Na Veveří je v plánu obnova vodovodu a kanalizace pro úsek od Konečného náměstí po Chládkovu. Zasáhla by i okolí Björnsonova sadu, kde dnes roste asi čtyřicítka kaštanů.
„V navrženém novém uspořádání ulice má být po celé délce tohoto sadu vložen mezi koleje a vozovku nový tramvajový ostrůvek. Tím se dopravní prostor rozšiřuje na úkor stávající kaštanové aleje. Navrhli jsme proto, aby bylo nástupiště řešeno jako zastávka vídeňského typu, obdobně jako protější stanice před budovou Fakulty stavební VUT. Takové řešení by umožnilo stávající alej zachovat,“ přibližuje starosta Brna-střed Vojtěch Mencl (ODS).
„Kácení nelze vyloučit“
Magistrát tvrdí, že vše je zatím ve fázi příprav, kdy se vyjasňuje podoba a rozložení ulice. Počítá se s prostorem pro auta, MHD a cyklodopravu, ať už ve formě samostatné stezky, nebo cyklopruhu.
„Kácení vzhledem k současnému úzkému profilu komunikace nemůžeme vyloučit, ale ruku v ruce by s ním šla samozřejmě nová výsadba podle moderních postupů s druhy vhodnými do městského prostředí,“ říká mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek s tím, že pokračují jednání s radnicemi Brna-střed a Žabovřesk.
I vedení druhé zmíněné městské části se ozvalo s nesouhlasným postojem ke kácení. Vadí mu také výrazný úbytek míst na přilehlém parkovišti. „Z uvažovaného odstranění stromů rozhodně nejsem nadšený. Mám rád cyklodopravu, ale odmítám kácení aleje jen kvůli tomu, aby vznikla opatření pro lidi na kole,“ prohlašuje starosta Žabovřesk Filip Leder (KDU-ČSL).
Podle šéfa Veřejné zeleně města Brna (VZMB) Jozefa Kasaly jsou dřeviny na Veveří vitální. „Rozhodně nejde o stromy na dožití,“ ubezpečuje.
„Většina stromů je perspektivní“
V případě Štefánikovy město plánuje přímo rekonstrukci ulice. Musí přitom brát v úvahu existenci aleje asi 200 lip. U opravy zvažuje dvě varianty, které se liší uspořádáním jednotlivých částí ulice – pro tramvaje, auta, cyklodopravu, parkování a chodníky.
„Z hlediska zachování aleje na území Brna-střed, ale také z pohledu šířky chodníků či možnosti parkování považujeme za jednoznačně vhodnější možnost, která vede cyklisty v hlavním dopravním prostoru formou cyklopruhu,“ říká Mencl s tím, že si městská část nechala udělat dendrologický posudek. „Většinu stromů vyhodnotil jako hodnotné a perspektivní,“ zdůrazňuje.
Rovněž tam se vyjádřila proti kácení i sousední městská část, tedy Královo Pole. „Domnívám se, že rekonstrukci je možno zajistit i bez vykácení stoletých lip, což jsem opakovaně deklarovala na všech jednáních. Jsem proti jakémukoliv bezdůvodnému odstranění stromů, které mají nezastupitelnou funkci,“ vymezuje se proti kácení starostka Králova Pole Andrea Pazderová (ODS).
Podle Poňuchálka bude snahou zachovat maximální počet dřevin. „V tuto chvíli ale není hotový ani projekt,“ upozorňuje.
V Brně neumíme opravovat ulice, kde rostou stromy, bojí se místní kácení |
Jiný případ je rekonstrukce kanalizace ve Slovákově ulici, kde už dělníci kopou. Až po zahájení prací se začalo řešit, zda lze zachovat zhruba třicetiletý jinan, který měl zmizet kvůli opravě přípojky. Proti se ozvali místní i radnice. Osud stromu ještě není zpečetěn, Brněnské vodárny a kanalizace (BVK) čekají na závěry odborníků, byť povolení ke kácení mají.
Také v případě opravy kanalizace v Haasově se původně počítalo s odstraněním jediného stromu. S tím byli obeznámeni jak místní, tak žabovřeská radnice. Finální vykácení aleje tak pro mnohé představovalo překvapení, ne-li šok.
„Při rekonstrukci komunikace se ukázalo, že kořenový systém stromů a keřů zasahuje do konstrukcí silnic a chodníků,“ odůvodňuje mluvčí BVK Renata Hermanová s tím, že při pracích dělníci drobně poškodili kořen jedné dřeviny, načež je přerušili, aby podobně neskončily další. Na základě jednání s odbornými organizacemi včetně VZMB či magistrátu se rozhodlo o pokácení 11 stromů. Nová výsadba obsáhne 18 dřevin. Mají být perspektivnější než odstraněné, což jim umožní kvalitní vysazení.
Magistrát se stromy neumí pracovat, tvrdí expertka
Vykácení aleje v Haasově nadzvedlo ze židle expertku na veřejný prostor Veroniku Rút. „Často se na stromy pohlíží jako na obtížnou dekoraci. Pro městské organizace představují komplikaci: jejich zachování vyžaduje důkladný průzkum terénu, promýšlení různých variant a někdy také vyšší náklady. Odbor investic magistrátu s tím neumí dostatečně pracovat, včas vyhodnotit podmínky a vyčlenit potřebné peníze. Pak často převáží nejlevnější řešení a stromy se zbytečně pokácí,“ míní Rút s tím, že se v Brně se zelení pracuje nesystematicky a chaoticky, chybí zodpovědný přístup vyžadovaný vedením města i postihy.
Pracovníci Kanceláře architekta města Brna (KAM) aktuálně dokončují městský standard uličních stromořadí. Řeší i ochranu dřevin při stavbě.
„Jeho smyslem není zabránit každému kácení, ale zajistit, aby se o zachování nebo obnově stromů rozhodovalo včas, na základě odborných podkladů a v souvislosti s celkovým řešením ulice. Zároveň nemůže odstranit všechny historické kolize stromů a infrastruktury, může ale pomoci tomu, aby při nových projektech vznikaly co nejméně,“ říká ředitel KAM Jan Tesárek.
V Brně padne téměř stoletá alej, bez kácení by nešlo opravit vodovod |
Nový standard by podle něj kácení v Haasově nezabránil. Jeho hlavní přínos by v tomto případě spatřoval v přípravné fázi projektu. „Jasněji by nastavil požadavky na ochranu stávajících stromů, koordinaci s infrastrukturou a podmínky pro jejich dlouhodobou existenci. Pokud by se ukázalo, že některé stromy nelze zachovat, pomohl by nastavit podmínky pro jejich kvalitní obnovu – například dostatečný prokořenitelný prostor a vhodnou polohu vůči obrubníkům, sítím a dalším prvkům ulice,“ vysvětluje Tesárek.
