout nejenom levnější výrobky, ale mnohdy i služby. Své o tom vědí někteří jihomoravští chovatelé kuřat. K porcování je totiž dovážejí do Polska, i s cestou na tom dokážou u tamních masokombinátů vydělat více než u místních.
Konkurenceschopnost jihomoravských podniků snížil podle potravinářské komory i fakt, že mnoho z nich nedokázalo na přelomu tisíciletí investovat do modernizace.
„Ačkoli se situace postupně mění a podniky modernizují, podmínky zůstávají těžké. Vláda před několika lety zrušila jediný národní investiční program pro potravináře, který modernizaci podporoval,“ vysvětluje Zemánek a dodává, že zemědělská politika, ať už národní nebo evropská, navíc podporuje spíše primární zemědělskou výrobu než zpracovatelský průmysl.
Sklizená řepa v cukrovaru. V Hrušovanech nad Jevišovkou již nebude potřeba, výroba tam skončila. (2025)
Potíže v jednom sektoru přitom ohrožují druhý. Rakouská společnost Agrana, která hrušovanský cukrovar vlastní, uzavření oznámila v období, kdy už měli farmáři připravené osevní plány a nakoupeno vše, co k setí potřebují. Narychlo tak museli hledat nové odběratele nebo sáhnout po jiné plodině.
Problém má i stovka zaměstnanců, kteří by v případě setrvání v oboru museli dojíždět minimálně 30 kilometrů daleko. „Tady totiž žádné velké potravinářské podniky už nejsou, před mnoha lety zaniklo třeba Lacrum nebo Fruta. Je to špatně. Tento průmysl by měl stát podporovat,“ ohrazuje se starostka obce Eliška Volná (nez.).
Stejný problém bude muset vyřešit také stovka zaměstnanců hodonínské mlékárny, v okolí už také žádný podobný podnik není.
Domov sýra Božin jde k zemi, chátrající mlékárnu možná nahradí byty |
„Je možné, že jim nabídnou práci v závodech v Přibyslavi nebo Liptovském Mikuláši, ale předpokládám, že to bude pro lidi příliš daleko,“ přemítá předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Do úzkých se ovšem nedostávají všechny firmy, situace se často liší napříč odvětvími. Některé naopak zažívají rozmach – typickým příkladem je vinařství. „Roste také zájem o produkty s přidanou hodnotou, jako jsou biopotraviny, bezlepkové výrobky a regionální speciality,“ doplňuje Zemánek.
Po epidemii covidu se začalo dařit také břeclavské firmě Racio. Výrobky z cereálií, které lidé často považují za zdravé, má v plánu od příštího roku vyrábět v bývalém areálu pro výrobu eskalátorů, který dříve vlastnila firma Otis. Ani prostory bývalé bzenecké konzervárny nepřijdou nazmar. Loni je koupila konzervárenská společnost Rapa, které se i přes proměnu oboru daří, a výrobu nejen sterilované zeleniny tak dál rozšiřuje.
